Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Můžete ale citovat/uvést zdroj, kde se tato povinnost ruší. Vaše prohlášení „Ve Švédsku už mnoho let neplatí povinnost přijímat zákonné platidlo.“ evokuje změnu, že tomu tak kdysi bylo.

To, co jsem se dočetl, je odklon od hotovostních plateb. Což ale neimplikuje možnost odmítnout platbu v dané měně bezhotovostně. Odkaz na takový zdroj máte? Hádám, že u bezhotovostní platby bude určující účet daného podnikatele a konverzi na pozadí provede banka. Takže z ryzí zvědavosti by mne zajímalo, jak to s tím fiatem ve Švédsku je a vy jste pro tuto informaci a tvrzení můj primární zdroj.

Protože pro mne informace „Ve Švédsku už mnoho let neplatí povinnost přijímat zákonné platidlo.“ a „
Když ve švédsku neexistuje povinnost přijímat hotovostní švédskou měnu…“ jsou dost rozdílné v důsledcích, které z nich plynou. Pokud již skoro nyní nikdo hotovost neužívá, lze tuto okrajovou (pod 1 % transakcí) záležitost přestat z pohledu státu řešit/vyžadovat.

„kdo dané peníze vlastní a kdo dané peníze bance dluží.“ - problém vnímám ve způsobu uvažování. On je nedluží bance, ale společnosti. Banka je jen prostředníkem tvorby tohoto dluhu, proti kterému nemůže žádný z držitelů dané měny účinně protestovat. Naštěstí již existuje možnost osobní odluky od fiat systému do kocábky jménem Bitcoin, která se na vlnách světového finančního systému dost zmítá a hledá si své místo. A opět zdůrazňuji, že to nechci nikomu nutit. Chci mít tu možnost a nebýt za ni trestán.

„vlastnictví digitálního nic v podobě BTC“ v bance máte také zápis digitálního nic. Jen tomu říkáte peníze. Jakés takés peníze jsou ještě hotovost. Čísla v bance nemají oporu o proof-of-work. Mohou být libovolně měněna, stačí, když parta u moci k tomu upraví legislativu.

„Proof of work představuje pouze elektrickou a energii (odhlížím od pořízení HW) vynaloženou na to, aby tato evidence a emise nových BTC mohla fungovat decentralizovaně a byla tak nezávislá na nějaké centrální autoritě a na důvěře v tuto centrální autoritu.“ – přesně a v tom je krása celého toho systému, protože si jej nemůže jen tak někdo libovolně znásilňovat. Musí ke změnám přesvědčit ostatní.

Dlužním kůže přirozeně existovat i Bitcoinový.
- můžete tuto drahou informaci nechat do blockchainu zapsat (za mne neefektivní, ale možnost tu je). Dále můžete nějakou takovouto transakcí podepsat smlouvu (privátní klíče ji podepsaly, jejich držitelé s tím tedy souhlasili a díky možnosti platbu z dané adresy zopakovat se mohou dostatečně jasně autorizovat).
- můžete si u někoho uznávaného/specializované firmy nechat sepsat smlouvu o dluhu, můžete deponovat svůj BTC zůstatek bance a umožnit jí právě tímto způsobem nakládat s úsporami (dělat půjčky a investice). Jen tím riskuje pouze banka, potažmo investor a ne celá společnost (dokud je to průšvih malý, tak to nepocítí tolik všichni, pokud je kolosální, neodnese si to investo krachem, ale ztrátou hodnoty úspor plošně celá společnost. A to mi nepřijde spravedlivé).

„Při těžbě BTC jen přibydou nové BTC a nic dalšího se nezmění (pomineme-li spálenou elektřinu na to, aby se tento akt vzniku nových "peněz" odehrál v prostředí decentralizované účetní evidence).“ – omyl, vznikne nový blok, tedy konsent o dalších transsakcích, které se udály behem posledních 10 minut a byly tímto způsobem ověřeny jako platné. To je primární úkol těžby. Emise nových BTC je odměna pro daného těžaře. Energetická náročnost je dána počtem těžařů a systém ji balancuje tak, aby průměrně byl každý blok vytěžen co 10 minut. Křivka inflace BTC je předem jasně definována a vzhledem ke ztrátě privátních klíčů od doby, kdy jste si za desítky tisíc BTC koupili možná tak pizzu, do dneška, je možné, že se v důsledku již o inflaci ve smyslu navyšování peněžní zásoby nejedná.

„Bezhotovostní peníze v bance tak nejsou rozhodně digitální nic, neboť jsou zpravidla spojeny s existencí právní povinnosti dlužníka…“ – v případě poškození této bankovní databáze má daná banka a její klienti problém. Dokud existuje alespoň jeden full node BTC, pak je celá síť provozuschopná. Bezpečnost je tedy řádově vyšší než co může nabídnout jakákoliv banka (třebas i centrální).

„Proti armádě existujících peněz automaticky stojí armáda dlužníků, kteří musí produkovat, aby majitelé peněz na trhu k dispozici produkty, které si mohou za své peníze koupit.“ – a dokud jich nadkritická množina nekrachne, může tento stroj na sliby do budoucna fungovat. Jenže s jídlem roste chuť, centrální úrokové sazby se snižují, realizují se čím dál rizikovější podnikatelské záměry a v určité chvíli některé z těchto věcí krachnou v kratším časovém horizontu. Poločas rozpadu je cca 7 let.

„Proti armádě BTC nestojí nikdo, žádný dlužník, který by BTC potřeboval, protože jej dluží těžařům BTC, kteří je vytváří.“ – a to je dobře. BTC je prokazatelný veřejná kniha, která tímto způsobem eviduje užitečnost pro ostatní již odvedenou. Třeba i jen tím, že ti lidé v dobách, kdy byla hodnota nula nula nic síť provozovali a zlepšovali defakto za své. Tím prokázali všem ostatním obrovskou službu a za tu jim náleží astronomická odměna (rostoucí hodnota BTC, které v začátcích těžili v nemalém množství).

Dále si nerozumíme v pojmu skutečné peníze. Těmi je pro mne Bitcoin. Směnky na příslib růžové budoucnosti (pokud to vyjde) jsou jistě užitečné v případě, že je vydává držitel nějaké hodnoty, kterou tím riskuje. Pak si zodpovědněji vybírá, komu půjčí.