Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Ekonomický systém není o tom, že do něj něco vložíte a ono se Vám něco vrátí. Takto to funguje u investic.“ – kdo, krom filantropů a sponzorů dává něco do systému, aby se to v něm bez návratu rozpustilo?

„Účetní peníze jsou v tomto ohledu neutrální“ – způsob jejich tvorby a užívání bohužel vede ke zpomalení růstu prosperity cyklickými krizemi a krachy.

„Tyto peníze systematicky chodu ekonomiky škodí.“ – tento názor nesdílím, protože mám jiný. Vysvětlil jsem jej zde myslím dostatečně. Toto tedy neberu jako konstatování faktu ale vyjádření vašeho názoru.

„Píšu o tom, že ten nezaměstnaný (který předtím vyráběl ty zbytné produkty) si pak nemá za co nakoupit nejen ty zbytné ale i ty nezbytné produkty.“ – což vede k motivaci dělat pro ostatní něco nezbytného a užitečného, zač mu budou ochotni platit. Nevidím v tom žádné negativum. Tuto aktivitu nemusí hledat jako nabídku práce, ale sám ji vytvořit. Pokud nemá peníze na jídlo, asi by jej měl sám začít produkovat.

„Tohle je s odpuštěním totální blábol, typu "když nemají na chleba, proč nejedí koláče?".“ – tak si to přečtěte znovu a zamyslete se nad tím. Nikde tam o chlebu a koláčích nepíšu. Tvrdím, že když někdo dělá papírové lodičky, nikdo je nekupuje, ale on na to dostává dotaci a dál to dělá, tak spotřebovává zbytečně papír, svou energii a čas a peníze ostatních, které mu takto jsou proti vůli zbytku odkloněny. A je dobře, když takový podnik krachne, papír se začne využívat jinak, případně nevznikne a tím se ušetří dřevo nebo dokonce omezí i jeho těžba a v tomto řetězu spotřeby se může najít lepší a efektivnější využití všeho, co tímto způsobem nebylo promrháno. A opět, zkuste se vyvarovat hodnocení typu „tohle je blábol“. Máte pocit, že to diskuzi někam posouvá? Jen se musím více držet, abych vám neoplácel stejnou mincí a bylo by mi pak zpětně líto, když by mi to někde uteklo.

„Další paradox ve Vašem uvažování.“ – naopak, věřím, že lidé jsou sobečtí a budou hledat cesty jak se mít lépe. V podnikání je to skrze spolupráci a prospěšnost ostatním. Stát tyto incentivy nemá, lépe se máte, když ostatním seberete více. Nevěřím tedy vládě, která nemá dostatečnou a dostatečně pružnou zpětnou vazbu ke svým činům. S hroší kůží jim jsou pak jedno i demonstrace a až dojde na vidle, cepy a vyhazování z oken, už bude pozdě. Věřím v sobecké incentivy volného trhu, ne motivacím lidí v monopolních organizacích tlačených zákonem.

„Na druhé straně jste ochoten věřit lidem v tom, že v krizi rychle vymyslí něco (co dosud nikdo přes velmi úpornou snahu mnoha chytrých lidí za stovky let nevymyslel), co vyřeší problémy, které ta krize přinesla a stihne to prosadit a zavést ještě předtím, než ta krize ekonomiku totálně rozvrátí?“ – hlad a bída jsou silné motivace které nás dostaly do přemíry blahobytu a zbytečných institucí, které si můžeme dovolit živit jen proto, že žijeme na dluh. Až nás dluh dožene, dopadne na nás i chudoba a bída. Snad ne fatálně.

„Mě to přijde jako obrovská nekonzistentnost ve Vašich názorech a postojích.“ – pak jste si je špatně vyložil.

„Na jedné straně neopodstatněná nedůvěra vůči lidem (dlužníkům)“ – špatně, nevěřím těm, co ty peníze emitují. Pokud by měl půjčující skin in. the game, pak je to jeho riziko a krach jde za ním. To ale komerční banky nenabízejí.

„na druhé straně zcela neopodstatněná bezvýhradná důvěra v to, že lidé budou činit zázraky tím, že v časové tísni naleznou řešení problémů“ – opět špatně, věřím, že budou mít silnou motivaci dělat něco užitečného. Lepší je, když taková krize není hromadná ale postupná. Pokud nedokáží vytvářet hodnotnější, než spotřebovávají, pak budou závislí na ostatních. Pokud ostatní nebudou mít nadbytek zdrojů, aby si mohli dovolit ten přepych takové jednotlivce vydržovat, pak to s nimi nedopadne dobře. Když bude málo jídla, napumpováním peněženek nové nevznikne. Pokud bude skutečná krize, nespasí nás ani elastické prachy. Jen z mého pohledu – a jsem toho názoru, který nesdílíte – k tomu průšvihu snáze vede cesta elastických peněz.

„Mě to připomíná přístup zelených klimafanatiků, kteří postupují podobně.“ – také bych nevolil vámi kritizovaný postup a u sebe takové jednání nepozoruji. Nechci nikomu násilím nutit zelenou energii, nechal bych ji na trhu svobodně vznikat a pokud bude (a ona časem bude) levnější, prosadí se sama. Totéž s penězi – konkurence a ať si lidé zvolí, co je pro ne lepší, efektivnější a má kvality, kterých si cení. Otázku, že se vám nelíbí mít dvoje peníze nechávám stranou. Nelíbí se mi taky a pokud by zvítězil jeden či druhý systém, přizpůsobil bych se. Jen by to bylo svobodné rozhodnutí. Nehledě na to, že paralelní ekonomika by normálně fungovala také.

„Že k tomu, aby to fungovalo jako celek, nemáme potřebné technologie?“ – BTC ta technologie je a je funkční. S tím, že ji můžete a nemusíte používat. Za mne ideální a dokonalý stav.

„Tohle je jeden z nápadů, který by nás měl zachránit v krizi? Paralelní ekonomika? No když já začnu chodit k sousedům a vařit jim obědy, a oni mi na oplátku budou chodit uklízet v domě, tak tím krizi vyřešíme jak? No nijak. To je právě ten problém, že funkční recept na vyměnění se z krizové spirály, bez (státní) intervence/záchrany z vnějšku, neexistuje.“ – já nejsem ten, kdo má vymýšlet řešení, to vymyslí ti, kteří se budou chtít mít lépe a mají k tomu silnou motivaci a znalost svého okolí. Krizovou spirálu způsobuje stát a fiat peníze – volat na pomoc zloděje, který má být i policistou mi nepřijde rozumné. Žel bohu pro mnoho lidí je to jediný scénář, protože o jiném odmítají byť jen začít uvažovat.

„To byste pak mohl za úspěch lékařské péče vydávat i úmrtí pacienta.“ – ne, je to amputace nekrotické tkáně, která ohrožuje zbytek. Příměry vám dnes opravdu moc nejdou.

„V této fázi nebyla opuštěna vazba dolaru na zlato.“ – v této fázi spousta jiných států vazbu na zlato opustila a spustila tento průser. Bylo to kvůli válce, válečné ekonomice orientované na zbrojení, ergo státům a jejich možnosti brát lidem proti jejich vůli postupně zdroje i životy.

„Samozřejmě, že úvěrová expanze vedla k přehřátí ekonomiky, která se pak zhroutila do krize.“ – a ty úvěry byly kryté? Tak vidíte. Když chcete ostatní okrást skrze nekryté úvěry a nové peníze vydáváte za stejně hodnotné jako ty odpracované, nakonec tato lež vyjde najevo a systém se zhroutí. Příčinou nebyla vazby na zlato, ale její opuštění podobě nekrytých úvěrů. Protože pokud by byly kryté, měly by banky dost zlata na to papírky za kov vyměnit a výsledek by byl plné banky papíru a žádná papír mezi lidmi. Trh by zjistil, že ty papíry mají stále cenu zlata a krize by nebyla.

„Skutečnost, že k oživení došlo až po zrušení směnitelnosti dolaru za zlato, svědčí o tom, kde byla příčina celého problému.“ – tato skutečnost ukazuje hlavně to, že k opuštění došlo už před tím, jen to nebylo oficiální. Zaměňujete následek a příčinu. Přiznat stav věci bylo v okamžiku, když už všichni viděli rozměry průšvihu, jediná možnost.

„Likvidita je nešťastný pojem, který má více ekonomických významů.“ – beru na vědomí, díky

„Nespočetně krát jsem Vám popsal jak vzniká deflační spirála a jak s každou otáčkou pouze sílí, a to bez ohledu, zda ceny klesají, tedy bez ohledu na to, zda tuto spirálu doprovází deflace a jak velká ta deflace je.“ – na tomto se zkrátka neshodneme. Já vám zas ukázal mnohokrát rizika státní fiat měny, navázání na legislativu (která se může měnit a mění), rizika hyperinflace (ne hypotetická, ale reálná a stále aktuální = někde probíhající), života na dluh a rozežírání úspor zodpovědných lidí skrze další emise. A stále máte dost vůle takový systém obhajovat. U mne je to symetrické. Beru vaše varování v úvahu, ale nemám z něj strach, stejně jako vy nemáte obavu z inflace kolem 2-3 %.

„Mírná deflace může indikovat teprve pomalu začínající sestupnou produkčně/spotřební spirálu, která je zatím brzděna jen mírnou deflací.“ – Mírná inflace může indikovat teprve pomalu začínající sestupnou produkčně/spotřební spirálu, která je zatím brzděna jen mírnou inflací.

„Investor/věřitel, který má celé portfolio jiných podílů ve firmách, bude spíše méně úspěšný“ – nemám tolik peněz a tedy tak silnou motivaci hledat systém, který by mi umožňoval mé neexistující peníze na investice zhodnocovat. Když to někdo mít bude, jistě najde a zkusí možnosti, které mu budou vyhovovat. Tento dobrý způsob ostatní zkopírují.

„Stačí začít omezovat spotřebu s vidinou smysluplných úspor v penězích, které se jeví jako dobrý uchovatel hodnoty.“ – takže když lidé pomalu přestanou používat fiat peníze a budou šetřit v nemovitostech, trvanlivém zboží a přestanou si brát úvěry, stane se co? Místo peněz začnou uchovávat hodnotu v něčem jiném. Jaký je další scénář?

„A nenajíte se ani jídla, které nebude nikdo produkovat a nabízet za peníze na trhu.“ – najím se jídla, které bude nabízeno za něco jiného, než bezcenné nebo nedostatkové peníze. Myslím, že tady je větší a reálnější strašák hyperinflace.

„přestáváte používat ekonomiku/peníze“ – peníze nejsou ekonomika. Peníze jsou prostředek směny a jako takové mají mít nějaké vlastnosti. Pro vás je to i elasticita, pro mne ne.

„Problém ale bude tímto způsobem si zajistit alespoň fyzické přežití“ – což vede k potřebě spolupráce a specializace. Opravdu nevidím žádný problém v tom, z čeho vy máte obavy. Pokud jsou elastické peníze o tolik lepší v jiných aspektech, než je uchování hodnoty, tak se peníze, které nemají elasticitu na trhu neprosadí. Deflace nenastane a svět bude stále čelit jen hrozbě hyperinflace a ne deflace. A pokud by lidé změnili své preference ve většinovém měřítku, elasticita vám stejně nepomůže, protože vaše úvěry nikdo nebude chtít, protože ty peníze nikdo nebude chtít akceptovat.