Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-04-13 00:00:02

Polyamorický způsob bytí

Polyamorie je způsob nemonogamního soužití, kdy člověk žije ve více milostných vztazích. Vyloučen není ani společný vztah více lidí. Pro mě osobně být polyamorickým člověkem znamená, že si povoluji cítit hlubokou a upřímnou romantickou lásku, ke kolika lidem si přeji, bez sebevýčitek. Totéž mi nevadí u mých partnerek, protože již nemám potřebu svoje nejbližší omezovat v jejich životě, a ani nechci, aby tak oni činili mně. Tato koncepce vztahů je postavená zejména na otevřenosti, komunikaci a respektujícím přistupu. Skrze něj jsem se přiblížil k mojí přirozenosti, svobodě v mysli a zejména autentičnosti ve vztazích.

Skutečnost, že dnes stát neumožňuje polygamní sňatky, lidem jako já přináší řadu komplikací. Pokud bych chtěl soužít s více partnerkami a vychovávat s nimi naše děti, vůči dítěti by se mnou měla právo vždy jen jeho biologická matka. To může komplikovat různé situace, kdy některé instituce požadují přítomnost rodiče s dítětem. V některých situacích to může jít naprosto proti zájmům dítěte, při úmrtí mě i biologické matky dítěte by muselo být dáno do opatrovnictví někomu z našich příbuzných nebo do ústavní péče. Řešení spatřuji v odluce manželství od státu. Manželství by mělo být především záležitostí smluvního vztahu. Každý by měl mít právo jakékoli množství lidí mezi sebou oddat a mělo by být na každém tržním subjektu, zda tuto instituci bude uznávat, nebo nikoli.
Přečtení: 480
Autor: Tom Iss
Čas: 2021-04-12 00:00:02

Válka se státem?

Stát proti nám vede válku. Zní to absurdně? No, ona je to ale v podstatě pravda. Jaká je definice války? „Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito válčícími stranami jako mocenský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů.“ Co dělá stát? Pod pohrůžkou násilí (případně za použití násilí) prosazuje svoje politické, ideologické, mocenské (a někdy i náboženské) cíle. A vede tak vlastně válku proti vlastním občanům. Ta válka ale už trvá tak dlouho, že to vlastně skoro všem přijde normální…
Přečtení: 1759
Autor: Urza
Čas: 2021-04-11 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O zdravotnictví v USA s R. Šmuclerem

Přečtení: 1001
Autor: Urza
Čas: 2021-04-09 00:00:02

Nesmyslnost protekcionismu

Na jednu stranu panuje široká shoda (mezi ekonomy a vlastně i celospolečenská a snad také mezi politiky), že dobrovolná směna a dělba práce vede k blahobytu a prospěchu; celkem všichni chápou, že spolupráce je cestou k prosperitě. Z toho logicky plyne, že cokoliv, co směnu a dělbu práce nějakým způsobem omezuje, způsobuje pravý opak, tedy chudobu a úpadek; míra se pochopitelně různí podle velikosti takových omezení. Kdykoliv tedy někdo hlásá protekcionismus, to jest omezování zahraničního obchodu ve jménu „ochrany“ tuzemských podnikatelů, logicky tím jde proti blahobytu společnosti; a proč vlastně? Z jakého důvodu potřebuji „chránit“ nějakého podnikatele jen proto, že se mnou sdílí stejnou stranu nějakých umělých státních hranic? Argumentuje-li někdo zvoláním: „Nic než národ,“ považuji to sice za hloupé, ale ne nutně nekonzistentní; ať mi ale nikdo neříká, že protekcionismus „pomáhá ekonomice“.
Přečtení: 5120
Autor: Urza
Čas: 2021-04-08 00:00:02

Nedokonalá informovanost

Státní zásahy bývají obhajovány nedokonalou informovaností na volném trhu; dokonalá informovanost však neexistuje nejen na trhu, ale ani ve státu. Jenže stát potřebuje k plánování svých zásahů obrovské množství informací; nejen více než potřebují jedinci (ti se snaží řídit „jen“ svůj život), ale tolik dokonce tolik (neboť stát se snaží řídit životy obrovského počtu jedinců), že reálně není možné, aby je všechny získal. A přichází zajímavý moment: Čím lepší rozhodnutí má stát činit, tím více informací potřebuje, což ale není zadarmo, poddaní mu je musejí dávat na své náklady, které ale rostou s tím, čím lépe má stát být informován; paradoxně tedy čím lepší může být stát ve smyslu rozhodování, tím horší musí být ve smyslu obírání lidí o jejich zdroje. A jaká je ta optimální míra? To z principu nelze zjistit, neboť k tomu je zapotřebí těch informací; změny zkoumaného subjektu tedy mění metodiku zkoumání.
Přečtení: 2145
Autor: Urza
Čas: 2021-04-07 00:00:02

Šok: Dnešní přednáška se nekoná!

Dnešní přednáška Dana Steigerwalda byla (opět) zrušena; celkem smutné skóre na to, že se měla konat před rokem. Co myslíte, vyjde v červnu? Případně dokonce Dominikova přednáška o darkwebu v květnu?
Přečtení: 2001
Autor: Urza
Čas: 2021-04-06 00:00:02

Šíření zlé nálady

„V Československé republice nebude míti více místa stará dobročinnost, která byla vždy pokládána za milost, jež obdarovaného chudáka vždy ponižovala a jeho lidské vědomí otupovala. Na místo ponižující milosti stavíme dnes sociální povinnost.“ (Tomáš Garrigue Masaryk) Obdarovaný chudák byl pak svému dárci vděčný; a možná zažil i ponížení, jež ho motivovalo dělat věci lépe. Pak přišla sociální povinnost; dotyčný se pak necítí obdarovaný, už to není tak, že mu někdo něco dal, teď je to jeho „právo“. A když někomu vysvětlíte, že má „právo“ na peníze ostatních a on tomu uvěří, nemá proč být vděčný; naopak je naprosto logické, když si ještě stěžuje, není mu to dost dobré a žádá víc. Proč by měl jednat jinak? Nemůžeme někomu přiznat „právo“ na něco a zároveň od něj chtít, aby za to byl vděčný; máte-li na něco „nárok“, vděčnost to vylučuje, neboť ta dává smysl jen tehdy, kdy člověk dostane něco, co dostat nemusel.
Přečtení: 2695
Autor: Urza
Čas: 2021-04-05 00:00:02

Politici a politika

Lidé typicky nemají moc rádi politiky; nebo alespoň většinu z nich. Vědí o nich, že jsou zkorumpovaní, dělají si z nich v lepším případě legraci, v horším jimi pohrdaní; ano, leckdy mají i své oblíbence, ale jen málokdo je spokojen s většinou těch, kdo vládnou a tvoří zákony. Jen těžko by si lidé chodili k politikům pro rady ohledně etických otázek ve svých životech; a já to naprosto chápu, též bych k nim pro radu nešel. Proč jsou ale pak pro všechny tak posvátné zákony? Vždyť zákony jsou jen to, co odhlasují právě ti lidé, o jejichž morálním kreditu a schopnostech většina z nás pochybuje; a logicky konzistentně nelze tvrdit, že politik není ten, kdo by mohl dávat rady, ale zároveň je správné se jeho vůlí řídit. Jenže tady nejde o logiku, nýbrž o emoce; státní propagandou nám bylo natlačeno do hlav, že zákony jsou správné a musíme je respektovat – dokonce i když je zjevné, že nedávají smysl.
Přečtení: 3383
Autor: Urza
Čas: 2021-04-04 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O ekonomii s Lukášem Kovandou

Přečtení: 1029
Autor: Urza
Čas: 2021-04-03 12:00:00

Livestream Svobodného přístavu: Soběstačnost

Přečtení: 1559
Autor: JMB
Čas: 2021-04-02 00:00:02

Proč nevolím

Velice častým argument těch, kdo obhajují volby jakéhokoliv druhu je to, že člověk, co nevolil a nevyjádřil se, nemá pak co do dění mluvit, a případně kritizovat, právě proto, že se do té možnosti, kdo mu bude určovat život, nezapojil. Dle mého je to přesně opačně. Proč? Protože co děláme ve volbách? Vezmeme svůj hlas a odevzdáme ho někomu jinému, a to ještě k tomu do urny (takže, de facto svůj hlas pohřbíme). Hlas, kterým se můžeme ohrazovat, definovat na tomto světě, ubližovat i pomáhat, těšit i zesmutnit a co hlavně – rozhodovat. A my tento hlas odevzdáme někomu, aby to dělal za nás. Takže tím spíš nemám co mluvit do toho, co se děje, protože jsem dobrovolně někomu svůj hlas odevzdal, a tudíž i odpovědnost na to, aby za mě rozhodoval a řídil mi život. Dal jsem mu část své odpovědnosti za svůj život, za svá rozhodování. Ale pokud si ho ponechám, pokud svůj hlas nikomu nedám, pak tím vyjadřuji, že za svůj život tady na zemi nesu odpovědnost jen já (resp. že chci tu odpovědnost nést), stejně tak za všechna rozhodnutí, která udělám. A právě proto mám i právo kritizovat toho, kdo se mi jakkoliv snaží do toho zasahovat, ať už je to politik nebo kdokoliv jiný. Když jim dám svůj hlas, nemůžu se potom divit a nemám si co stěžovat a rozčilovat se, že na mě zvolení zástupci neberou ohled, že mě ignorují a dělají si, co chtějí, a hlavně že mě neposlouchají. Jak je v jedné scéně filmu King’s speech krásně vyjádřeno králem Jiřím VI. v podání Colina Firtha: „…I have a right to be heard, I have a voice!“
Přečtení: 2746
Autor: Urza
Čas: 2021-04-01 00:00:02

Studio Svobodného přístavu: V 19 hodin živě o soběstačnosti!

Přečtení: 1872
Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-03-31 00:00:02

Učení (v našem podání) není zábava

Školy, do kterých jsem v dětství docházel, se často prezentovaly jako nejlepší východisko pro vzdělání. Když si však někteří stěžovali, že vzdělávají nudně, bylo nám řečeno, že učení je učení, a ne zábava. Tomuto často opakovanému tvrzení bohužel mnozí uvěřili. Přitom je jasné, že radost může plynout z řady věcí učení se týkajících: například z nadějného dosahování stanovených cílů, souvisejících s dlouhodobou životní orientací, ale i z objevování poznatků, které jsou překvapivé a dokáží nám svět ukázat z nové perspektivy. To bohužel v podání rigidního rámcového vzdělávacího programu pro školy lze vcelku těžko, a nejspíše i z tohoto důvodu jsou některé děti terčem podobných výmluv. Dodám, že samozřejmě ne vždy je přisvojování nových dovedností lehké a zábavné (rád čtení knih přirovnávám ke sportovnímu tréninku), na druhou stranu si rozhodně nemyslím, že učení a zábava jsou v rozporu. Dokonce si myslím, že jedním z vznešených cílů vzdělání by mělo být, aby se učení k zábavě co možná nejvíce přibližovalo, protože právě radostné prostředí je i podnětným prostředím.
Přečtení: 2191
Autor: Tom Iss
Čas: 2021-03-30 00:00:02

Pravolevé politické spektrum

Dělení politického spektra na pravici a levici mnoho lidí nemá rádo a nepoužívá ho, protože je nejednoznačné a každý ho chápe jinak. Oproti tomu dělení na ekonomickou pravici a levici by sice nějaký smysl dávalo, jenže mnohem častěji se setkáme s tímto: krajním pravice = nacismus, krajní levice = komunismus. A to zase nedává absolutně žádný smysl – proč jsou nacisti a komunisti na opačných stranách? A navíc… kde se na tomto spektru nachází anarchokapitalisté? Jeden zastánce tohoto spektra mi kdysi odpověděl, že v odpadkovém koši :-)

Klasičtí liberálové a libertariáni bývají na tomto spektru řazeni pod středo-pravici. Neměli by se proto anarchokapitalisté řadit tam? Ale jak mohou být anarchisti středo-cokoliv? Anarchisti jsou přece na okraji politického spektra. To by možná vybízelo k zavedení pojmu „krajní středo-pravice“. :-) Tím bychom však k pravolevé ose reálně přidali další osu – a v podstatě by nám vznikl politický kompas, jenž vystihuje realitu mnohem lépe. Problém s pravolevým dělením tedy není jen to, že nedává smysl, ale i to, že některé politické názory na té ose ani nejsou definovány.
Přečtení: 2939
Autor: Mr MR
Čas: 2021-03-29 00:00:02

Byl bych anarchokapitalista, bohužel lidi jsou idioti

Když nad tím přemýšlím, tak hádám, že pro značné procento populace je anarchokapitalismus ideální uspořádání v jejich útopickém světě, ve snu. Kdybych si nemyslel, že na světě existuje tolik idiotů, byl bych anarchokapitalista, ale já nemůžu dovolit, aby ublížili sobě, nebo dokonce mně. To nedopustím, ať to stojí, co to stojí.
– autor: 80 % populace
Přečtení: 3394
Autor: Urza
Čas: 2021-03-28 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O vlastenectví a COVIDu s D. Landou

Přečtení: 1109