Prezident Petr Pavel v médiích prohlásil, že by používání sociálních sítích nemělo být anonymní, ale mělo by být podmíněno prokázáním identity. Dále se vymezil proti online anonymitě obecně a argumentoval tím, že v reálném životě také nejsme anonymní. Tenhle argument je však podivuhodný, protože reálně anonymní jsme. Když jdu po ulici, cizí lidé okolo typicky neví, kdo jsem, jak se jmenuji a kde bydlím. Prezidentův pohled tedy není jen extrémně nebezpečný pro svobodu, ale je založen na neuvěřitelně pošetilém argumentu.
Lidé mají rádi jednoduché myšlenky. Je to bezpečnější, snazší, rychlejší. Složitost a komplexita s sebou nese potřebu jít do hloubky. To znamená mít čas a kapacitu věci zkoumat a zasazovat do kontextu. V případě složitých témat je jednodušší přijmout realitu ve zkratce, která odpovídá našemu světonázoru. Udělat si berličkou, která pomáhá v určitém smyslu čelit strachu z neznámého (mimochodem, slovo jednoduchý hezky podtrhuje celou myšlenku textu). Není v lidských silách rozumět všemu kolem nás. Berličky používáme všichni bez výjimky a je dobré o nich vědět. Důsledkem je, že vidíme svět, který ve skutečnosti neexistuje. Existuje jen v našich hlavách. Je dobré na toto nezapomínat. Každý máme určitý bias a myslíme si něco špatně. Buďme na sebe a ostatní laskaví a mějme trpělivost s tím, když někdo jiný „nevidí“ co v jeho myšlenkovém světě nedává smysl.
Kdo by bez státu krmil chudé? Spousta lidí má za to, že potraviny stojí 3 000 až 9 000 Kč měsíčně na osobu. Domnívám se však, že u člověka, který většinu času tráví doma a nakupuje ve velkém, mohou být náklady na stravu výrazně nižší. Dle mých výpočtů lze sestavit jídelníček přibližně za 750 Kč měsíčně. Vycházím z tvrzení výrobce Mana, že poskytuje všechny živiny potřebné pro každodenní život. Lze však navrhnout vlastní směs potravin s podobným nutričním profilem za nižší cenu. Například: 100 g pšenice (0,6 Kč), 80 g nahého ovsa (0,6 Kč), 80 g kukuřičného zrna (0,6 Kč), 50 g žita (0,4 Kč), 20 g sóji (0,3 Kč), 20 g hnědé čočky (0,7 Kč), 50 g hrachu (0,3 Kč), 50 g sójového šrotu (0,6 Kč), 10 g jodované soli (0,10 Kč), 1 tabletu MedPharma Multivitamín s minerály (1,5 Kč), 90 g lněných semínek (3 Kč), 10 g bílého sezamu (0,7 Kč), 10 g chia semínek (1 Kč), 20 g arašídů (1,5 Kč), 100 g kvašeného zelí (1 Kč) a 200 g cibule (2 Kč). Celková cena surovin vychází přibližně na 15 Kč denně. Pokud připočítám náklady na vaření ve výši přibližně 5 Kč denně, dostávám se na 20 Kč denně. Pro doplnění případně chybějících živin, například vitaminu D, vápníku, vody nebo například 100 g vepřových jater, počítám s rezervou dalších 5 Kč denně. Celkové náklady tak vycházejí přibližně na 25 Kč denně, tedy zhruba 750 Kč měsíčně.
Častým protiargumentem bývá, že lidé nemají čas na pravidelné nákupy. Proto jsem směs navrhl tak, aby většinu surovin bylo možné nakupovat ve velkém jednou ročně a skladovat je. Pouze cibuli a zelí by bylo potřeba dokupovat přibližně jednou za dva měsíce. Část trvanlivých surovin lze navíc objednat poštou. Uvedené ceny vycházejí z nabídek na Bazoši, Allegro a v běžných supermarketech. Nezapomínejme, že všechny ceny jsou po zdanění; bez státu by mohly být ještě nižší.
Uz rok si kladiem otazku, ci dokaze NAP byt dogmaticky. Aj v krizovych situaciach exsistuje moznost, ako byt dogmatikom. Hypoteticky, ak by prisli ufoni k Zemi a povedali, ze musis od niekoho ukradnut jeden jediny cent, a neznicia planetu. Kde nakreslime hranicu, co je a co neni prijatelne pre dodrziavanie NAPu? Alebo budeme kompletny dogmatici a povieme, ze radsej nechame planetu napospas ufonom? Je jasne, kde sa nachadza inkonzistencia. Nemozme stavat etiku na extremnych, nemoznych situaciach. Zozerme preto olovo a povedzme: „Ano, neukradnem ten cent, vina je na strane vydieraca, nie mna ako obete vydierania.“ Etika neni kvantifikovatelna – urcuje co spravne je a co spravne neni – nekreslime preto ciary, lebo takyto jed vie poskodit libertariaske hnutie do etatizmu a nepriazne.
Studuju IT, miluju programování. Rád bych si začal vydělávat, ale mám obavy z hierarchického prostředí a jeho vlivu na mě. Nějakých firem, jejichž prostředí je „svobodnější“, je kolem mě málo a v monetizování vlastních projektů jsem tragický. Máte jakékoliv rady, tipy, triky či nabídky, které by mohli mně (nebo komukoliv v podobně pozici) pomoct? Moc děkuji všem <3
Svoboda se v anarchokapitalismu ukazuje nejen jako morální, ale zároveň ve výsledku i výhodná; volný trh lépe uspokojuje potřeby lidí než nesvobodná společnost. Úplně to samé jde aplikovat i na mezilidské vztahy – konkrétně respekt. Respekt k druhému člověku je totiž nejem morální, ale také pro obě strany výhodný; jak stranu respektující, tak stranu respektovanou.
Neznám princip, který bych považoval za správné dogmaticky dodržovat. Zatím u každého líbivého principu jsem našel situace, které mě vedly k jeho zavrhnutí. Moderní fyzika neví jistě, zda je realita konzsitentní, viz snaha o propojení kvantové mechaniky s obecnou teorií relativity. I kdyby byla, nevyplývá z toho požadavek na pevně daná morální pravidla. Zvažuji různé protichůdné pohledy, které v konkrétní situaci vzájemně porovnávám a ne vždy s jednoznačným výsledkem. Humanitní vědy nejsou formální logika, pojmy jsou mnohoznačné a vrstevnaté. Pokusy tuto vlastnost slov v oboru humanitním eliminovat exaktními definicemi napomáhají konzistenci, ale jsou zkreslující a mohou vést k fanatismu ignorujícímu lidskost. Požadavek na jeden jasně daný princip považuji za faul. Vyžadovat jeden princip znamená nutit lidi, aby v zájmu čistoty teorie ignorovali reálné lidské utrpení v hraničních situacích.
“Do I contradict myself? / Very well then I contradict myself, / (I am large, I contain multitudes.)” ― Walt Whitman ________________________________
Urzova poznámka pod čarou: Toto považuji za velice silnou kritiku (nejen) NAPu; nemám na autora jiný kontakt, a proto ho touto cestou prosím o další dialog (ideálně z očí do očí).
Přijde mi absurdní, že stát zakazuje sex s dětmi na základě věku a nikoliv jen a pouze podle toho, zda byla porušena něčí negativní (vlastnická) práva. Pokud se dvanáctiletá rozhodne iniciovat se mnou sex a já se pouze nebudu bránit, potom těžko někdo může říct, že jsem porušil princip neagrese. Nicméně stát si v této oblasti násilně uzurpuje rozhodovací pravomoci o cizích lidech a nebere ohled na vlastnická práva. Systému, ve kterém člověk nemůže rozhodovat o svém těle, se říká otroctví. ________________________________
Urzova poznámka pod čarou: Autor textu mi sdělil, že jej napsal jako parodii na ankap; i tak jej zveřejňuji, neboť souhlasím s tím, že každý by měl mít právo rozhodovat o svém těle bez ohledu na společenské normy (čímž nijak nehájím nekonsensuální sex ani zneužívání dětí).
Jánošík. Nikola Šuhaj loupežník. Robin Hood. Příběhy o „hrdinech“, kteří bohatým brali a chudým dávali, jsou odporná socialistická propaganda. Indoktrinační mašina jede na plné obrátky a nejmenší děti se ve školách učí o loupeživých zločincích a ještě se jejich podlé činy romantizují. V čem má spočívat ctnost takového jednání? Soukromé vlastnictví je nedotknutelné. Možná se to někomu nelíbí, ale svoboda je o tom, že je člověk zodpovědný za své (ne)uplatnění na trhu. Své děti budu před násilnou státní indoktrinací chránit a důrazně jim vysvětlím, že přerozdělování je zlo. Cit pro svobodu a anarchokapitalismus se nejlépe rozvine skutečným vzděláním v etice a ekonomii, nikoliv povídačkami z veřejných škol, které se hodí mocipánům.
Na minulé (pětihodinové!) přednášce o anarchokapitalismu v Baru Behind the Curtain jsme s Krejčou vedli dialog o individualistickém a kolektivistickém anarchismu. Dnes vystoupím znovu; rád bych se tentokrát věnoval ekonomii – a to konkrétně ekonomickým chybám i „chybám“ politiků. Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která by se měla konat až 7. října; vystoupí Tim a bude mluvit o lhaní a pravdivosti. Dnes večer se na Vás těším v LibertyLoftu – jako vždy v 19 hodin!
Teranova k NAP pragmatizmus alebo dogmatizmus:
Presne toto sa snazim naznacit. Odchylime sa li od NAP-u aspon na 1 percento,padame do pragmatizmu. Idealy,ktore vedu k slobode a absolutnemu vlastnickemu pravu teda nemozme svojvolne porusovat,ideal sa tak strati a my musime kreslit niake ciary,co je a […]
Nízkonákladovyzivot1 k Budeme mít co jíst i bez dávek?:
6. Vím, že lidi nevědí co se dělá z ovsa. Z pšenice, Zita, čočky atd. To mně netrápí. Je to jejich problém. Naštěstí existuje něco jako dotaz. Proto mi napíšou jak to jim atd. A nebo se zepteji AI. 😉
Komentář 129547
Nikita k Budeme mít co jíst i bez dávek?:
Zrovna že zmiňujete AI, když jsem se ho zeptala, řeklo mi, že pro 99 % lidí není udržitelná. Ta vaše formule sice formálně splňuje všechny položky, ale úplně ignoruje realitu jídla. Stejně jako u Many, někdo ji dokáže pít nonstop, většina lidí ale ne. A z […]
Komentář 129546
Nízkonákladovyzivot1 k Budeme mít co jíst i bez dávek?:
Den má 24 hodin. 11 hodin člověk spím. 2 hodiny umývání, uklízení,vaření, záchod atd. 2 hodinky rekreační činnost jako psaní komentářů. Tak člověk má 9 hodin volná. Tak vnímám pohodový život.
Nízkonákladovyzivot1 k Budeme mít co jíst i bez dávek?:
4, nevidím nikde, kde píšu, že může každý. Existují lidé co můžou jíst jen maso. Nebo alergie na lepek atd. Pokud v článku píšu, že může každý, tak se omlouvám. Snažím se vždy vyhýbat tvrzení, že může každý. Píšu vždy "skoro každý"
