Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jenže tam pán sám uznal, že zákaz popisování vlajek je hloupost a omezení svobody projevu, přesto však trval na tom, že ji máme. Když se řekne "máme svobodu slova", mělo by to znamenat, že ji máme absolutní. Pokud se řekne "máme velkou svobodu slova", absolutní být nemusí. Jenže tyto pojmy jsou často naschvál politiky zaměňované a pocity v lidech jim zabraňují přiznat, že by byli proti té Svobodě Slova, tak si radši začnou vymýšlet úkroky, jak stále zůstat na té Správné Straně, ale zároveň zakázat to, co se jim nelíbí.

Ti tři týpci, kterým jsi se marně snažil vysvětlit, že chceš mít svobodu projevu a chceš, aby se mohly říkat i věci/názory, se kterými osobně nesouhlasíš. Byla to modelová situace - Na co byste potřeboval soukromí? Přece pokud nemáte co skrývat, nemáte se čeho bát! Tohle chování mi přijde hodně nebezpečné, protože to není jenom pasivní souhlas/přihlížení většiny, ale aktivní volání po totalitě, které politici rádi vyslechnou.

Ti tři uvědomělí mladí občané ze začátku debaty jsou také síla. Asi budoucí kolegové těch fízlů, kteří se také nezdají, že by, vzhledem ke svému věku, byli pro společnost kdy větším přínosem.

Argument, že "máme svobodu slova, ale má to nějaké hranice" mi přijde tak nesmylný, že ji mi trapně za lidi, kteří jej říkají.

A: Číslo 1 000 000 je největší číslo a větší číslo neexistuje.
B: A co 2 000 000, to je přece větší?
A: Ano, je.
B: Takže číslo 1 000 000 není největší.
A: Číslo 1 000 000 je největší, všechno má svoje hranice!
B: Ale jak může být 1 000 000 největší, když jste uznal, že číslo 2 000 000 je větší?
A: nepřišel jsem debatovat o číslech.

🙃