Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je jistě nebetyčná pitomost důvěřovat lidem, ovšem jako daleko větší pitomost se mi jeví důvěřovat státu, který je reprezentovaný nejnedůvěryhodnějším vzorkem ze všech lidí. Je to logické, když mám plošnou nedůvěru ke všem lidem, tak k těm, co mi chtějí vládnout, bych ji měl mít pochopitelně největší, protože z této pozice mě mohou poškodit nejvíce, aniž bych se mohl bránit. Politikům se nevěří, politici se kontrolují.

Něco, co by se mělo pojmenovávat jako kultura. Tedy dobově a místně podmíněná pravidla, která nelze zobecnit. Jsou to také obvykle ty prvky, které způsobují nejvíce hysterie. Zobecnitelnou morálku lze zúžit na pověstných 7 z 10 (přikázání), či jen na zlaté pravidlo - jeho negativní vymezení. Nic jiného nelze spravedlivě od druhých žádat. Vše nad jsou v zásadě jen mechanismy potlačení konkurence.

Třetí věta od zadu je takhle přeci jen moc kategorická, měl tam být spíš otazník;)

Vývoj organismů nesměřuje k ideálu, ale k optimu v daných podmínkách a čase. Drontové se patrně limitně blížili k optimu svého ekosystému, dokud nepřišli lidi, psi a kočky. Selekčním tlakem je i vnitřní konkurence o samice, místa, zdroje, tedy selekční tlak nemizí nikdy.
To, že existuje obrovské množství znaků, o kterých nikdo neví, proč existují, neznamená, že tyto znaky nejsou evolučně užitečné. Znamená to jen a pouze, že to nevíme.
Nikdy jsem se nepřidal na žádnou stranu, při své konstituci jsem si to mohl dovolit. Zárověň připouštím, že osobnostní psychopatologie šikanovaných mi byla často podobně nesympatická jako šikanujících. Tím neříkám, že je šikana hezká nebo správná, jen že má patrně z hlediska evoluce nějaký důvod. Možná mělo evoluční smysl vytlačovat jedince s určitými povahovými rysy na okraj dané skupiny. Nebo je možná užitečné napětí a určitá úroveň vnitrodruhové agrese a o konkrétní povahu vůbec nejde. Třeba je klíčová hierarchizace skupiny, kterou šikana nezbytně přináší včetně funkce Černého Petra. Všechno dohromady nebo nic z toho? Nevím, ale nebudu nějaký jev pouze zatracovat a odmítat zkoumat jeho smysl jen kvůli tomu, že se mi protiví. Psychologie a psychiatrie hledají prostřednictvím psychoterapie cesty nejen jak ošetřit traumata vzniklá šikanou, ale také napravit či jinak kompenzovat osobnostní charakteristiky, které k ní vedou, a to nejen u šikanujícího ale i u šikanovaného. Příklad: to, že všechny serete je problém váš nebo těch všech? Pokud budete trvat dostatečně dlouho a intenzivně na tom, že těch všech (a můžete mít i pravdu), nelze se příliš divit, když se stanete obětí šikany. Nemělo by smysl vést vás k sebenáhledu a vcítění do druhých a následně k určité socializaci. Vždyť často důležitější než "co" je "jak" druhým sdělujeme. Opět příkladem může být seriozní debata o zneužitelnosti psychiatrie včetně upřímného vyjádření obav ve smyslu emocí versus vaše stihomamné szaszkování.

1) Až na to, že vámi zmíněné sociální patologie se až na podvádění u jiných živočišných druhů běžně nevyskytuje, tudíž váš komentář č. 1 je od základu blaf
2) menší zlo, neznáte? To, že byl někdo tím šikanovaným, ho neopravňuje k tendenčnímu subjektivnímu jednostranému uvažování. Zrovna ve vašem případě byl záměr evoluce celkem zjevný, škoda jen, že se ho nepodařilo naplnit.

Pokud by to tak bylo, byla by šikana eliminována přírodním výběrem. Vzhledem k tomu, že nejen nebyla, ale že se obdobné chování běžně vyskytuje i u jiných živočišných druhů, má patrně nějaký evoluční smysl. Já jen nabízím, že se jedná pouze o vyhraněnou formu společenského tlaku na přizpůsobení. Je pravda, že vůdci šikany bývají opět jedinci s osobnostní patologií, ale obvykle jiného druhu, než mívají oběti. Z evolučního hlediska pravěkého člověka měla zjevně určitá míra šikany více kladů než záporů. Zásadní otázkou je, zda toto platí i u člověka moderního a jaký je vztah šikany a volné soutěže. Volná soutěž se sice zdá být momentálně evolučně nejúspěšnějším modelem fungování společnosti, ale je možné, že má v sobě zabudovaný autodestrukční mechanismus. Společenská zřízení také podléhají evoluci jako součást sociálního chování a stmelující tlak mohl hrát významnou roli.

Úplně cítím, jak na mě dýchl ten růžový opar idealismu. Šikana není ani rebelstvím ani nevyčerpanou energií, šikana je byť pravěký, ale přirozený mechanismus eliminace úrčitých typů osobnostní patologie, které ohrožovaly celek. Je to způsob, jak některé dotlačit ke změně chování a zbytek nechat "cestou". Samozřejmě jinou záležitostí je extrémní nárůst šikany ve věkově homogenních skupinách vlivem absence přirozené hierarchizace (pokud je Franta o dva roky starší, nebudu si na něj dovolovat, i když je to pěkný nekňuba).

To, čemu říkáte "tržní přerozdělování", není přerozdělování, ale prvotní dělení výnosů podle předem dobrovolně dohodnutých pravidel. Pro majitele má práce ředitele výrazně větší cenu než práce řadového zaměstnance a tuto mu za jeho služby vyplácí. Přerozdělení je změna původního rozdělení. Původním rozdělením je zjevně prvotní dobrovolné smluvní rozdělení tak, jak se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli při uzavírání pracovní smlouvy. Evidentně jim oběma přišla výhodná, jinak by ji neuzavřeli.

Být dobře placen je velice relativní pojem, tato hodnota vychází ze srovnání. Pokud by se měli všichni lépe, tedy všem se zvedly platy/mzdy, ve srovnání by na tom byli všichni stále stejně tj. sociální spravedlnosti by to moc nepomohlo.
Za početný chudý spodek nemůže bohatý vršek, ale pan Gauss resp. jeho křivka. Tu lze dočasně deformovat různými silovými zásahy tedy státními regulacemi. Tyto stát produkuje na základě lobingu, klientelismu, korupce či majetkové provázanosti už spoustu generací a deformuje tím zmíněnou křivku trvale v neprospěch spodku. Dlouhodobá deformace této křivky vede ke snížení hodnoty v celém jejím průběhu tedy k chudnutí celé populace, protože se vyprodukuje méně bohatství. Naopak pokud se do jejího tvaru nezasahuje, má tendenci se v nějakém víceméně ideálním stabilizovat, a pokud se v takovém případě někde zvýší bohatství, má s určitou časovou prodlevou tendenci se rozložit po celé křivce v souladu s jejím průběhem, tedy společnost bohatne celá. Z toho se dá celkem logicky usoudit, že na volném trhu v důsledku bohatnutí nejbohatších bohatne zejména střední vrstva, která je v rámci vymezení daném křivkou zastoupena nejhojněji.
Pokud bychom donutili zaměstnavatele dělit se se zaměstnanci o výnosy více, než je zajištěno pracovní smlouvou, dosáhneme zejména snížení motivace podnikat případně zvýšení motivace nějak příslušné regulace obcházet či kompenzovat. Báječnými příklady, jak skvěle vámi navrhovaný systém fungoval, jsou fašistická Itálie a nacistické Německo.

Výbor pro veřejné blaho se jako významná morální autorita už jednoznačně předvedl za francouzské revoluce. Začínám chápat, jak to s tou morálkou myslíte a už se na to moc těším.

Vzhledem ke své momentální neviditelnosti bych si dovolil s vámi nesouhlasit.

Frantze jsem u autorství článku viděl relativně nedávno a HynekRk (Rajchenberk,Řihák) je lord Voldemort alias ten, jehož jméno zde nesmí být vysloveno. Dopouští se totiž dost nevybíravé kritiky a je to paleolibertarián. Na druhou stranu slouží panu domácímu ke cti, že ho jako autora nezatajil.

No v tom vašem případě je rozdíl v tom, že vy můžete zavolat policajty a oni zjednají nápravu za vás. To mravenci umějí taky. Mají fůru policajtů a nemálo různě deviantních mravenců i z vlastních řad. Já bych s tím tak nepospíchal.

První odstavec: to byl přímý kop, to neřešte. Trochu osobní záležitost, některé věci ve mně zůstávají jako v koze.

Druhý odstavec: je jisté, že zdravý rozum by měl člověk používat v každé situaci v jakémkoli politickém prostředí:)

Ok, to je trochu o slepici a vejci, tedy filozofická otázka. Na druhou stranu vlastnické chování k potravě, obydlí či dalším užitečným objektům lze vysledovat i u velmi primítivních živočichů či "superorganizmů" jako jsou mravenci, které důraz na jednotlivce nekladou. Asi máte v zásadě pravdu, ale bez konceptu fyzického vlastnictví je dle mého důraz na jednotlivce prázdným pojmem, neboť až právě tento koncept definuje veškeré vztahy jednotlivce a jeho okolí a v důsledku i jednotlivce k sobě samému.

To je příklad základního nepochopení trhu. Když prodáváte levněji shodné zboží a odmyslíme důsledky PR a různých tržních deformací způsobených státem, tak na tom na neomezeném trhu dříve či později vždy vyděláte, tedy pokud jste nešel pod cenu a za určitých okolností i tak. Zákazníci totiž budou chodit k vám nikoli k dražší konkurenci, takže se vám zvýší obrat. Víc kusů za nižší jednotkovou cenu dává vyšší zisk. Množstevní slevy, levnější úvěry atd. To je myslím učivo ZŠ.

Základní premisou (anarcho)kapitalismu je důraz na fyzické vlastnictví. Pokud je toto získáno jako důsledek užitečnosti ostatním (např. směnou) nikoli bez nikoli marginálních vlastních zásluh (dědictví, výhra..), odpovídá velikost takového majetku míře přínosu dané osoby ostatním. Pokud je nějaká osoba ostatním hodně přínosná, což dávají ti ostatní najevo tím, že jí hodně platí, je jen logické, že se stává přirozenou autoritou. Je jen logické a přirozené poslouchat a následovat ty nejúspěšnější a nejprospěšnější. V tomto slyším Urzu a jeho názor, že na anarchikapitalismu je důležitější anarcho než kapitalismus. Já to mám naopak.