Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Až se zvládnete bavit věcně o tom co RŠ tvrdí , můžeme se bavit dál . Reagovat na vaše demagogické pindy o pohádkách apod nebudu .

Až se zvládnete bavit věcně o tom co RŠ tvrdí , můžeme se bavit dál . Reagovat na vaše demagogické pindy o pohádkách apod nebudu .

Vsak o tom to cele je. Nebudu proto obírat lidi o peníze a vnucovat jim plošně nějaké “výhodné “ služby, protoze tom jakou a jeslti vůbec takovou službu a za kolik chtějí si mohou správně rozhodnout jedině sami .
Jediný způsob jak zjistit něco o tom jakou hodnotu reálně něčemu přikládají , je nechat je dobrovolně si vybrat . Když nějakou transakci provedou , vidím ze jim to za tu cenu (ať už peníze nebo jiné náklady, čas atp.) stalo . Kdyz ji neprovedou, tak ne. A to je cele .

Neví podle jakého klíče, to je právě ta pointa. Proto se tomu říká subjektivní hodnota, určuje si ji daný subjekt podle toho jak vnímá užitek a který se interpersonálně porovnávat. Je poněkdu zábavné když se tu snažíte vyvracet teorii tím, že opakujete to co to teorie tvrdí.

Náklady jsou hodnota podle vaší teorie. Náklady ovšem taky nutně neurčují, co si o věci "namýšlám", čiže jak ji subjektivně hodnotím. Přesně jak to říká STH.
Kdybyste vědel dost, mohl byste se bavit věcně o tom co tvrdí RŠ a nepindat tu nesmyslně o pohádkách a "budiž hodnota".

Mě nezajímá Lojza. Dostudovat si to máte vy, protože pak by se s váma možná dalo rozummně bavit. Ne jen furt dokolečka číst strawmany a překrucování.

Náklady to nezmění. To nikdo nepopírá. Náklady ovšem taky nutně neurčují, co si o věci "namýšlám", čiže jak ji subjektivně hodnotím. Přesně jak to říká STH.

Zase si překrucujete jak se vám hodí. Zkuste to znova. Btw. podel té vaší teorie by měl být zisk podnikatele paradox uplně stejně. Všechny předchozí nákupy, pokud na nich měl dodavatel a subdodavatelé zisk, byly totiž pro kupujícího nevýhodné, kupoval věc za vyší cenu než byly náklady, tedy "objektivní hodnota.

Lacno kúpiť a draho predať != získať vec ktorú nepotrebujem za cenu nižšiu než je jej hodnota
Zkuste se naučit chápat psaný text, pak se s váma možná bude mít i smysl bavit. Už je to nuda.

Prave podle toho, co si nakonec clovek vybere a kolik maximalne za to je ochotny utratit. Jelikoz nema neomezene zdroje, musi si vybirat a prave tento vyber urci, co pro cloveka ma vetsi subjektivni hodnotu.
Ktera se nakonec promitne do toho, zda nakoupi a za kolik, takze se promitne do penez.

No ano. Promítat neznamená rovnat se. Promítají se do toho právě i ty omezené zdroje jednotlivce.

Protože vy si to máte dostudovat.

S vaší "objektivní hodnotou", tedy náklady, nemá nic společného, náklady jsou položka v účetnictví. Hodnota v STH je něco jiného. Můžu považovat něco za subjektivně hodnotné přestože to mělo malé náklady. To je pointa STH. Děkujeme, posíláme klíčenku.

No...to, ze neco chci a jak moc se pak promita v tom, jakou pro me dana vec ma subjektivni hodnotu.
Pokud chci mobil s velkou baterkou, tak kdyz vedle sebe dostanu jeden, co ma vetsi baterku a druhy, co ma nevim, vetsi displej, bude pro me mit vetsi subjektivni hodnotu ten s tou vetsi baterkou, i kdyz budou jinak zcela parametrove stejne.
Takto to bylo mysleno...

Si dostudujte o čem mluvíte.

Chcenie není subjektivní hodnota. Zase špatně.

Práve preto to JDE merať, lebo nikto nemá neobmedzené množstvo zdrojov, ale chcenie ( takzvanú subjektívnu hodnotu ) mať neobmedzené môže.

Podinikatel krachuje když mu tržby nepokryjí náklady. "Práveže získať vec ktorú nepotrebujem za cenu nižšiu než je jej hodnota je výhodné" je zjevně nesmysly. "Objektivní Hodnota" dané věci je v tom okamžiku náklad toho od koho nakoupil. Taková KOUPĚ bude výhodná, akorát když pak ty kouepné věci prodá za víc než za co nakoupil. Ne když bude mít sklad věcí nakoupených pod jejich výrobné náklady, přičemž je za to stejně neprodá. Kdybyste se snažil trochu víc chápat a míň překrucovat, možná by diskuze s vámi mohla mít i smysl.

mit kilo zlata je mnohem lepsi, nez mit 10 deka zlata.
Ovsem, pokud bych si musel vybrat, ze dostanu 10 deka zlata nebo nic, tak si vyberu 10 deka zlata
Ale chapu, ze pochopit zamerne nechces, trollis, tak si to uzij a pa

Výhodné je takovou věc prodat. Ne si ji nechat vnutit a ještě za to platit. Když ji neprodáte, budete mít sklad plný zbytečností, za to s "hodnotou". Výhodné, ha ha. Kdybyste se snažil trochu víc chápat a míň překrucovat, možná by diskuze s vámi mohla mít i smysl.

ztratit mene je lepsi, nez ztratit vice
Pokud to nechapes, nema smysl cokoliv dale resit.

Jde, a to prave pouze proto, ze nikdo nema neomezene mnozstvi zdroju.
Kdyby mel , nedavalo by to samozrejme smysl
Ale protoze nema, tak to je tak, jak rikam.

Vždyť přesně o omezenosti zdrojů RŠ škola při odvozování STH hovoří. Ne že není co chápat, vy jste jen naprosto neschopný si aspoň zběžně nastudovat a pochopit co vyvracíte. Úplně zbytečný odstavec jste vyplodil.

Kdyby měl možnost vydělat místo stratit, tak udělá to první. Bavíme se o realitě, ne o snech. Prodělat míň je (typicky) výhodnější než prodělat víc, proto to dělá.

No nie. Vy se ju právě snažíte používat jako tu vašu "objektivní hondotu", překrucujete co RŠ tvrdí a pak vám vychází nesmysly.
Ono totiž není nic výhodného na tom dostat věc co byla vyrobena s nějakými náklady, přičemž ji třeba vůbec nechci a nepotřebuju. Nota bene když za ni musím ještě něco zaplatit, at už mín, víc nebo stejně než byly ty náklady.

kazda subjektivni hodnota nakonec jde vice ci mene presne vyjadrit i financni hodnotou
A napriklad i moznost prodelat mene, je pro nekoho lepsi, nez prodelat vice, takze je pro nej lepsi prodat se ztratou, nez neprodat vubec

Není hodnota jako hodnota. Subjektivní hodnota je úplněn něco jiného než náklady.

"chtit neco", "preferovat neco" a naopak = prikladat tomu vyssi ci nizsi hodnotu.
To, ze chci vetsi baterii a nezalezi mi na barve znamena, ze prikladam vetsi hodnotu baterii a mensi hodnotu barve.
A v pripade mobilu se dokonce docela jednoduse da urcit, jak velkou. Typicky priblizne, ale u mobilu to bude docela presne, pokud budu chtit.

V anakap společnosti by se pravděpodobně moc neuznávalo něco jako autorské právo. Taže texty by byly prakticky volně dostupné na uložtech. Dneska už nemá moc smysl spekulovat coby kdyby nad papírovými knihami a knihovnami, protože ty stejně převálcuje digitální forma. Nevím jestli by někdo provozoval knihovnu vyloženě komerčně, ale pak je to jednoduchá matematika - kolik knih se dá pořídit za přijmy od členů knihovny nebo jiných sponozorů.

Téma trestů otevřu zrovna na prosincové přednášce, klidně přijďte.
Decentralizací myslím něco trochu jiného; a tomu právu říkám polycentrické (ne decentralizované).

Nad definicí svobodné školy jsem nikdy nepřemýšlel.
Každopádně když máte povinnou školní docházku a státní pravidla toho, jak má vypadat školství (i soukromé), není žádné škola v souladu s NAPem.

Aha...a tedy ty tvrdis, ze kazdy clovek na svete potrebuje mit mobil se stejnymy parametry, jako potrebujes ty?
Asi ne, ne?
A to je tas subjektivni hodnota.
Pro nekoho ma vysokou hodnotu kapacita baterie. A pro nekoho jineho ma vysokou hodnotu, ze je mobil ruzovy a na baterii uplne sere...

zde s vami vyjimecne souhlasim :)

vím a jsou to prednásky které mi dávají nejmensí smysl a jsou za me nejmene kompatibilni se svobodou + mi prijde ze se trochu vyhybate temeatu trestů.

ale dám tomu jeste sanci. mimochodem decentralizovaná spolecnost je také centrální, jen ty centra jsou menší a je jich víc....

jak byste definoval svobodnou skolu? podle me by to mela byt kazda, ktera je v souladu s napem, coz je potom v podstate kazda soukroma, bez ohledu na zpusob rozhodovani... mate definici, prosim? dekuji

ale rozhodne byl ultraliberalni ekonom na tehdejsi i dnesni poměry :)

Ano, dostal. Stejne tak, jako se to povedlo spouste lidem pred existenci statnich knihoven. Pokud jim to za to stoji a maji moznosti, ziji jak chteji. Ja jsem opak, ja se zase cim dale tim vice vracim na venkov. :-D Mesto je plne levicaku, socialistu a etatistu.

Áno