Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jinak však Hefo myslím vychází z předpokladu, že území státu je věcně vzato, ač se to tak slovně nenazývá, majetkem toho státu (majetkem té organizace "stát")

Nikdo nemá právo Vás nutit respektovat NAP tím, že ho sám poruší
- myslím, že to má vyjímku, pokut ten kdo nerespektuje NAP jej nerespektuje vůči vám či jiné osobě, která vás požádá o ochranu. Pak je myslím možno vůči němu NAP v rámci obrany porušit.

Odbíháte mi opět od tématu, ale pokud je tato okrajová poznámka vaši jedinou připomínkou k původnímu tématu, zda inflace jedné měny způsobí inflaci jiné na témže území, budu to brát jako váš souhlas s jádrem mého předchozího příspěvku. Ostatně při pochybách pořád můžete zkusit i toho odborníka.
Nově načaté téma co je shit měna ponechám na uvážení každého potenciálního uživatele libovolné měny, protože to beru jen jako ryze osobní preferenci.

Pokud letmo vím tak pár takových pokusů proběhlo či probíhá. Ale pro nedostatek takových území asi ankapáci spíš volí cestu změny názoru obyvatel a na to navazující proměny stávajících území.

Za mě souhlas. Dle mne na tento stav buď můžou mít svou odpověď nekapitalističtí anarchisté, a nebo i ankapáci, kteří usilují jeden nebo vícero takovýchto "vlastněných států" (vlastí) zevnitř přeformátovat ke svému ideálu. Možná by mohl postupovat různými cestami, ať už demokratickou cestou, změnou názoru většiny nebo jinou, např když "volnotežní soudce", tedy vlastně kdokoliv, shledal, že vlastnictví či některé požadavky té Vlasti jsou podle jeho soudu neoprávněné?

Pro banky je myslím výhodný celý ten balíček možností, co byl popsán v citacích, tedy vytvořit si peníze které pak ještě za úrok půjčí, nebo si těmi penězi látat vlastní díry atd. Dle mne by jste to mohl vnímat jako situaci kdy je stát unesen od svého deklarovaného účelu služby lidem a slouží v prvé linii vrcholnému kapitálu. Lidem za to samozřejmě nějaké drobné ulie aby drželi pusu a přežili od výplaty k výplatě - tedy chléb a hry, ale k tomu i nenápadná dýka do zad a tichý výsměch.

Jenže prodejci by cenu stanovili zvlášť pro obě měny, takže lidi s inflační měnou by asi jen zaplatili nominálně víc jednotek své shit měny, zatímco ludé se stabilní měnou by platili nominálně mín. Vážně vám doporučuji zde dle mého názoru mylně nespekulovat a zeptat se odborníka.

Ok, tak už jen Ad 1. Je to pokud vím myšleno ohledně množství peněz určité konkrétní měny, tedy v rámci té měny. Např. bylo li by měnou zlato a stříbro, tak objevy nového množství snadno získatelného stříbra nesníží hodnotu zlata, ale jen hodnotu stříbra. Inflace jedné měny tedy nezpůsobí inflaci druhé měny, ta si může svou hodnotu vůči zboží zachovat. Jestli mi ale nevěříte, zeptejte se odborníka.

Hlavně ale míjíte tu pointu, že sorta vrcholných bankovních kapitalistů si díky spolupráci s CB a s tím jak je systém státem nasaven lacino namastí kapsy i na úkor dalších lidí ve státě a někteří naivkové za to ještě CB poplácají po zádech.

Ad 1. Takto jak to popisujete tak to nefunguje. Dá se hovořit jen o konkrétních měnách, byť na stejném území, a o jejich konkrétních vlastnostech. Můžete mít např na území tři měny, jedna bude inflační, druhá deflační, třetí stabilní, a lidé budou používat tu kterou podle svých preferencí.

Ad 2 odbiháte od původního tématu, že totiž současná opatření inflaci měny podporují

Ad 3 totéž co ad 2, s tím že původní téma bylo zda CB napomáhá zdražování, a ano, asi se shodujeme že napomáhá.

Já mám tedy zase podezření, že některým dětem tu jejich autonomii a další vcelku přirozené a vítané schopnosti zaříznou nevědomky častob už rodiče ve věku 0-6 i později skrz různé bezmyšlenkovitě opakované výchovné formule a vzory, které zdědili často po předcích.

Tak přišlo by mi divné drát se o místo v hospicu, a pak tvrdit, že tam jsem nedobrovolně.

Zvýšení počtu jedné měny nezpůsobí inflaci jiné měny.

Bez regulace (ale i bez současné likviditní pobídky k emisi peněz) by banky mohly emitovat kolik chtějí. Ovšem pokud by tam současně nebyla ani ta regulace nutící lidi danou měnu užívat, tak by lidi měnu, která se chová inflačně, nebo není dostatečně krytá nemuseli akceptovat, a mohli by užívat jinou měnu, která by byla solidnější.

Každopádně pokud odhlédneme od scénářů co by bylo kdyby, a zaměříme se pro začátek jen na analýzu stávající situace, tak se zdá, že státní měna je likviditou od CB poháněna k tomu, aby její množství mohlo legálně narůstat, což pak logicky a očekávatelně podněcuje zdražování, a velmi výrazný profit z tohoto mechanismu má bankovní sektor (viz předchozí odkazy a citace), který soudím i díky svým zdrojům je zase schopen si vylobovat to, aby se tento stav, kdy ruka ruku myje, udržoval.

Netvrdím že genetika nemůže mít vliv, ale není ten rozdíl, který pozorujete, daný nějakými prvky v jejich životě, které jste nemohla vidět (např raná výchova atd). Pokud nemluvíte o rozdílu u vlastních dětí, které jste viděla od narození, a kde by takový vliv šel max přehlédnout.

Tak určitě rodič tahá za delší konec provazu, takže donutit se dá k lecčemus. Otázkou jen zůstává, jestli někdy nehrozí to, že by při určitém stylu výchovy dětem ta role tvárného "substrátu" zůstala nechtěně i do pozdějšího věku, tedy zda to nucení dítěte nedoplnit naopak i možností učit se do nějaké míry i udržení si jisté vlastní autonomie, tvotbě vlastní volby, jakkoliv spojené i s vlastními chybami.

A není to v praxi tak, že je spíš obtížné nebo alespoň né samozřejmé sehnat místo v hospicu, takže ti co ho seženou o tuhle službu spíše stojí, aby nemuseli umírat za jim méně vyhovujících okolností?

Tak znal jsem ten patvar už dříve, ale od Urzy mě zaujalo tvrzení, že prý je to spisovné. Na wiki koukám udávají "medle" a jako starší a mnedle i jazykově logičtější variantu připouštějí "mnedle".

https://cs.m.wiktionary.org/wiki/medle

To už je skoro jen retorická otázka. Ale vzhledem k tomu, že stát je nějaká společenská struktura, která určila, jaké peníze se budou na území dominovat jakožto ofiko státní peníze, a skrze nástroje typu CB a poskytování likvidity určuje a tiše posvěcuje míru jejich produkce, spadá tato činnost státu skrze tyto své nástroje z pohledu lidí, např ekonomů, včetně etatistů, pod činnost branou jako státní činnost.
Podstatné však je, že máme zodpovězeno to, poskytování likvidity od státní CB umožnuje zvyšování počtz peněz (bez ní by to nešlo), což je krok, který pak umožnuje zvyšování cen.
A největší profit z tohoto přístupu státu má bankovní sektor, který má proto i zájem daný stav udržrt: "Když obchodní banka nakupuje investice, platí za sužby, nebo vyplácí mzdy, tak tyto peníze nejdou z jejího zisku, ale banka na ně peníze vytváří. Bankovnictví je speciální způsob podnikání, kdy banka vydělává na úrocích a na nákupech a prodejích cenných papírů. Nutno ale dodat, že na úrocích z peněz, které před tím nemusela vlastnit a na prodejích cenných papírů, na jejichž nákup si peníze před tím vytvořila. Pokud má banka ze svých obchodů ztrátu, tak na ní vytvoří v účetnictví opravnou položku. Ten, kdo se účetnictvím zabývá tak ví, že pomocí účetnictví se dá manipulovat s daty. Peníze bance chybět ani nemohou, když si je může vytvářet"
Obhájci středověké církve např někdy tvrdí, že heretiky neupalovala církev, ale světská moc, a technicky je to pravda, jen církev to upálení od feudála vyžadovala a posvětila mu to. Podobně retorická otázka je pro mě i to, zda se stát na produkci peněz podílí, nebo ne.

Ono říct že peníze tiskne stát je nějaké možná až moc výrazné zjednodušení toho mechanismu, ale asi ne zcela mimózní. Stát ustanovuje centrální banku, ta poskytuje pokud to nezkomolím nižším obchodním bankám tzv likvididu, na základě které tyto obchodní banky "tvoří" při různými cestami (např myslím že vzniku úvěru) peníze, které sice zplácením pomalu s léty teoreticky mizí, ale úrok si už banky ponechají (čili ten myslím nezaniká, ale zůstane navíc). Takto mi to zhruba vyplývá i z odkazu co jsem tu dal (když si ho přečtete celý, eventuelně dál odkazuje na pdf knihu) a i z předchozích informací. Poskytnutím vyšší likvidity centrální bankou tak dochází k větším možnostem zvýšit počet účetních peněz.

Když uvedu další citaci:
"Důležité je rozumět tomu, že obchodní banky mohou vytvářet peníze, ale nikoliv likviditu. Likvidity proto mají výrazně méně. Likviditu používají k převodům peněz mezi sebou. Likviditu vytváří a reguluje centrální banka. Vytvoření nové likvidity tedy neznamená přímo vytvoření nových peněz. Peníze se z této likvidity mohou vytvořit různými způsoby a s různými dopady na obyvatelstvo až v dalším kroku."

Zapoměl jsem k těm nálepkám - šlo jen o to, že nemusí být vždy na místě automaticky tu všem lidem říkat "vy ankapisti" nebo "(moji politici vs.) ti vaši kapitalisti".

Odpověď jsem zkusil shrnot v druhém vlákně.

To že je ekonomika složitější souhlasím. A souhlasím i s tím, že část zdražení je způsobeno tím svévolným volnotržním zvýšením ceny někde. Jen právě upozorňuju na to, že část je způsobena i tou emisí nových peněz, a že to má i nějaký průběh v čase, takže emise vytvořené dříve se projevují postupně.
S těma půjčkama je to složitější, nejde jen nemyslel půjčky chudých, ale ty půjčky na vysoké úrovni atd. Se správnější terminologií to umí popsat pan Fuld, i když on osobně to schvaluje. Jinak je to popsáno např. zde:

Kvantitativní uvolňování

S kvantitativním uvolňováním, nebo lidově tiskem peněz, začala Japonská národní banka v roce 2001. Po hypotéční krizi se přidaly centrální banky evropské i americké. Kvantitativní uvolňování znamená, že centrální banka nakupuje státní dluhopisy a v poslední době i dluhopisy velkých firem a korporací. Aby centrální banky obešly princip zákazu monetizace dluhu (splácení dluhu vytvářením nových peněz), nakupují dluhopisy od obchodní bank. Výsledek procesu nákupu dluhopisů je ale úplně stejný, ať už je centrální banky nakupují jakkoliv. Je vtipné, že ani obhájci současného bankovnictví se nemohou shodnout na tom, jestli kvantitativní uvolňování je, nebo není tisk peněz. Důvodem, proč se nemohou shodnout, je podle mého dvojí forma peněz, se kterou se v současném bankovnictví operuje.

Centrální banky totiž nevytváří peníze, ale likviditu. Likvidita (bankovní rezervy), je speciální forma peněz, která funguje pouze ve vztahu obchodní banka – obchodní banka, nebo centrální banka – obchodní banka.
Když centrální banka nakupuje dluhopis korporace, vytvoří likviditu. Tu připíše na účet obchodní banky (OB má účet u CB). Na základě této likvidity obchodní banka připíše peníze na účet korporace (korporace má účet u OB). Vznikl tedy papír o dluhu, likvidita a peníze. Likvidita (bankovní rezervy) je pro pochopení poměrně složitá, protože ne vždy jsou peníze „kryty“ likviditou, jako v tomto případě. Více je její funkce rozebrána zde. Čistě technicky vzato, tedy ani v tomto případě peníze nevytváří centrální banka, ale obchodní banka.

Fakticky se stalo to, že (již zadlužená) korporace získala peníze, banka likviditu a Vy, jako daňoví poplatníci jste získali dluh. Protože centrální banka získala papír o dluhu, který s pravděpodobností blížící se jistotě, nebude nikdy plně splacen. Schodek centrální banky je součástí schodku konsolidovaných rozpočtů. Všechny dluhy státu platí ve výsledku ovčani. Oficiálně má kvantitativní uvolňování nalít peníze do ekonomiky. Fakticky je to nástroj, jak vytvářet peníze pro určité skupiny privilegovaných

https://dfens-cz.com/jak-vznikaji-penize/

Mnedle většině ankapáků není jedno v jakém režimu žijí. Pouze dotazník neuvádí tu jejich možnost, nebo alespoň únikový shrnující bod "5 - jiné řešení"

Hezky nastavené :D takže výstup je že lidi buď
-jsou pro demokracii
-jsou (za jistých okolností) pro lehkou diktaturu
-je jim to jedno
-neví
Chápu, že tady si pravověrný ankapák (nebo jiní příznivci alternativ) nevybere a že to tudiž i nějak zkreslí výsledky veřejného mínění a asi i podstrčí lidem, co odpivídat.
Na druhou stranu, proč by měl režim lidem ty jiné možnosti sám od sebe napovídat :)

Doplnění: Zde je popsáno, které skupiny na stát navázaných kapitalistů (ať narušíme tu černobílou polaritu kapitalismus vs stát :) z toho nejvíc vytěží, a kdo už pak jen často z nutnosti reaguje. Těm kdo tak často těž8 se také nejvíc vyplatí daný stav udržovat, a mají také prostředky na to si to lobingem zajistit.

"Převedeno do dnešní doby, k záplavě levných peněz se jako první dostávají ti, kteří umí nejlépe využívat instituce, což jsou zpravidla banky, bohatí investoři nebo hedge fondy. Tyto subjekty jsou zpravidla schopny dostat se jako první k nákupu nejzajímavějších aktiv a v konečném důsledku je obyčejná populace vystavena výrazně vyšším cenám aktiv, znehodnocení měny nebo obojího. Je dost možné, že tímto efektem vysvětluje Cantillon, proč v posledních letech sledujeme tak závratný růst cen akcií a nemovitostí."

Pokud platí, že čiernobiele videnie sveta je špecialita ankapistov, nie moja, tak radím, ať si si odpusťte to černobílé nálepkování typu "vaši kapitalisté" nebo "vy ankapisti".

S kupní silou je to myslím složitější - je asi pravda, že kdyby teoreticky nikdo nezačal zvyšovat ceny, tak by ty nové peníze nalité do oběhu formou půjček (pokud ten nechanismus chápu dobře), fungovaly spíš tak, že držitelé nových peněz by díky nim jen snaze zkoupili statky na trhu (čemuž zdražení nezabrání zcela, ale do jisté míry asi později ano). Na druhou stranu, né všechna zdražení jsou svévolná, protože když stát umožnil tu kombinaci "tisku" měny navíc (první uživateké se motají kokem bankovního sektoru) a zároveň volné možnosti zvýšit ceny, tak tím nejprve zvýší ceny např. klíčové obory, do kterých jdou nové peníze nejdříve, ale mnedle pak už nějaká další čast ekonomiky cenu zvyšuje z nutnosti proto, že je navázaná na ty části, co už cenu zvýšily. Příkladem konce toho řetězce může být malý zemědělský živnostníček, který se mi sám od sebe omlouval, že zdvihl cenu něčeho, co od něj pravidelně odebírám, proto, že jeho náklady šly prostě všude v klíčových odvětvích nahoru, a zdvihl ji až v době, kdy už reálná kupní síla peněz byla posunuta dolů (vůči cenám na zbytku trhu), a on jen příliš poctivě dlouho prodával za "starou cenu". Tu cenu zvýšit nechtěl (znám ho dobře), ale byl nakonec donucen situací. Ilustruje se tím fakt, že cantilonův efekt má i nějaký průběh v čase a vlna nových peněz nutí zvedat lidi ty ceny postupně, aby nedošlo k efektu toho ještě snadnějšího zkoupení, který by byl od držitelů nových peněz také pro lidi nepříjemný. Nicméně nejvíc ba něm vyvaří orvní držitelé nových peněz, protože kupují z nových peněz za staré ceny.

Tak např dle Urzy je myslím invazivní zabití plodu porušením NAPu. Takže s napem slučitelný potrat by vyžadoval jiný technologický postup (přerušení výživy a vyjmutí bez zabití) než klasický (rozbití dítěte uvnitř matky a vyjmutí), jakkoliv by to byl alibismus, protože reálný účinek bude stejný. A volnotržní soud by tipuju možná právě v toho důvodu, že účinek je stejný, mohl v tomto případě to porušení NAPu připustit, obzvlášť když postup by asi stejně nikdo moc nekontroloval a navíc by byla poptávka.

Pokud text článku není (jen) potratech, tak naráží na eutanázii (a drogy)?

Oprava, cena N1+N2+P

Náklady (jejich existence) se s konečnou celkově subjektivní hodnotou nevylučují.
Prostě je prodejce jen dle svého uvážení (subjektivně) zahrne do svého nacenění produktu, a zákazník se opět podle sebe (subjektivně) rozhodne, zda přijme výslednou cenu, nebo zkusí hledat levnější konkurenci.

V případě přeprodeje zboží obchodníkem tedy:
Náklady na koupi výrobku... N1
Náklady na provoz obchodu, transpotr atd.. N2
Plat ochodníka (odněna za jeho činnost)... P
Cena výrobku N1+J2+P
Přičemž obchodník je schopen určit si poměrně subjektivně to P (pokud to není dlouhodobě na hraně chcípnutí hlady či bezplacení nájmu), ale nemůže příliš ovlivnit výši N1 a N2 (tedy leda hledáním levnějších zdrojů).

Navíc ochodník může udělat úplnou blbost, typu s drahými náklady objet svět a koupit draze někde něco, co od něj následně nikdo nechce, takže vůči zákazníkům a stanovení ceny mu nejsou v některých případech platné ani ty náklady. Či jen podobnou chybu jenších rozměrů.

No vida, máte to krásně spočteno šedé na bílém, a pak prý že ta objektivní hodnota práce nejde určit..

Inflace způsobená státní emisí peněz to zdražení způsobuje kaskádovitým šířením těch peněz do ekonomiky, kdy obchodníci sice přečíslují ceny, ale né z důvodu své svévole, ale z důvodu poklesu kupní síly peněz.
Je to popsáno např. zde:
"Převedeno do dnešní doby, k záplavě levných peněz se jako první dostávají ti, kteří umí nejlépe využívat instituce, což jsou zpravidla banky, bohatí investoři nebo hedge fondy. Tyto subjekty jsou zpravidla schopny dostat se jako první k nákupu nejzajímavějších aktiv a v konečném důsledku je obyčejná populace vystavena výrazně vyšším cenám aktiv, znehodnocení měny nebo obojího. Je dost možné, že tímto efektem vysvětluje Cantillon, proč v posledních letech sledujeme tak závratný růst cen akcií a nemovitostí.
Cantillonův efekt jinými slovy taky říká, že tištění peněz zvyšuje cenovou hladinu pro běžnou populaci, která ale na nově vytisknuté peníze nedosáhne vůbec nebo až mnohem později, což vede k neadekvátnímu snižování kupní síly obyčejných lidí."
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4777082/cantillonuv-efekt-aneb-kde-vlastne-konci-nove-vytisknute-penize.html

Ad naše druhé téma- Já s tebou jen diskutuju o povaze světa, teď zrovna ekonomii, máš dojem, že je to tak černobílé jak píšeš? Vždyť ty jsi přece taky pro jistou formu regulovaného ale přece jen i tak trochu kapitalistického trhu (tj. nejsi zcela levicový komunista, ale spíš socialista) a já zase i na kapitalistech jinde lecos kritizuju.

Např. ti co podporují inflační politiku, která se v poslední době poněkud rozvolnila. Mezi inflací a prostým zdražením je technický rozdíl, i když to občas lidi míchají dohromady. Inflace způsobuje, dražení i v prostředí, kde by nikdo zdražovat nechtěl a kde nestoupají vstupní náklady. Naopak v prostředí nulové inflace může dojít ke zdražení růstem cen vstupů, a nebo jako spekulace s marží. Mnedle se na současném zdražení podílí všechny tři faktory, ale rozhodně ne jen ten třetí, který je daný těmi prodejci.


K prvnímu: to byl fór- psal jsi že jsou to "moji kapitalisti", tak bych od nich jako jejich podílový majitel či co mohl mít nějaké provize z jejich zisků.