Finanční krize a krize středního věku – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Zůstanu tedy u základní školy. Velkou část svého dětství jsem chtěla dělat designérku. Několik let (cca 5. až 9. třída) mi dohromady asi 5 učitelů vtloukalo do hlavy, že se tím nikdy nebudu schopná uživit a měla bych si zvolit nějakou jinou kariéru. Moje matikářka mi doslova říkala, že když to půjdu studovat, tak si nikdy nenajdu práci. Do toho mi většinou "radili" naprosto náhodné školy a povolání. Myslím si, že těch učitelů by bylo nejspíš mnohem více než pět, kdybych na to nereagovala tak, že jsem jim to prostě přestala říkat.
Co se týče výběru škol a povolání, bylo toho hodně. Všem mým spolužákům, kteří prostě jen neměli dobré známky, učitelé intenzivně propagovali, že mají jít na učňák, často i na jaký přesně obor mají jít (třebaže chtěli na něco úplně jiného).
Měli jsme i přímo hodiny zaměřené na výběr povolání a střední školy, kde nás učili takové perly, jako že se při výběru máme zaměřit na to, co je mužská nebo ženská práce (a tím nemyslím nějaké rozdělení podle fyzické síly, což by poměrně dávalo smysl, ale naprosto stereotypně).
Abych nemluvila jen o práci, tak například v 7. třídě mi češtinář říkal, že bych měla číst jiné knihy, než jsem v té době četla (vesměs klasickou literaturu), protože se to nehodí pro můj věk. Mému spolužákovi se zase smál, že nečte dost "klučičí" knihy.
Z trochu bizarnější strany, do hodin zeměpisu náš učitel často vkládal kolik máme mít všichni dětí a v jakém věku. Pár jiných učitelů se s námi dělili o jejich podivné názory na stravování (například že nesmíme jíst pečivo a pít čaje). Nejednou nás také skrytě učili nějaké křesťanské věci, přestože jsme se tak jako škola vůbec neprezentovali. Rodiče nic nevěděli a v podstatě ani my, protože to často prezentovali tak, aby to působilo jako něco ověřeného z psychologie.
Výchova k občanství apod. už jsou takové klasické příklady, ale chci zmínit naše testy na české olympioniky, jaké vyhráli medaile, kdy a kde, protože to mi přijde vyloženě vtipné.
Jistěže spousta z těch příkladů dost závisí na konkrétních učitelích a obecně to lze prostě ignorovat, ale je to dle mého mnohem vážnější než formování k něčemu co jen "není ideální".