Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Doby, kdy se člověk musel starat především sám o sebe, už tu byly a lidi se stejně chovali jako hovada.

A kde se o tom dá něco dohledat, že takové jednání převažovalo? Tedy krom v báchorkách nejrůznějších rádobysociálních dobroserů nebo v etatistické vyloženě zkurvené propagandě typu "Dějiny světa", na kterou s libertariánsky vytřeštěnýma očima zírám na ČT2.

Léky včetně antibiotik by nebyly drahé. Natož řádově. Proč taky? Spíš naopak. Neexistovaly by patenty a farmaceutická lobby. Nejúspěšnějšími producenty léků by se nestávali producenti typu "babiš", ale typu "rockefeller", "ford" nebo "baťa". Drahé by bylo odstraňování následků neodborného užívání léků. I dneska jdou rozumní lidi s podezřením na vážnější zdravotní problém za lékařem. Stejně tak v ancapu. Navíc v ancapu by takové jednání bylo komerční pojišťovnou kvitováno líp, než bezhlavé neodborné užívání sofistikovaných léků a léčebných postupů, jakkoli by byly volně bez omezení k dispozici. Dneska naopak "na pokladnu" léčí za Vaše/moje peníze kdejakého hňupa, jenž si své zdravotní problémy způsobil sám svým nezodpovědným/neodborným jednáním a možná někdy i užíváním dávno prošlých léků a léčiv z pozůstalostní "babiččiny krabičky" (vyhodit je to přeci škoda).

Přechodové období nebude průser, jakkoli to tak některým bude připadat. V přechodovbém období pouze dojde k "odstranění" nesvéprávných jedinců, které si ke svým potřebám jako domácí zvířectvo "chová" stát. Nebude jich škoda a nebudu jich litovat. Naopak, budu rád, když zmizí s povrchu zemského pod něj.

Pakliže by volný trh s léky byl etablován, nebyl by s nimi žádný větší problém. Lidi by věděli, že něco na teplotu/bolest (typu paralen) si mohou vzít sami od sebe, protože tam není vážnější problém s nepřesným dávkováním. Antibiotikum na angínu je lépe konzultovat s odborníkem, aby antibiotikum zabralo nebo ho člověk neužil víc/míň, než je třeba (oboje je špatně). Neriskovali a nelaborovali by drtivovětšinově sami od sebe s používáním léků u složitějších onemocnění. Což ostatně mnozí nečiní ani dneska a poklud mají od svého těla příslušnou informaci, podle toho jednají od - vyležím se 3 dny doma sám čajem s citronem až po - vyhledám specialistu. No a těch pár dementů by podléhalo přirozenému výběru, neměli by příliš času se rozmnožovat a bylo by jich tedy minimum.

V okamžiku, kdy dojde k uvolnění trhu (třeba zhroucením státu apod.) to bude trochu divočejší, zejména proto, že stát programově "chová" nesamostatná zviřátka "odvozená" od druhu homo sapiens sapiens. Ale co je mi po těchto "shlucích" bílkovin a nukleových kyselin. Ať klidně pojdou.

Nehledě na to, že tady na Stokách asi není potřeba rozebírat, jak by na volném trhu (v ancapu) fungovalo komerční zdravotní pojištění a např. důsledky rizikového jednání na výši pojistného - včetně nezodpovědného používání léků. Zodpovědné diagnostiky a předepisování léků lékaři a vliv kvality/referencí jejich činnosti na spolupráci pojišťoven s nimi. Neexistence farmaceutických patentů. Jak by majitelé vodních toků reagovali na to, že jim do vody vypouští někdo nějakou škodlivinu atd. atd. atd.

Všeobecná znalost,kterou máme všichni? Já se obávám, že etatisti budou z úst, per a klávesnic bezostyšné vypouštět ty nejdebilnější nápady, které jsou s touto knihou ve zcela zásadním rozporu, a ještě mít tu drzost, že vlastní ignoranci a pitomost budou považovat za svou přednost ba dokonce ctnost. A budou se cítit dotčeni, když jim člověk bez obalu řekne/napíše, že s jejich 3,14čovinama nebude vést debatu. Krásným příkladem budiž etatisty do omrzení opakovaná zhovadilost, že pro sociálního živočicha je zcela přirozené vzájemné vyhubení se...

No samozřejmě s tímhle účelovým přístupem, nakonec k jakékoli problematice a v jakémkoli oboru, můžete spřádat nejrůznější píčoviny a tvářit se u toho smtelně vážně. Jenže pro mě je pak taková debata, jejíž podstatou je flekování se hovadinama, naprostou ztrátou času.

Ano, souhlasím, že teď v této době nejsem schopen svá přirozená práva v plné míře obhájit. Dokonce tvrdím, že drtivou většinu z nich nejsem schopen proti státnímu násilí obhájit. Takovýto stav je ovšem nepřirozený a nemůže být tedy trvale udržitelný. Tudíž jednou skončí a některé oběti si zchladí žáhu. Stát a jeho vlezdoprdelci jsou jako hitlerovská vojska, která se nezadržitelně blíží ke Stalingradu. Jen nikdo nedokáže věštit, jak daleko to k němu ještě je.

Člověk za nejrůznějšími účely zakládá nejrůznější komunity nebo do nejrůznějších komunit vstupuje a zase z nich vystupuje. Jejich charakter se případ od případu liší. Proto, jestli jste si ráčil všimnout, jsem slovo "stádo" psal v uvozovkách. Nemám nejmenšího úmyslu ňahňat se v nepodstatnejch kravinách.

Sociální živočišný druh je takový, který nedokáže uspokojovat svoje životní potřeby jinak, než kooperací ve skupině. Přisuzovat takovému živočichu jako základní jednání vzájemné pogromy je vědomý a záměrný faul. K těm mezi lidmi docházelo a docházet bude. Ostatně je to jednání, které je pozorováno vlastně u všech primátů. Ale stejně jako u všech primátů nevybočuje toto jednání u člověka z míry marginality. Dokonce ani 20. století s dvěma katarzema a spoustou lokálních bojů se tomu nijak nevymykalo.

http://www.osel.cz/9026-mezi-vsemi-savci-jsou-lide-vrahouny-ale-u-primatu-je-to-normalni.html

Samozřejmě, že přirozená práva mám do té doby, dokud mi je někdo neupře. A? Co to má znamenat? Že je správné lidem jejich přirozená práva upírat a ti se s tím mají smířit? No člověče. O co víc stát a jeho vlezdoprdelci budou ostatním upírat jejich přirozená práva, o to hůř to s nimi dopadne.

A ano, stran "stád" - v případě živočišného druhu homo sapiens sapiens skutečně platí, že členem nějakého stáda se stává jedinec tohoto živočišného druhu pouze a jedině na základě vlastního svéprávného (a Vy víte, co znamená svéprávného, nejste tu nováček) svobodného a dobrovolného rozhodnutí. V jakémkoli jiném případě jde o násilí a jedinec není členem, ale zajatcem takového "stáda". Z toho, že v každém okamžiku není patrný jeho odpor vůči takovému zajetí nelze odvozovat, že se s ním smířil nebo že nečiní vůbec nic proti tomuto zajetí.

Na cizí území ne/budu moci vstupovat a ne/dělat na něm svobodně co chci podobně, jako to dělám třeba v případě cizího bytu, např. v případě toho cizího bytu, jejž nevlastním, ale ve kterém nyní bydlím z toho důvodu, že v současnosti nevidím žádný efekt, být vlastníkem střechy nad hlavou. Nevidím žádný problém s tím, že ne/budu používat nejrůznější cizí soukromé pozemky a prostory podle toho, co a za jakých podmínek na nich jejich majitelé cizím lidem ne/dovolí. Třeba "můj" hostinskej mi v jeho soukromých místnostech dovolí celkem dost svobodné počínání a jeho omezení/požadavky vlastně nejdou nad rámec běžného mezilidského slušného jednání - v podstatě on sám nevyhlásil žádná omezení, co se týče vstupu a chování v místnostech, které jsou jeho soukromým vlastnictvím a do kterých momentálně umožňuje vstup cizím lidem.

Co to zas kecáte. Ve vztazích s kamarády vůbec nepotřebujeme stát. Pakliže jsem kdy v minulosti musel vyhledat stát za účelem interakce s kamarádem, byl to v tu chvíli už kamarád bývalý.

Mám přirozená práva. Ta mi jsou státem komplet upřena a stát arbitrárně rozhoduje, dá-li mi nějaká práva a když tak jaká a ještě to všechno může libovolně a svévolně měnit nebo dokonce zrušit.

Nejsem členem "stáda" stát. Jsem v něm držen násilím.

No a? Nerozumím, jak to souvisí.

Já jsem psal něco o dobrovolně a svobodně dodržovaném zvyku??? Lžismlouva se státem je dodržována dobrovolně a svobodně? Bez ohledu na penetraci lidí etatistickou masírkou a kecy pod jejím vlivem, se lidi snaží se z této lžismlouvy vyléct a přes veškeré jejich kecy ji pokud možno neplnit. Dost obtížně lze tedy mluvit o nějakém implicitním zvyku.

Zvyk či dohoda, kdy se od jedné strany očekává bezvýhradné plnění povinností stanovovaných zcela svévolně a libovolně druhou stranou, přičemž ta druhá strana nemá povinnost vůbec žádnou?!

No on je tu jeden zásadní problém. Nechce se mi teď hledat nějakou definici smlouvy. Ale zcela selsky. Smlouvu uzavírají dvě strany a/nebo více stran. Uzavírají ji jakýmkoli způsobem, který uznají za vhodný, ale tento způsob musí způsob musí zcela zjevně a jednoznačně vyjadřovat ne/souhlas nějaké strany s přistoupením ke smlouvě a ne/účast na ní. Dál musí mít tato smlouva nějaký předmět, který opět může být vymezen jakýmkoli způsobem, ale tento způsob musí zcela zřetelně a nezpochybnitelně onen předmět vymezovat. Taková smlouva pak platí do té doby, dokud se strany svobodně a dobrovolně vzájemně nedohodnou na jiném jejím znění (např. na novém vymezení předmětu smlouvy) nebo na jejím ukončení s tím, že jakákoli ze stran může i sama os sebe od smlouvy svobodně a dobrovolně odstoupit (způsob odstoupení může, ale nemusí být ve smlouvě vymezen).

"Společenská smlouva" občana se státem nejen nespňuje nic z toho, ale dokonce nemá ve skutečnosti žádný předmět! Neexistuje nic, žádný předmět, který by byl zjevně a nezpochybnitelně vymezen, a který by tedy stát musel plnit. Zítra se 300 debilů v Praze "zblázní" a zruší úplně všechny předměty té údajné smlouvy a místo toho napíše na papír úplně něco jiného. To nemá vůbec žádné parametry smlouvy. To není žádná smlouva. Kolem toho mohou etatisti navařit hodně sekyrkový polívky, ale skutečná smlouva z toho nikdy nebude.

"vždyt to byl sám kapitalismus kterej si svým chováním vykoledoval socialismus a komunismus"

Proboha. Kapitalismus není entita, která jedná (nějak se chová). Kapitalismus je způsob (svobodné) kooperace mezi lidmi. Navíc lidi až do nástupu kapitalismu (= průmyslové revoluce) byli zvyklí dřít do úmoru včetně dětí a odměnou za jim za to bylo to, že MOŽNÁ neumřeli hlady. A někdy klidně umírali masově. Třeba po neúrodě, nemoci zemědělských plodin/zvířat nebo nějaké i lokální přírodní katastrofě. Po té, co začali používat kapitalistické formy kooperace, dřeli do úmoru úplně stejně, jak byli zvyklí do té doby (mnozí fabrikanti míru dřiny do úmoru sami omezovali, protože byla neefektivní), ale odměnou jim najednou byl dostatek jídla (i kdyby jenom hrách a kroupy to je hloupý, to my máme každý den). Najednou měli prostředky na to, aby nenechali své děti dřít do úmoru, ale dopřávali jim vzdělání. V UK např. před vznikem státního školství chodilo v 19.století pravidelně do školy po celý školní rok 75% dětí! V 17. století něco naprosto nemyslytelného! A k tomu všechny další materiální statky nebo sociální vymoženosti, o čemž všem si ještě předešlé, neřku-li předpředešlé generace mohly jen vyprávět v pohádkách.

Viz zde:
http://www.bawerk.eu/clanky/19.-stoleti--divoky-kapitalismus-/
a zde:
http://www.bawerk.eu/clanky/otazka-socialni/

A to je ještě třeba brát v úvahu to, že jednak ve zdravotnictví se cca 1/3 částky prošustruje a je otázka, jak by vypadaly skutečné tržní ceny a výpočet vycházel z nich a ne ze současných počítákových plánovacích lžicen...

Rakouská škola v žádném případě není a v žádném případě nemůže být manuálem, který řeší problematiku přechodu společnosti od státní k bezstátní. Prostě takoví lidi budou mít smůlu a nemá cenu si nalhávat něco jiného. Nanejvýš takovým lidem (pokud tedy vůbec něco takového dělám)říkám, že se baví o situaci, kdy současný systém těmto "postnatálním" lidem stejně řekne "Tohle nehradíme" a nenabízí žáná kloudná řešení krom jednoho - nechat je, mnohdy i za nedostatečného prostého oblbování chemií proti bolesti, jen dospět k smrti. Situace těchto lidí by se tedy nijak významně nezhoršila.

1) No chudý, hladový a/nebo nemocný člověk venezuelské "TO" může podporovat leda tak hubou. Nic víc nemá. Na skutečnou podporu - jako že by hradil provoz toho socializujícího blbistánu - nemá prostředky (samo se "TO" jaksi neuhradí). Na to, aby hradil náklady vlastního násilí, kterým by to chtěl podporovat (jako že by se najedl, aby na něj měl sílu), taky nemá prostředky. Buďto tedy půjde dělat něco užitečného tam (na černý trh), kde mu někdo za práci zaplatí (jakýmkoli jiným hodnotným platidlem, než je bolívar) nebo "TO" bude chudý, hladový a /nebo nemocný člověk "podporovat" hubou nebo se za "TO" prát na ulici tak dlouho, dokud pozásluze nechcípne hlady.

2) Věta: "Lidé hladoví - spousta z nich jí jednou denně - a trpí zdravotními problémy v nebezpečné zemi plné drog." je dílem lež a dílem demagogie. Lidi obecně nehladoví. Hladoví ti, kteří měli svůj život napojený na státní cecek nebo penězovod ať už jako příjemci dávek nebo podnikatelé napojení se svým lžipodnikáním na stát nebo zaměstnanci takových firem. Ostatní jsou relativně v pohodě, protože umějí něco pro okolí užitečného a celkem běžně to nabízejí na alternativním trhu za alternativní platidla. V téhle části společnosti drogy nejsou žádným velkým problémem. Problémem jsou mezi těmi výše zmíněnými, kteří neumějí/nemohou/odmítají nabídnout nějakou užitečnou k práci. Ti buď začnou něco užitečného dělat nebo prostě chcípnou hlady. Ostatní na tom až tak mizerně nejsou. Jídlo i léky si dokážou na černém trhu sehnat, protože pracují (např. "melouchaří" na černém trhu) a vydělávají (alternativní platidla).

Na příkladu Venezuely se ukazuje, jak málo (cca 15-20%) lidí je v současných státech produktivních a celé to táhne na své náklady. To není nějaké akademické vyjádření. To je krutá realita a jejími svědky budeme úplně stejně, jako jsou dnes jejími svědky současní Venezuelané. Já osobně přemýšlím, jestli jim vlastně nemám závidět. Oni možná mají před ostatním civilizovaným světem náskok v té první fázi státního rozvratu, kterou už prožívají, zatímco my na ni teprv čekáme.

"Proto si myslím, že k pádu státu by měla přispět spíše situace pozitivní, nikoliv krizová,"

1) To je iluze snílků, že se podaří vytvořit pozitivní situaci pro změnu
2) Mezinárodní fiat se rozpadne daleko dřív, než by se komukoli podařilo navést na cestu pozitivní změny byť jen jedno jediné promile lidí. A navíc společně s postupným rozvratem fiatu a tím pádem a tím pádem čím dál menší funkčnosti legálního trhu, což je naprosto nezvratný vývoj k jehož konci se neodvratně blížíme, bude docházet k posilování alternativních (nelegálních chcve-li to tak někdo nazvat) struktur. Jak kooperačníc, tak platebmích.

Tento systém (nejen zemědělský) by vydržel ještě desítky let, kdyby lidi, tak jako v minulosti, neměli reálnou šanci z něj vystoupit a začít kooperovat jinak a jinde.

K odstranění států dojde zřejmě jejich přirozeným rozkladem - nezadržitelným rozvratem státních fiat měn. Tím, že lidi, kteří produkují něco užitečného, začnou odcházet do šedočerna a stát s tím nedokáže nic moc udělat. Riziko likvidace legálně fungujícího člověka kvůli bagatelnímu opomenutí (takovou likvidací podnikatele/živnostníka se zaměstnanci totiž zlikvidujete i ty jeho zaměstnance) se začíná pomalu blížit riziku likvidace šedočerně fungujícího člověka. Začne být vlastně jedno, jaké riziko člověk podstoupí - obě budou více méně stejná. Přičemž šedočerným rizikem eliminuje člověk státní daňovou loupež = zbyde mu víc prostředků na obranu a ochranu před dopady šedočerného rizika oproti legálně fungujícímu člověku před dopady likvidace pro bagatelní porušení nějakých stupidních zákonů/nařízení. Chcípající kobyla bude kolem sebe nesystematicky kopat v křečích á la kobyla venezuelská, tu a tam někoho zejména neopatrného zasáhne, reálně však, stejně jako ta venezuelská, nebude mít skutečnou sílu zabránit tomu, že kooperace mezi lidmi budou probíhat čím dál masivněji jinde a jinak, než jak to známe z legálního trhu. Lidi na šedočerném trhu budou vytvářet a tím pádem i mít čím dál větší prostředky na to, aby represivní složky nejprve uplácely a posléze je možná i zcela přetáhly na svou stranu. Stát (= vláda) proti tomu bude mít pouze "natříhaný papír". Nadnárodní koncerny, existující a fungující díky privilegiím států, se budou rozpadat, jak je budou tunelovat lidi zevnitř a ony nebudou mít u té chcípající kobyly zastání a taky proto, že zůstatky na jejich účtech ve fiat nulách a jedničkách ztratí na hodnotě.

Neobejde se to samozřejmě bez zmatků a někdy (mnohdy?) i násilí. Navíc je potřeba si uvědomit, že celá struktura společnosti je navýsost poplatná státu a s jeho rozpadem se bude rozpadat i tato struktura. O to bude zánik státu "zajímavěhší". Dojde zcela určitě k nenávratnému zničení nejen těchto státu poplatných nebo na státu závislých struktur (troufám si tvrdit že např. státně-kulturních), ale "sveze" se s tím bohužel i spousta užitečných statků (troufám si tvrdit, že např. některé přírodní statky). Dá se s tím počítat. Dá se předpokládat, že třeba Národní divadlo nebo Pražský hrad budou po nějakou dobu fungovat klidně jako luxusní bordel, abych napsal něco konkrétnějšího. U toho Pražského hradu si nejsem jist, jestli by mi to vadilo i jako setrvalý stav, protože od praxe z dob středověkých králů a hlavně toho, co tam předváděl jejich dvůr, by to moc velký rozdíl nebyl. Nepředpokládám, že konec státní společnosti bude procházka růžovou zahradou. Tím spíš, že lidí navázaných na státní benefity nebo penězovody (vyžírků) je už teď násobně víc, než těch, kteří to všechno v potu tváře táhnou.

Nejsem v přechodové fázi. Tu už jsem dávno překonal. Jsem ve fázi nově nabyté totální nasranosti, kdy zažívám zpátky 80. léta. Se vším všudy. Komplet. Nedostatek zboží (který jen nemáme možnost porovnat, protože žádné "venku" nebo "zakopečkama" není), jeho mizerná kvalita (viz závorka výše), začíná být i klasický socialistický nedostatek pracovní síly. Pasvoboda slova je zhruba stejná, jako tehdy. Jen uhlídat megarozsáhlý internet je přeci jen složitější, než pár psacích strojů a samizdat na 5 průklepácích přes kopírák. Že demokrati nezavírají? Proč? To je moc nákladný. Mají sofistikovanější metody k ničení lidí - viz. kontrolní hlášení, EET, vůbec nejrůznější způsoby "samošpiclování" a následná "bonzování" sebe sama a celé rodiny několikanásobně na nejrůznější úřady, ..., a na všechno likvidační pokuty za kdejaký pšouk v naprosto záměrně nepřehledné houštině zákonů, předpisů, norem, nařízení... A to mám se bavit s nějakým minarchistou nebo socialistou o nějakém lžikompromisu? Tohle není potřeba shodit, ale nějak oporavovat??? Tenhle sráč nějak opravit??? Proboha jak? Nebo předstírat, že se jako bavím o opravě? No takovou habaďůru hrát neumím. Jakýkoli pokus o opravu, ne jen kosmetické úpravy typu odstranění EET, vede stejně k okamžitému zhroucení celého systému. Tak o čem proboha diskutovat? Jestli bude loupež ve výši 74 nebo 68%? Má to cenu věnovat takové v mém případě k ničemu nevedoucí debatě ten nejvzácnější statek - čas? Samozřejmě, že i v téhle zdánlivé beznaději se o něco snažím. Ale úměrně očekávanému výsledku a taky mým možnostem.

Zatím těm sráčům holt odevzdám, co na mě vykřiknou. Zatím. Zatím jsou silnější. Zastím jsou v pozici lumpa, který mě přepadl v noci na chodníku a chce mou šrajtofli. Ne navždy. On i ten lump na chodníku zatím může, protože ho chrání stát. Ne navždy.

Nevím, s kým jste všichni vedli polemiku. Jistě, můj první příspěvek jsem napsal poněkud expresivně, ale vůbec jsem nepsal, že na etatisty útočím. To je konstrukt vás všech. Uznávám, že zřejmě způsobený mým nepříliš diplomatickým vyjádřením. Že mě etatisti serou je sice pravda, nechápu ale, kde jste přišli na to, že etatisty (což jsou ale na druhou stranu konec konců všichni mí kamarádi, se kterými se stýkám a na myšlenkách státní demokracie jsme společně vyrostli) běžně posílám do prdele, útočím na ně, fyzicky je napadám nebo tohle všechno mám v úmyslu. Podobně - s ancapem se nikomu "vegansky" nevnucuju. Můj postoj, že s propagandou zaslepenými a/nebo fanatickými lidmi příliš nevedu debaty je můj osobní postoj. Nehodlám na takovou, dle mého názoru zhola zbytečnou činnost, utrácet svůj čas. Vážím si toho, co např. dělá Urza, ale já do toho takovýmhle nebo nějakým podobným způsobem nepůjdu ani náhodou. Všiměte si, že monolog Urzy v přednáškách trvá víc než hodinu a z pohledu zamýšleného cíle je téměř zanedbatený. Na to jsem já příliš chudý časem. I kdyby se Urzovi něco výjimečnýho podařilo, třeba dostat se do televize podobně jako kdysi Zemanovi do Aktualit, provozovat nějaký "Prognostický ústav" apod., tak to bude celkem k ničemu. Mezi pražáky bude v době státního bankrotu, který se tak jako tak blíží, kdoví jestli cca 0,1% ancapáků (to by byla síla - 1.000 ancapáků v Praze!!!), ale za Kobylisama a za Průhonicema to bude vypadat úplně stejně, jako 17.11.1989. Ty jednotky místních "chátristů" byli většině lidí, věděli-li o nich vůbec, leda pro smích.
Tož tak.

Možná to je šum na mém přijímači, ale připadá mi to, jako byste nabádal ostatní libertariány k té diskusi. Proto jsem napsal ve svém příspěvku, že tím mám problém.

Od většiny rozhovorů vlastně očekávám příjemné zabití času. Debata na tohle téma ale není pro mě ten případ. V takové debatě totiž nedokážu jen tak nezávazně plkat.

A ještě jedna věc: Zkusit kompromis. Jaký komromis? Kompromis mezi etatistickým "krást" a libertariánským "NAP"? Jak se takový kompromis dělá? Že opustím svůj "NAP" a přistoupím na nějakou menší zlodějnu? Tak si totiž kompromis představuje etatista. I minarchasta. To ale není kompromis. To je na hraně kolaborace a dost možná za ní. Zkušenost z D-fensu nestačí? Všichni ti báječní minarchističtí etatisti, kteří tam exhibují, se nakonec projevili jak důstojníci NKVD, když nebude po jejich. Slovník a praktiky těchhle bolševických sviní mají zažraný pod kůži. Já už na to nemám žaludek. 25 let jsem se pinožil, protože mi reálsocialismus připadal navždy a já chtěl jen prostě žít a neutopit život v rádobyangažovaných tlachanicích. Už toho vědomého podlézání státu mám dost. Je mi na blití i z toho, co musím dělat teď, abych nebručel. A ještě s nimi dělat lžikompromis o míře násilí a zlodějny? Proto jsem napsal: Nasrat a rozmazat. Ne proto, že takto s etatisty jednám verbálně. Ale proto, že už mě to hrubě nebaví (abych nebyl furt vulgární) debatovat se zločincema a pokoušet se tím o kvadraturu kruhu. Já musím zabezpečit sám sebe, protože důchod za 15-20 let nebude žádný a pro nikoho a já nehodlám chcípnout hlady s dobrým pocitem zbytečně s etatisty protlachaného života.

No polemizujete s poněkut expresivním vyjádřením o tom, že nemám v úmyslu diskutovat s někým, kdo mi při té diskusi vykrádá mou peněženku. Možná z toho expresivního - nasrat a rozmazat - jste vyvodil, že takto reguji verbálně. Není tomu tak. Jen mi přijde debata se zapáleným jakýmkoli etatistou natolik zbytečná, že ji prostě nevedu. Vedu debatu s někým, kdo o ni má zájem ne s někým, kdo debatu jen předstírá. Z takovými debatami, jejichž skutečný účel byl zcela jiný, než ten druhý předstíral jsem vedl v minulém režimu x a vždycky byly jednak ztrátou času a jednak potenciálním ohrožením.

Já jen vyjmenoval věci, které nedělám. Pro mě nemá příliš smysl na tohle téma příliš ztrácet čas. Váš přístup je nějaký. Nezesměšňuju jej, vážím si obrovské práce, která je s tím spojená, nikdy Vám nebudu podrážet nohy a spíš, když bych se k Vašemu nějakému "škobrtnutí" připletl, Vám na ně pomohu zpátky. Jen se já tímhle směrem vydávat nebudu. Na to mám dost svých starostí.

Nepáchám momentálně žádné obranné násilí, neútočím na etatisty, nechladím si na nikom žáhu a nestavím si na soukromém pozemku pevnost. To je omyl. Omyl vás obou. To že s někým nehodlám diskutovat ještě neznamená, že na něj budu hned útočit nebo se mu nějak viditelně fyzicky bránit nebo si na něm chladit žáhu. Dokonce i mezi mými letitými kamarády jsou takoví, se kterými na tohle téma prostě nebudu mluvit a basta. Nikde jsem nenapsal, že v debatách někoho posílám do prdele. Nikomu v přímých debatách nenadávám do sviní, pokud mi naprosto zjevně nedává najevo, že by proti mě nebo mému majetku mělo být použito jeho osobní nebo státní násilí. Napsal jsem, že za určité konkrétní situace lze s agresorem licitovat o jeho agresi. Ale že zároveň tato licitace v určitém konkrétním případě pro oběť nevýhodném však nemusí znamenat rezignaci na obranu a v obraně je možné pokračovat později. Agresi např. vraha, žháře nebo zloděje není nutné řešit okamžitě na místě, zejména je-li to nebezpečné. Nikoho od ničeho nezrazuji. Nikomu nic nedělám. Spontánních debat se snažím vystříhat, protože k ničemu nevedou ani pro zapálené etatisty, natož když se toho ještě zamíchá jeden anarchista. Pravda, jsem k etatistické agresi nesmířlivý, ale z toho vyvozujete oba zcela chybné závěry. Naopak, pokud je to možné, snažím se nějakým vhodný způsobem navést okolí alespoň k nějakému přemýšlení. Třeba odkazem na ten bawerk. Pokud debatuji, snažím se toho někoho navést na kolej, která by se dala nazvat "žij a nech žít". Pokud není schopen/ochoten v tomto rozměru debatovat a mou povinnost vyklopit mu své peníze pod pohrůžkou násilí považuje za nezvratnou a násilí za nezbytné k dosažení jeho cílů, debatu nekompromisně ukončuju, protože právě sám se nechci dopouštět zbytečných, byť jen slovních rozbrojů.

Byť bylo mé vyjádření nekompromisní, naprosto nemám tušení s čím že to vlastně diskutujete, když nic z toho, proti čemu oba vznášíte námitky, nebylo ani náznakem součástí mého diskusního příspěvku.

Mám čím dál větší problém s tím, co Urza říkal na začátku své přednášky. A klidně a bez jakýchkoli sebemenších výčitek svědomí to postavím naprosto nekompromisně. Není tak vzdálená doba, kdy mí předkové měli právo při své obraně "tasit zbraň" (v uvozovkách proto, že to nemusela být zbraň jako taková) a v případě, že agresor nezanechal agrese, problém vyřešit krajním způsobem = odstranit agresora z tohoto nám známého světa a s blbou karmou ho "vyexpedovat" jinam. Urza často opakuje, i v této přednášce, že bychom s nejrůznějšími agresory měli nalézat společnou řeč a naslouchat si. Je jedno, jestli tím agrersorem je minarchista, demokrat, socialista,... Je to pořád agresor a zejména v případě etatistů (i minarchistů!) je to agresor, který si ke své agresi chce vybudovat nebo už vybudoval a udržuje dokonce celý ozbrojený násilnický aparát. Je celkem jedno, jestli agresorem je minarchista, demokrat jako já z doby před 10 lety, marxistický fanatik nebo vrah. S takovou zlodějskou násilnickou sviní, jakou jsem byl já, měl někdo vést debatu? Nejprve (mně nebo mému státu) měl vyklopit pod hrozbou násilí mnou placenými žoldáky (= z peněz jemu ukradených mnou podporovanou mafií!!!) víc než půlku své šrajtofle a pak se s ním teprve budu bavit?!!! Každý má právo se agresi bránit a nemá sebemenší důvod o agresi hrát licitovaný mariáš. Buď agresor (jakéhokoli druhu) uzná, že svou agresi si může páchat pouze sám na sobě nebo vzájemně s jedinci, kteří o to mají zájem, nebo prostě musí počítat s obranou. Jakoukoli. Neomezenou! Pouze a jedině v případě, že mohu uplatnit právo na nikým a ničím neomezenou obranu jsem ochoten připustit, že v určitých konkrétních okamžicích je licitace jakž takž přijatelná. Je zcela lhostejné, že zrovna v tom daném konkrétním okamžiku není oběť dost silná na to, aby v přímém souboji porazila někoho, kdo má zrovna fyzicky nebo vybavením navrch. Tím okamžikem totiž možnost obrany definitivně nekončí a skutečné řešení může teprve následovat. Proto mi je jedno, že nyní zdánlivě nemám na etatisty páku. Řešení totiž může teprve následovat. Jaké? No to samozřejmě teď v tomto okamžiku nevím sám.

Necítím ani za mák potřeby se s etatistou, demokratem, socialistou, etc. atp. domlouvat, protože naše vzájemná domluva je omezená tím, že on nejprve vykrade mou šrajtofli a pak můžeme debatit. Nasrat! Nasrat a rozmazat! Buď ti zaslepení mezi etatisty (socialisty, cokolikysty) prohlédnou, jako já, nebo Bůh s nimi. Urzo, ne Tvoji vnuci, ale už Tvoje děti si se sviněmi jako byl původní Fiala (ano sviněmi) nebudou muset o ničem povídat.

Ale jinak hustý, hustý, hustý. Jenom si říkám, proč jsi nedal odkaz přímo na bawerk.eu? Hynek Řihák (by) byl snad proti? Jeho články o sociálnu jsou fakt hrozný, nezáživný, nenapínavý, nudný až odporný. Jenže za jedno ono to u takhle zcela záměrně faktografických textů asi ani jinak nelze a za druhý já je četl na misesu.cz téměř jedním dechem a můžu zcela zodpovědně říct, že teprve tyhle články ve mě definitivně zlomily etatistu a tím myslím i minarchistu! Já byl minarchista, který chrěl minimální stát s nočním hlídačem a k tomu "jenom" se sociální politikou. Dodneška se k nim vracím a vracím a vracím na bawerk (a objevil jsem samozřejmě další - ne vše asi bylo na misesu) a snažím se v rámci popularizace ancapu mezi kamarády např. propagovat daleko spíš právě tyhle články na bawerku, než cokoli jiného. Nějak jsem zřejmě "zatížen" tím, že sám jsem ohledně ancapu měl největší problém se sociálnem. Rozdám všem rozumným kámošům odkaz právě na tuhle přednášku.

Je důležité, v jakém kontextu se ono "MY" použije. Přesně dle článku, řeknu-li "my Češi máme rádi pivo", tak je to spíš dalo by se říct charakteristika nějakého socia. Na rozdíl "je v našem zájmu být členy NATO" to není nic ultimativního. V prvním příkladě (pokud něco takového pronesu), jaksi nevadí nebo je spíš jedno, že někdo opáčí "ale já pivo nerad, já dokonce vůbec nepiju alkohol". Protože na rozdíl od toho druhého příkladu to není nic ultimativního, co by druhé nějak zavazovalo k čemukoli. V tom prvním příkladě se nikdo nebude dožadovat vysvětlení a obhájení, protože to nemá význam nějakého vzájemného donucování se k jednotnému jednání. Ten druhý příklad je právě ultimativní. Buď budeme nebo nebudeme všichni jednat tak a tak a basta. Autor takového výroku nutí nebo chce lidi donuti jednat podle sebe.

Všiměte si ještě jedné věci. Etatista pronese např. výrok o tom, jaký by chtěl mít trh. Libertarián pronese výrok, že by chtěl mít volný trh. A etatista reaguje nejprv tak, že ho libertarián nutí řešit nějakým konkrétním způsobem tržní vztahy. Když mu libertarián vysvětlí, že volný trh je volný mj. proto, aby si ten etatista mohl řešit vztahy podle svého a libertarián taky, tak etatista opáčí, že "by to nefungovalo". Etatista dokáže uvažovat pouze v intencích "já donutím tebe" nebo "ty donutíš mě". Vstávají mi chlupy na prdeli hrůzou, že jsem v tom vězel samozřejmě až po uši i já. Ta indoktrinace etatismem je katastrofální...

Pro dnešní socialisty je tím neodvážnějším a nejradikálnějším frikulínem (free, cool, in) Tomáš Sedláček...

Kdyby měli lidi čekat až na nápad, který bude opravdu dobrý, ze všech nápadů nejnápaditější a povede s jistotou ke svobodě, učekali by se až do zániku Sluneční soustavy a nedočkali by se ničeho. Podle mého nezbývá nic jiného, než to v různých stádiích vývoje podle možností a úrovně společnosti zkoušet znova a znova jako v roce 1918, 1968, 1989 i s tím rizikem, že to nebude to "ONO" pravé a ořechové.

Já nevím, jak to bude a jsem ochoten uznat, že toto zde jsou mé fantasmagorie. Dokonce se domnívám, že pokud ke svobodě dojde, bude to zcela překvapivým a nečekaným způsobem.