Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Právě ty ostatní zákony legalizují, pokud jsou potřebné (jsou viz výše), absence, úprava nebo zrušení, chcete-li, zákona o OPL pouze dekriminalizuje. Ty ostatní zákony upravují s čím lze obchodovat a jak. Vztahují se prakticky na vše, třeba i na chleba. Jsou vesměs pozitivně vymezující (co ano), takže jejich zrušením se nic nevyřeší.

Jenže je to úplně to samé. ZMENA kvalifikace z trestneho cinu na netrestny = chybí nebo je omezen. Legalisace je ZMENA z nelegalniho na legalni = dnes něco přestat zakazovat trestně ve smyslu OPL neznamená legalizaci. Protože drogy jsou určeny ke konzumaci, vztahuje se řada na ně předpisů, ať už jako na léčiva, potravinové doplňky či výrobky určené ke kouření. Když zrušíme trestní zákon o OPL, stále ještě nebude legální obchodovat s drogami. Možná by se daly šířit zadarmo, ale takových altruistů moc není.

Ano, to je případ, kdy je trestní zákon omezen. Nepřipadá mi to jako šťastný způsob řešení.

Vyhláška č. 18/2020 Sb., o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. §2, odst. 3c) chlebem pekařský výrobek kypřený kvasem nebo droždím, popřípadě jejich kombinací, ve tvaru veky, bochníku nebo formy, o hmotnosti nejméně 400 g s výjimkou krájeného chleba a netradičních typů chleba, jejichž hmotnost může být nižší. Obecné podmínky stanovuje Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Nikoli, znamená to, že chleba je uznaná potravina, se kterou je možno ve specifických podmínkách obchodovat. Dekriminalizace je, když trestní zákon chybí nebo je omezen, ale neexistuje právní rámec pro legální zacházení se substancí.

Všechno. Zdaleka nejnebezpečnější drogou je alkohol, který je legální. Na drogách je největším problémem cena, která implikuje kriminální chování. Za tu nese zodpovědnost čistě stát svou kriminalizací. Navíc v průmyslových podmínkách lze vyrábět substance zajímavější účinkem, bezpečnější a nesrovnatelně levnější. Jen si je už vesměs nelze nechat patentovat.

Při dekriminalizaci vás nezavřou, když vás s něčím chytí, při legalizaci si to budete moci koupit legálně v obchodě. Chléb je legalizovaný. Smysl má dlouhodobě jen legalizace.

Můžeme si být jisti, že USB-C není definitivně nejlepší konektor v historii i budoucnosti, teď jen bude daleko těžší zjistit, který konektor je nejlepší momentálně. Výsledkem bude, že ten nejlepší budeme mít, až se EU usnese a ne až ho někdo vyrobí a my si ho koupíme. Budeme mít zpoždění, zase, další.

Pirátská strana? Samozřejmě sdružuje více menšin tvrdých i měkkých. Top0,9 má taky našlápnuto. Bohužel jsme už ve fázi, kdy není žádný velký vládní subjekt k vydírání (koala je jen koala), paraziti se přemnožili. Je všeobecná krize, na tu se dá hodit ledacos, takže to vydržej ještě chvíli pytlikovat, než budem úplně na huntě. Pak, když budeme mít štěstí, se vrátí čobol a půjde to hrubým navrch. Discl. Nejsem v žádném případě příznivcem politiky pana Babiše.

Stav, kdy menšina pomocí přímého nátlaku, vydírání a fabiánských metod rozšiřuje svá pozitivní práva na úkor všech ostatních.

Začali jsme "Hynkovým" argumentem o menšinokratické indoktrinaci, která není v mém zájmu a nechci ji podporovat. V tom stále spočívá ten problém.

Většina rozdílů uvedených na odkazované stránce se týká právě těch dětí a vztahu k nim. V ostatních věcech je mi to vesměs jedno, ale je to dlouhý jako každý hysterický vřískot a já mohl něco přehlédnout.
Prostě z růžový fialovou neuděláte, ale když zhasnete a budete se dívat z dálky a ze šikma, může tak trochu vypadat.

Já psal zejména o menšinokracii, což je parazit na demokracii, který pozvolna přebírá kontrolu, ale jako každý správný parazit, když se přemnoží, dovede hostitele k úhynu. Jeho totalita je snad v totálním odmítání kritiky, to mají totality společné. Jinak to víc připomíná revoluční Francii, tisíc lidí, tisíc názorů tisíc menšin. Z toho se nedá vyzvořit žádný funkční systém, to se dá jedině opatrně ovládat z venku. Menšinokracie se ale dost dobře nemůže prosadit ve státě s výrazně pravicovou byť demokratickou vládou s většinovou podporou, menšinokracie bují zejména v poměrných systémech s vyrovnanými poměry ideálně s menšinovou vládou, která se dá vydírat jedním dvěma hlasy. Přesto se jedná o kolektivisty a parazity minimálně na svobodě druhých a vnímám je jako levicové. Je jedno, k jaké tvrdé menšině kdo patří, být jiný a nemoci to změnit determinuje psychiku ve většině případů opět čest výjimkám. Možná máte jen dobrou volbu kamarádů. Ať si každý dělá, co chce, pokud tím nezpůsobuje druhým škodu, ale nesmí mi diktovat, co si o tom mám myslet, říkat nebo jak se mám vůči němu chovat, za předpokladu, že tím neporušuji NAP.

"Kvalita čili jakost je údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „jaký?“" citát z wikipedie. Čili jaký je ten řidič? Opatrný/neopatrný a/nebo případné přesnější škálování.
Dobrovolnost a možnost volby jsou právě tím rozdílem o který mi jde. Anarchokapitalismus není anarchie.

"Lenže po každej z dnešných ciest jazdia aj tí opatrnejší šoféri a ja ich väčšina." To s respektem k překlepu znamená, že většina dnešních šoférů je těch opatrnějších. To já považuji za přehnaný optimismus. Pokud toto není posuzování kvality dnešních řidičů, tak se obávám, že jsem přestal rozumět slovensky.
Autoškola resp. zkoušky by byly opět věcí pojišťoven. Dokážu si představit požadavek: chceš pojistit za nějakou rozumnou částku? Přijd na cvičák ukázat, co umíš!

Tahle menšina si toho vyřvala už docela dost. Naprosto respektuji právo menšin nebýt míň. Ale naprosto nerespektuji jejich požadavek být víc.
Myslím, že za převládající politickou orientaci LGBTatd. změněná osobnostní charakteristika člena "tvrdé" menšiny (vlastnost se kterou se jedinec rodí nebo jí získává v raném věku a je nezměnitelná např. rasa, pohlaví, rané, porodní nebo genetické postižení včerně slepoty a hluchoty).
Já nechci žádné politcké činy, mě by stačila úplná politická nečinnost.

Váš optimismus ohledně kvalit současných řidičů nesdílím. K tomum aby se zjistilo, zda se určitá nabídka setká s poptávkou, slouží průzkum. V takovémto geograficky jasně vymezeném méstě by byl vcelku vypovídající, takže by to stavitel nejspíš věděl.
Řešili jsme alkohol a drogy, pásy, ale závodníky jsme ještě neřešili. Bohužel pro ně bych se vsadil, že rychlostní limity by existovaly skoro všude, vyskou rychlostí totiž nejsnáze způsobíte škody přímo majiteli silnice ať už devastací vybavení vozovky řítícím se automobilem (svodidla, milníky, osvětlení v horším případě i nájezdy a mostky) nebo hromadnými kolizemi s následky způsobenými dalšími vozidly. Také škody způsobené majitelům okolních pozemků, by v první fázy nejspíš šly za majitelem silnice, který by je až následně řešil s konkrétním řidičem. Z toho tak nějak vyplývá, že dopravních "policajtů" bychom se asi taky úplně nezbavili. Ať jsou elektronické sledovací prostředky sebedokonalejší, dopadení na místě má nepopiratelné přednosti. Ztráta z budoucích zisků způsobená potenciálním odlivem zákazníků bolí psychologicky míň než ztráta na aktuálním majetku, která je viditelná a snadno vyčíslitelná.

Pokud vás bude takových dost, někdo pro vás určitě něco vymyslí a nabídne.

Od konce: jistěže mohou, já mluvil o podpoře, ne o zakazování.
Praktická: tím se dostáváme k té dlouhé debatě, kterou úplně nechci vést. Jen nástřel - pokud se něčím významným odlišuji od většiny, jsem menšina a mám přirozeně větší tendenci k menšinokracii. Ta nejlépe bují na zádech demokracie, ale jeví se mi ještě nebezpečnější. Konzervativci za převládající politickou orientaci LGBTatd. až tak moc nemůžou.
Principiální: to je statistika, ta, pokud není moc zfalšovaná, bývá často politicky nekorektní.

Stavět cesty pro nepřipoutané samo osobě asi neskýtá dostatečný potenciální zisk, stavět cesty obecně nejspíše ano. Protože prakticky všude už nějaké cesty jsou, jedná se o prostředí silně konkurenční. V takovém prostředí má smysl formulovat nabídku jinak než konkurence a jiná pravidla narozdíl od např. jiného povrchu nicmoc nestojí.

Argument nejmenovaného vyvrhela (nějak jako KRK nebo RKR či jak si říká, týkalo se to myslím muslimů, ale princip je stejný): členové LGBTatd. komunity ověřitelně tíhnou (čest výjimkám) k neomarxismu, totalitě, menšinokracii, tedy ke směrům pro libertariána ještě více nežádoucím než současný socialismus, oligarchie a demokracie. Proč, to by bylo na dlouhou debatu. Dosud bylo možné šířit tyto myšlenky pouze víceméně svobodnou nepřímou cestou (vyjma indoktrinaci ve školách), přímo jen ojediněle. Po zrovnoprávnění ve věci dětí by tento vliv mohl být velice přímý a pro to dítě zcela nevyhnutelný. Tím by se snižovaly šance na přechod ke svobodné společnosti. Není cílem bránit lidem v jejich cestě za štěstím, ale podporovat někoho v tom, co potenciálně škodí mým zájmům, je sebezničující pitomost. Víte, můžete jim ty provazy taky neprodat...

Nebyl, protože by mezi nimi mohla vzniknout konkurence (mezi dvěma místy obvykle vede více cest), a to konkurence nejen cenová ale i v pravidlech. Patrně by existovaly cesty "divočejší" s vyšším rizikem, rychlostí či hladinkou a bezpečnější, bylo by možné si vybrat.

A to po sobě čtu kolikrát chci, emoce v tom neshledávám. Pojišťovna by nic nepřikazovala, pojišťovna by nabízela pojištění s určitými podmínkami. Dělá to svým způsobem i teď, např. technická. Pojištěný byste být nemusel, pak byste hradil způsobenou škodu celou vy. Otázkou je, zda by nějaké minimální pojištění nepožadoval majitel silnice, myslím že ano. Nepojištěný opilec je riziko, kvůli kterému by ledaskdo zvolil delší ale bezpečnější cestu, a to je ztráta pro majitele silnice.

Kromě Malty (hromady prchlíků) a Kypru (zamrzlá válka s turkem) máme nejvíc policajtů na obyvatele na světě. Buzerují stále, žádný kladný účinek to nemá a jeden retardér vydá za stovku policajtů (ne že bych je schvaloval, ale fungují). Jak je to za Moravou nevím.

To je věc pojišťovny ne státu. Pojišťovna platí škody a určuje pravidla. O zákonech a podzákonných normách rozhodují voliči, jejich emoce a Humlové. Mívá to málo společného s racionalitou. Pojišťovna na jednu stranu nechce hradit škody způsobené pod vlivem, na druhou stranu nechce ztrácet klienty, kvůli nesmyslné nulové toleranci. Dnes vás byť nízké hladiny mnoha látek spolehlivě připraví o řidičák, aniž by jakýkoli způsobem ovlivňovaly psychiku či reakční časy, protože o tom rozhodují emoce nikoli statistika a věda.

Jasněéé, chce to víc policajtů, máme jich nejvíc na světě a pořád je to málo...

Chápu Vaše rozhořčení nad současným absurdním stavem, ale nahrazení socialistického systému komunistickým toho myslím moc nevyřeší.

Bez globalizace by se technický pokrok, lze-li si takový stav vůbec představit, téměř nedostal mimo první svět, tak by tam taky žádný nárůst neprobíhal.
"Vy nepřipouštíte možnost, že globalizace v některých zemích naopak mohla růst životní úrovně zbrzdit?"
Šmarjá vždyť to píšu: "Daleko snáz to znamená, že se někteří budou mít o dost hůř."
Když lze levně a rychle dodat zboží kamkoli, je logické, že se vyrovnají cenové hladiny. Se zpožděním následuje růst příjmové hladiny, na přechodné disproporci někdo vydělá viz třeba Bangladeš. Důsledkem je že a) není možno dlohodobě držet obyvatele třetího světa v chudobě (momentálně se tam drží sami, kombinací obludné porodnosti s ještě obludnějšího náboženství) b) není možno trvale zaplavovat bohaté trhy laciným zbožím, protože takoví dodavatelé sami zbohatnou viz Čína a jejich cenové hladiny se tím zvýší. Přínosem globálního vyrovnání cenových a příjmových hladin je nepochybně bohatnutí těch nejchudších, jejich zapojení do trhu práce, důsledkem alespoň v nemuslimských zemích je mimo jiné pokles porodnosti.

Vidíte, pokud nadefinujete úspěch takto, tak ho bylo dosaženo. Globalizace probíhá nějakých čtyřicet až padesát let, když se přidala Čína. Za tu dobu významně vzrostla životní úroveň prakticky všude na světě krom izolovaných míst a diktatur. Někde došlo k poklesu či stagnaci vlivem válek a katastrof, někde vlivem přesunu obyvatelstva, ale celkový trend je jasný. Já ale mluvil o vyrovnání příjmových a cenových hladin, což zdaleka neznamená, že se budou mít všichni líp, to možná jednou nakonec "až se všechno v dobré obrátí". Daleko snáz zo znamená, že se někteří budou mít o dost hůř.

Ideálním výsledkem globalizace by mělo být vyrovnání příjmů a cenových hladin po celém světě. Samozřejmě zůstanou destinace, kde by bylo o něco levněji díky odlehlosti, přírodním podmínkám apod. Taktéž ceny v turistických destinacích, centrech měst atd. by neklesly. Bohužel některé státy a národy se tomu z různých důvodů brání. Od pragmatického snazšího ovládání chudých, po strach z neúspěchu před otevřenou konkurencí. Typickým příkladem jsou handicapující ideologie, které zapříčiňují ekonomické neúspěchy (komunismus, fašismus a jiné socialismy, islám).

Já to chápu, ale nikde nenalézám odpověď, co s tím zkrachovalým odvětvím, některé komodity nelze tak snadno a rychle dovézt, a nebo to bude hodně drahé. Průmysl v kapitalismu neprodukuje tak velké přebytky, bylo by to neefektivní a reakční doba např. u potravin je minimálně půl roku, rychleji to nové obilí zkrátka nebude. Když se k tomu přidá nějaký ten sezónní výkyv, máme hladomor.

Existuje situace, kdy má clo smysl, ale předpokládá to existenci st(r)átů. Představme si, že větší agresivní stát začne ve velkém vyvážet do jiného menšího státu nějakou klíčovou komoditu třeba plyn, obilí, ropu, elektřinu, za dumpingovou cenu. Bude to mít několik dopadů zejména: 1) velký stát přijde o nějaké ty tržby, menší stát může dokonce komoditu přeprodávat a vydělat na tom 2) producenti obdobné komodity v menším státě zkrachují, jejich výroby se zlikvidují a rozprodají. Velký stát kupuje zkrachované konkurenční podniky za hubičku. Případné znovuzprovoznění některých výrob trvá roky.
Velký stát zavře kohoutek. Malý stát začne komoditu dovážet odjinud, je ale drahá a nedostatková, skladované rezervy se tenčí, začíná krize, lidé se bouří, vláda kolabuje. Velký stát vydíráním, korupcí, vojenským nátlakem a případnou blokádou donutí malý k politickým ústupkům, či ho rovnou přivtělí. Vnější pomoc je limitovaná a neefektivní, ostrakizace agresora nenachází širokou podporu v okolí. Pokud by malý stát hned na začátku nastavil clo, nedošlo by ke krachu místní výroby a nemohl by být vydírán. Druhou možností je přeprodávat většinu komodity dál a na vnitřní trh pouštět jen malou část, která by působila konkurenčně nikoli likvidačně. I to je ale zásah do volného trhu.