Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1) Existuje spousta start-upů, které krachnou. Některé ale uspějí. Existuje spousta firem, která byla obrovská (Palm, Nokia) – a kde jsou dnes? Když by se lidem nebránilo v možnosti podnikat zbytečnou byrokracií, více lidí by to mohlo zkoušet a část z nich uspět. Takto se to ani nezkouší…

2) byl to důkaz, že dané měny jsou skutečně kryté. Otestování, zda dané banky „nepodvádí až moc“. Konkurence a testování kvality služeb je pro mne dost velká přidaná hodnota.

3) Uvědomuji. A vnímám také vývoj třeba od roku 2013. Tyto grafy znáte? https://wtfhappenedin1971.com/

Nyní bohatnete držením domů, pozemků atd. Jaké jsou vstupní náklady pro to mít dům s možností o něm rozhodovat (a nebýt spoluvlastník). Jaké jsou vstupní náklady pro to vlastnit část BTC? To, že někdo zapomene/nepředá klíče je jeho problém. Asi jako když zakope zlatý poklad a zapomene sdělit kam. Ostatním držitelům toho samého statku díky jeho chybě stoupne cena tohoto statku. Protože z trhu zmizela právě ta ztracená část. To je ona vzácnost, která u inflačních peněz chybí (a v hyperinflaci je to opravdu tragikomické).

4) Asi jsem se vyjádřil nepřesně, takže to stále chápete jinak, než to myslím. Měnu znehodnocuje emitent jejím emitováním a nekrytím. V populaci lítá více méně hodnotných bankovek a na tento nadbytek trh reaguje změnou cen (chci více méně hodnotného za to samé). Pokud bychom platili spadaným listím, tak by na podzim bylo najednou příliš mnoho platidla. Problém je, že mince, bankovky a zůstatky na účtech neshnijí a deformují/šroubují ceny nahoru do doby, kdy jich je v oběhu tak velké množství.

Když zdraží všichni, tak je to buď kartel (nestabilní, někdo může nabízet levněji), monopol (stát, který si to může diktovat neb nepůsobí na tržním prostředí s konkurencí) a nebo nutnost (prostě peněz je v oběhu více a nevzrostly adekvátně statky, které by cenovou hladinu udržely).

5) Nemohu-li službu pro mne nepodstatnou odmítnout a musím-li ji platit, nejedná se o výhodnou službu. Ve státě je těchto služeb většina. To, co bych chtěl, bych si mohl na trhu vybrat a zvolit si i kvalitu/cenu z nabídky, případně se rozhodnout službu neodebrat a zkusit se obejít bez ní (kvalita mi přijde nízká a cena příliš vysoká). Takže ano, tvrdím a mám pro to argumenty, které obstojí. Stát nemusí zdražovat cenu služeb o marži, protože si na to proti vůli všech vybere. Nemá ani motivaci ty služby zkvalitňovat, protože o zákazníky nemůže přijít. Dále si uvědomte, že státu platíte za jeho provoz cca 2/3 svého příjmu – ma přímých, nepřímých daních, poplatcích, spotřebních daních, atd. a i v inflaci. Opravdu jsou ty služby za tuto cenu tak super? Z mého pohledu ani omylem.

6) To fakt není můj problém. Vy jste přišel s tím, že vám banku někdo nutí. Dokud máte možnost říci ne – a nést si za toto rozhodnutí následky – máte tu svobodu říci ne. Až bude placení na účet dané zákonem, přijdete i o tu možnost říct ne, byť to pro vás nemusí být výhodné. Zda si více vážíte absence účtu i za cenu nižšího výdělku, je přece vaše rozhodnutí. Ne moje.