Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já si dodnes pamatuju co nám říkali v autoškole :

Bacha na to,

když vy jste udělal řidičák, znamená to v podstatě to, že řidičák udělá každej blbec,
takže na silnici potkáte spoustu blbců...

A to je asi tak jediný co si z autoškoly pamatuju,
pak ještě umím tři čtyři dopravní značky,
vím, že po městě se jezdí padesátkou, ale bohužel mně nefunguje tachometr,
a když si vzpomenu která ruka je pravá, tak umím i pravidlo pravé ruky

Ty 2 hodiny ne pro nějaké testy a zkoušení, ale fronty na fotku a vyzvednutí.
................................................................................

Je to prostě jinej systém řízení,

u nás máte sice deset tisíc předpisů,
ale stejně se nemůžete spolehnout na to, že někdo jiný nebo vy sám v tom systému neudělá chybu,
a musíte dávat pozor i když vy máte přednost,
takže vlastně stejně musíte dělat to, co dělá ten indonésan,
ba mnohem více, nebot musíte koukat na značky,
ale indonésan na značky nekouká, nebot je nemaj a pokud je maj tak jen na okrasu...

Jenže lidi si taknějak připadaj bezpečnější, i když si tím vším šíleně komplikují život a vytvářejí vlastně nebezpečné situace

To budme rádi, že se Tokovi prozatím neposírá jeho stará maminka,
nebot kdyby tomu tak bylo,
určitě by zavedl pro občany starší padesáti let povinné nošení plínek...

Z toho vyplývá,
že do politiky choděj leda tak lidé,
kterým něco v jejich soukromém životě vadí
a oni to chtějí k dobrému svému obrazu změnit pro všechny v lepší,
protože jim osobně to šíleně překáží...

I když často na podobně švihlých nápadech politiků mají podíl jejich manželky
a další příbuzenstvo,
či prostě jen lobisté...

Komunisté touží po dosažení konce historie. Společnost, stejně jako příroda, je však velmi záludný a svéhlavý systém, a přírodní zákony, jež jsou neoblomné, platí i pro společnost. Ano, společnost naprosté rovnosti, kde se nebude vůbec nic dít (aby se to nedostalo do učebnic dějepisu), je dosažitelná. Ale mrtvá.
...............................................................................

Bacha na to,

není komunista jako komunista,

čínané si k tomu evropskému katolickému komunismu kde všichni mají všechno dohromady a tudíž nikdo nic nevlastní,
přicmrndli svůj taoistickej koncept WU WEI,

a rázem se ze zasmrádlého neschopného katolického komunismu stala prosperující ekonomika


Inu ta křestanská láska jenž se u žido - křestana Marxe projevila zrušením soukromého vlastnictví dostane hned nový rozměr,
pokud se k tomu přidá další aspekt skutečnosti či přírody WU WEI,
česky se tomu říká spontánní dění v přítomném okamžiku ted a tady

Omlouvám se že to není úplně přesné,
nebot duchovní ptákoviny se spíše popisují z pohledu negování,
zatímco tady jsem to popisoval z pohledu získávání...

negování se používá proto, aby jste si nevytvářel představy o tom,
co máte získat,
a tak získal pouhou představu,
nikoliv fakt či skutečnost

používat představy pak vede ke komolení a výsledkem jsou pak náboženství a socialismy a komunismy

Teda, už je to hromadu let, co jsem se trochu zabýval buddhismem, ale dovoluji si tvrdit, že se zásadne mýlíte.
právě, že JSTE vlastníkem svého těla -- patří vám, protože Vy jím nejste, Vy jej používáte k existenci, Vy nejste totéž, co Vaše tělo.
..................................................................................

To jak to píšete, to by tak nebyl rozdíl mezi osvobozením a neosvobozením...

popíšu vám to tedy z pohledu vlastnictví,

když zjistíte, že nejste tělo, zjistíte, že jste vlastníkem celého projeveného vesmíru, tedy i vašeho těla ale samozřejmě nejen jeho

tedy, celý vesmír je vaším tělem,
respektivě že přímo vy sám, ovšem již ne jako nějaká osoba, jste celým vesmírem

a dokonce vaše existence je ještě předcházející vzniku vesmíru
)věčné a nezrozené)

takže dobrá zpráva pro vás,
jste vlastníkem celého vesmíru, ted už jen záleží na vás jak budete přistupovat ke svému majetku, zdali jej bude porcovat na malý kousky a říkat to je moje a to je tvoje, nebo se bude o vše starat úprotože to je vaše bez nějakého porcování a stavění plotů

protože my všichni jsme vlastníky celého vesmíru

ps. některým budhistům se svého času líbil komunismus, protože si mysleli že je to budhismus, jenže centrální plánování není budhismus

Chápu,

i pro prvnáka je násobilka španělskou vesnicí...

jo a ten základní omyl
)všeobecně rozšířený)
je že jste VLASTNÍKEM TĚLA

ale tento omyl si můžete uvědomit až teprve ve svobodné mysli,
a pak teprve začnete i svobodně jednat

ale při nesvobodné mysli je to tak,
že jste vlastníkem těla...

ale to vyžaduje oproštění se od připoutaností, tedy duchovní praxi jenž vede ke svobodné mysli...

tak asi tak...

Tady mate dudlik:
...................

váš dudlík mě příliš neuspokujuje,
připomíná mě Marxův dudlík,
jenž taky odvozoval svobodu od ekonomie
a moc toho tedy nevymyslel...

Svoboda se totiž neodvozuje od lidského jednání, či nějakých vlastnických vztahů,
nýbrž od svobodné lidské mysli,
která je schopna myslet otevřeně,
nikoliv jen troglodytně egoisticky a tvrdit že toto je moje,
protože já první jsem zde vysral vlastnické hovínko...

to je sice také svoboda,
ale poněkud troglodytníí

zas tak až moc se nelišící od tvůrců státu,
jenž mají potřebu něco konrolovat,
tady jde zase o dost podobnou potřebu něco vlastnit

Poněvadž pouze první přivlastnitel daného zdroje (a všichni pozdější vlastníci spojení k němu řetězcem dobrovolných směn) nad ním může snad získat kontrolu bezkonfliktně, tj. mírumilovně.
................................................................................

mně to je vcelku jedno, já rozhodně žádný pozemky nepotřebuju a nemám o ně zájem,
ale podle vaší teorie se může stát,
že pokud se třeba tento pozemek nachází v sudetech,
bude vrácen němcům,
a pokud tento pozemek byl někdy pozemkem nějakého šlechtice,
který byl třeba popraven na Staromáku po bitvě na Bílý hoře,
tak pak nejspíše bude vrácen dědicům tohoto šlechtice,
nebot tenkráte šlechticům patřily docela velké kusy půdy,

takže nakonec zjistíte,
že vaše chaloupka stojí na cizím pozemku...

a co teprve až zavládne anarchie,
to si potom každej přivlastní státní pozemky jak jej napadne,
takže možná ani nedojdu do sámošky, nebot nějakej chytrolímn posype chodník popelem a prohlásí chodník za svůj majetek
a já budu do sámošky lítat vzducholodí

Ostatně,
púodle čeho chcete určit komu patří majetek a pozemek,
kdyby zítra zvítězila anarchie a stát se odebral co věčných lovišt ?

S ním by odešla do věčných lovišt policie, katastrální úřad i zákon o restituci,
pak by tedy pozemek měl asi patřit tomu, kdo jej obhospodařuje
což bude nejspíše nějakej správce areálu,
kterej už jej vlastně také neobhspodařuje,
nebot mu to zákon zakázal

Podle katastrálního úřadu jsou dneska majiteli již ti restituenti,
jenže ti ten pozemek neobhospodařovali cca70 let,
jenže katastrální úřad je státní úřad,
takže jeho zápisy již neplatí,

nebo snad platí ???

No nevím, nevím,
já tedy nejsem zapřísáhlý zastánce soukromého majetku,

ale pokud mám nějaký majetek jenž mně má být v restituci vrácen,
tak si to pohlídám a dávám bacha, jestli mně tam někdo něco nestaví,
protože pak s tím budu mít zákonitě problémy,
takže nejen fízlové se dopustili chyby,

ale i součastní majitelé si nějako ten svůj pozemek jenž jim má být vrácen nepohlídali
a spolehli se na stát
kterej je možná ted vodrbe

Možná že si ale říkali, no super, fízlové nám tam postaví bazén a kurty,
a netušili, že se toho pak fízlové nebudou chtít vzdát
a zřejmě s tím budou muset jít k soudu...

e zkrátka zakázáno urážet hlavy cizích států, což považuji za naprosto absurdní zákon, jenž je nejspíše jakýmsi pozůstatkem ze středověku, kdy si také prostý poddaný nesměl otevírat hubu na krále; ač si zde nyní hrajeme na vyspělou civilizaci, jež ctí svobodu slova, když na věc přijde, nejsme o nic menší barbaři než naši předkové či mnozí příslušníci východních států – jako třeba výše zmiňovaného Turecka.
......................................................................................

A proč bychom měli být nějací menší barbaři nežli naši předkové ???
Vždyt teprve včera jsme vylezli z jeskyně,
a stále fungujeme na zvířecích instincích kterým říkáme pocity...

Turecko je stejnej prdelákov jako Evropa,
muslim je stejnej pošuk jako křestan
a mezi házením bomb a řezáním hlav není tak velkého rozdílu,
i když tedy házení bomb je modernější a podporuje růstu průmyslu a bohatství civilizace atd.

Zatímco dříve se svinstva halila do lásky a boží vůle,
dneska si zase svý hovadiny zabalujeme do keců o socialistické vyspělé společnosti,
či nejlepší demokracii a vlády lidu apd.

všechno to jsou jen umně zabalená hovna do lesklého celofánu,
abychom si mohli myslet jak jsou ty naše hovna vzácná...

Jsme jen banda troglodytů,
která jen trošku rozvinula civilizaci pomocí technologického pokroku,
ale jinak fungujeme víceméně na zvířecích instinkcích,
které jsme vznešeně nazvali morálka

(treba nejaky katolik,jeste porad nadseny z toho jejich pomateneho sefa a nevidiciho tu past,ktera se na ne chysta)
.................................................................................

Těch už asi moc nebude,

nebot ne každý katolík má asketické sklony k chudobě
a ne každý nahlíží "bratr slunce a sestra luna"

Katolíci se raději přidrží soukromého majetku,
a názoru, že bratr je pouze ten, s kým sdílíte společnou víru...

Prectete si treba Pithu(to neni-podle jmena-indicky jogin)..ted drzel zase nekde nejakou prednasku o pravde a lzi
.................................................................................

O to jsem zde držel přednášku zrovna minulý týden,
ovšem mé přednášky jsou krátké,
i když mnohým se zdají dlouhé a nudné,

no závěr byl takový,
že nakonec zvítězí pravda,
ale až teprve tehdy když dokáže to, co dokáže lež...

To ale není z indický literatury...

Říkám, že nejde o pravdu nebo o lež,
má snad pravdu Slavie nebo Sparta ???
Přesto mezi sebou vedou boj o vítězství...

Je to prostě v tom boji či v té samotné akci či spíše v touze či vůli,
nejdříve tak jako každý používáte svou vůli,
ale pak (možná) objevíte že nejlepší je pustit svou vůli a touhu
a že čím více pustíte svou vůli, tím více za vás bude pracovat vůle vesmíru...

Většinou to ale málokdo dotáhne až do úplného konce...

Protoze ta atmosfera strachu a boje uvnitr je hned citit a snizuje vykon a napady.
...................................................................................

No jo, no jo, tak to je pravda,
když už chcete bojovat, tak rozhodně nesmíte mít strach,
to je prostě základ úspěchu...
Ale to se můžete nakonec naučit právě jen v tom boji...

Pokud to ovšem není váš styl, pak tomu uhnete z cesty,
jak se říká, moudřejší ustoupí...

No von ne každej je bojovník se smyslem pro hru...

No nevím,
to by mohlo možná tak fungovat v případě nějakého jednotlivce či nějaké malé firmy,
ale pokud bude firma dostatečně silná,
může být, že budete vy sám vyobcován
a nahrazen někým jiným, komu to neetické chování tak zas moc nevadí...

Tedy já osobně a teoreticky spíše vidím ideální společnost jako společnost fungující na konsensu,
nežli jako společnost fungující na hrozbě vyobcování...

Ano, je to pořád to samé,

je to furt o svobodě, což je nuda...

Více zábavné je se zabývat tím, jak se vede Babišovi a co kde vymysleli nebo posrali na nějakém ministerstvu
či kdo jaký vymyslel píčovský zákon,
protože se ztotožnuje se svými pocity a tak má potřebu je naordinovat i ostatním...

Nejde o to,
jestli bojujete za pravdu nebo lež,
ale jde o to, že bojujete,
tedy hrajete nějakou hru a máte nějaký cíl...

A při té hře se prostě naučíte jak být svobodý,
tedy ne vždycky a bezpodmínečně,
ale je zde ta možnost

Je to prostě sport, hra, boj, cíl a směr či záměr

Jestli to neznáte, no tak to neznáte,
pak jsem tedy neuhodil hřebíček na hlavičku
a jen mlátím prázdnou slámu

Vony nakonec všechny cesty (mohou) vést do Říma,

tedy svobodu lze objevit nejen cestou moudrosti, kdy odkládáte svá mylná přesvědčení
ale i obráceným postupem, kdy naopak bojujete vší silou za svá mylná přesvědčení,
což je vlastně něco podobného co lze objevit i ve sportu,
že objevíte svobodu (jak věci fungují) i v boji...
Bojová umění jsou právě o tomto

V obou případech objevíte uvolnění - což je svoboda,
((nikoliv v tom, že zvítězíte, ale v tom samotném boji ))
akorát že při tom boji naděláte mnohem větší bordel a poprask,
nežli při cestě kdy odkládáte omyly...

Podotýkám, že u větších společností a družstev jsou managmenty schopny úplně stejného postupu, obávajíc se, že pokud ustoupí (nebo dokonce přiznají chybu) na základě kalkulu, třeba podloženého, budou okamžitě smeteni společníky. Viděl jsem na vlastní oči, alibismus není výsadou státních struktur a provází nesení odpovědnosti za cizí majetek (práva, atd.) obecně.
...................................................................................

To je moc pěkně napsaný,
a vystihuje to obecnou situaci,

tedy že přiznání vlastní chyby (pokud jsme vůbec schopni si ji uvědomit)
je bráno spíše jako slabost, nikoliv jako síla...

Ale na druhou stranu, všechno je vlastně hra,
takže můžete hrát a nevzdávat se,
nebot spravedlnost je slepá,
a záleží především na šikovnosti hráče,
zdali bude bojovat a nevzdá se, i když situce je poněkud beznadějná

A každý boj má přece své "kouzlo"
jak ví každý sportovec
a bojovník...

Není to komické? Právě ministerstvo, které by teoreticky mělo být zodpovědné za udržování a vymáhání práva v této zemi, vpadlo komusi na pozemek a místo uznání své chyby, se pokouší soudně protlačit,
....................................................................................

Vůbec ne,
při pozorování okolního světa a i sebe si lze povšimnout,
že lidé povětšinou mají problémy s tím, s čím vlastně mají problém oni sami,
nikoliv ti druzí,

jinými slovy, že trám ve vašem vlastním oku bude způsobovat, že budete neustále poukazovat na třísku v oku bližního...

Takže nejvíce zla způsobují milovníci dobra,

nejvíce nenávisti produkují milovníci lásky,

nejvíce nesvobody vyrábějí milovníci svobody...

Mě sere jak se všichni zaklínají demokracií (často i rozumní lidé), nebo jak se někdy dává rovnítko mezi demokracii a svobudu. Demokracie je ryzí kolektivismus!
....................................................................................

Klídek, klídek,
demokracie je něco jako čínskej duplikát "celku" či "vesmíru"
což platí i o onom kolektivismu

Jsou to prostě lidské představy "boha" či "vesmíru",
proto to také je pro většinu lidí i vrcholem svobody

Tyto věci jsou dány naší nevědomostí,
a ta je dána naším ztotožnováním s myšlenkami a pocity
jenž pak považujeme za realitu...

Je to podobné, jako věřit že pohádka o Červené Karkulce je skutečný příběh jenž se stal

Kazda volba je volbou mezi hovnem a vyplachem.
(c) South Park :-)
................................................

To je pravda,
jenže to prostě platí o každé volbě, nejen o volbě při volbách,
nebot volíme vždy dle svých pocitů a myšlenek,
tedy volíme dle svého osobního naprogramování a omezení...

Pokud se neztotožnujete se svými pocity a myšlenkami,
tak nevolíte,
ale jednáte spontánně v souladu s "vesmírem"
nikoliv dle svého omezeného sebeuvědomění a vnímání

No a nechcete zkusit místo pravičáků a levičáků známé
a již značně profláklé pojmy "zákoníci a farizeové" ???

To již samo o sobě zní mnohým lidem díky Ježíšově kritice těchto dvou skupin dobroserů, značně negativně...

Farizeové by mohli být ti, co se považují za mesiáše a přinášejí ráj na zemi, tedy spíše levičáci spolu se Stalinem a Hitlerem,

a zákoníci by byli pak pravičáci, nebot ti nám vykládají ekonomické zákony

Levice a pravice jsou šidítko pro masy, kouřová clona bránící mase prohlédnout podstatu věci. Když se ptám např. na daně, na školství, na silnice, nekoukám nalevo ani napravo, ale na ty daně, školství a silnice; tohle vnímání je potřeba vštípit, ne se plácat ve směrovkách
......................................................................................

S tím souhlasím,

pro mě je to jako vybírat si mezi mafií, která mě slibuje ochranu mého podnikání
a mafií která mně slibuje ochranu mého života,

přičemž v obou případech je mně obojí vnuceno násilím
a vždy jsem přinucen platit nevyžádané "služby"

Takže ted si vyber co preferuješ, v obou případech ovšem musíš poslouchat a platit,
jinak ti nakopou zadek...

Samozřejmě tak učiní pro tvé dobro i pro dobro všech,
kteří platí a ty je svým neposloucháním a neplacením okrádáš

Zkušený stratég prohlédne past a útočí jinudy.
..............................................

Problém je v tom, že anarchisté nabízejí jen svobodné podnikání a příležitost schopným,
a nenabízejí žádné sociální jistoty...

To ten Urza se alespon snaží ve svých pojednáních o anarchii říci,
že ty sociální jistoty ač nebudou nijako uzákoněné jako nějaké právo,
zde prostě budou,
a že budou fungovat lépe a jinak a individualisticky...

To je to, co především zajímá levičáky,
na co chytají své rybky a z čeho samozřejmě oni sami velmi dobře prosperují,
nebot nabízejí žádané zboží

Pravičáci a levičáci jsou stejná banda která nevěří v člověka,
ale věří ve stát...
Přičemž jedni lákají podnikavce na to, že mohou více podnikat (a oni jim to pak zdaní)
a druzí lákají lenochy na to, že stát se o ně postará,
takže nakonec to vypadá, že bez státu by nebylo svobody k podnikání a ani žádných životních sociálních jistot

Jak říkal moralizující blemcal Havel : Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,
ale je třeba říci, že pravda zvítězí teprve tehdy, až dokáže to, co dokáže lež,
nebo to dokáže vo chlup lépe...

Nestačí tedy jen zdůraznovat fakt, že svobodný člověk je mnohem efektivnější ve výrobě, ale také že je mnohem efektivnější v sociálním cítění,
tedy jak říkával Havel, že socialismus pokřivoval vztahy mezi lidmi,
takže to samé dělá i stát, a pokřivuje přirozené vztahy mezi lidmi

Pokud anarchisté nebudou mít lepší nabídku nežli ostatní,
k čemuž pak patří i lepší reklama,
nikdo si jejich zboží nekoupí,
to je zákon svobodné ruky trhu

To ten Hampl je mnohem chytřejší nežli všichni anarchisti dohromady
udělá si průzkum žádaného zboží a hnedka to začne prodávat...

všechny tyhle zázraky akorát podporují víru v Boha, a Petr Vostál tady pak vypotí několik kilobajtů filozoficko-náboženských hustopisů.
...............................................................................

Mé hustopisy (které jsem překopíroval) se ovšem netýkalky Urzovy ruky,
ale jeho přání abychom místo něj psali příspěvky,
tak jsem jej napsal
a rovnou jsem jej sem dal,
co mu to budu pracně posílat, když to mohu sem rovnou napsat ???

A to co píšu se týká vlastně každé naší činnosti,
čím více se odpoutáme sami od sebe a svých myšlenek a pocitů,
tím lépe pak věci fungují,
a tak někdo se vyléčí z rakoviny a jinýmu se zase srovnaj kosti v ruce,
jinému se srovná ekonomická situace atd.

Co si tak představujete jako svobodu?
......................................

Já bych se v tom nechtěl až tak nějak moc piplat jako co si představuji svobodu,
proto jsem jako vysvětlení "svobody" či různých úrovní "svobody"
jsem hodil ten Čapkův Agathon čili o moudrosti,
nebot to je různý popis různých úrovní svobody, jak ji kdo chápe,
byt on to tam nazývá jako
chytrost, rozumnost a moudrost...

Ten jeho závěr, že moudrost (svoboda)je v prožívání,
nikoliv v myšlenkách je správný a i zde vcelku dostačující,
i když samozřejmě i ono "prožívání" lze pak dále definovat...

Svoboda je tedy poznání přírodních zákonů,
tedy i poznání sebe sama, nebot i člověk funguje dle přírodních zákonů...

Kniha apokryfů/Agathon čili o moudrosti

Boiótští akademikové pozvali z Athén filozofa Agathona, aby jim přednášel o filozofii. Ačkoliv Agathon nebyl vynikajícím řečníkem, přece přijal pozvání, aby dle svých sil přispěl k propagaci filozofie, jež dle slov dějepisce „zdála se upadati“. V ustanovený den přijel do Boiótie, ale bylo ještě časně; i procházel se Agathon za soumraku kolem města a těšil se z letu vlaštovek nad jeho krovy.

Úderem osmé odebral se do přednáškové síně, ale našel ji skoro prázdnou; jen pět šest mužů sedělo v lavicích. Agathon usedl u katedry a rozhodl se počkati trochu, až se sejde větší množství posluchačů; zatím otevřel svitek, ze kterého chtěl čísti, a pohřížil se do něho.

Tento svitek obsahoval všechny základní otázky filozofie; počínal teorií poznání, definoval pravdu, odbyl drtivou kritikou bludné názory, to jest všechny filozofie světa krom Agathonovy, a podával nárys nejvyšších idejí. Když Agathon dospěl až sem, zvedl oči; viděl, že všech posluchačů je devět, i popadl ho hněv a lítost a on uhodiv svitkem o stůl začal takto:

„Dámy a pánové, či spíše andres Boiótikoi, nezdá se, že by vaše město mělo veliký zájem o vznešené otázky, které máme na programu. Vím, mužové boiótští, že vás právě zaměstnávají volby do místní búlé a že v takové chvíli není místa pro moudrost, ba ani pro rozum; volby jsou příležitost chytráků.“

Tu se Agathon trochu zarazil a přemýšlel trochu. „Počkejme,“ začal opět, „právě mně vyklouzlo z úst něco, o čem jsem dosud neuvažoval. Řekl jsem tři slova: chytrost – rozum – moudrost. Řekl jsem je v hněvu. Všechna tři znamenají jakousi schopnost intelektu; cítím, že mají docela různý smysl, ale stěží bych dovedl říci, čím se liší. Odpusťte, hned se vrátím k programu; jen ta tři slovíčka si musím drobet objasnit.

To je jasné,“ pokračoval po chvíli; „protiva chytrosti je hloupost, kdežto protiva rozumu je bláznivost. Ale co je protiva moudrosti? Jsou myšlenky, pánové, jež nejsou ani chytré, neboť jsou příliš prosté, ani nejsou rozumné, ježto se podobají bláznovství, a přece jsou moudré. Moudrost se nepodobá ani chytrosti, ani rozumu.

Mužové boiótští, v běžném životě se ani za mák, jak po řecku říkáme, nestaráte o definice pojmů, a přece je přesně odlišujete. Řeknete o někom, že je chytrý zloděj; nikdy se však neříká rozumný zloděj, nebo dokonce moudrý zloděj. Chválíte svého krejčího, že má rozumné ceny, ale neřeknete, že má ceny moudré. Je tu zřejmě jakýsi rozdíl, který vám brání mísiti slova.

Řeknete-li o někom, že je to chytrý sedlák, myslíte tím patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým sedlákem, tu to snad znamená, že dobře žije, že mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí.

Nebo, dejme tomu, chytrý politik může býti docela dobře taškář a škůdce republiky; ale rozumným politikem nazveš jen toho, kdo dovede řídit věci k obecnému užitku a chvályhodně; kdežto moudrý politik, pánové, to jistě cítíte všichni, zkrátka takovému se říká otec vlasti nebo podobně; z toho je vidět, že má moudrost něco zvlášť srdečného.

Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl, že včela má žahadlo nebo slon chobot. Docela jinak řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný náramně; v tom už je jaksi uznání, vážím si té síly, ale nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že je rozumný. Ale řeknu-li, že je moudrý, to je, holenku, jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád. Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je přednost čili síla; ale moudrost je ctnost.

A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech. Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká; vyhledává na bližním jeho slabost a dovede ji využíti k svému zisku; vede k úspěchu.

Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.

Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.

Mužové boiótští, slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno moudrý člověku nešťastnému? nebo šprýmaři? nebo člověku žlučovitému a zklamanému? Povězte, proč je zvykem, aspoň v životě nefilozofickém, nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo moudrost; řekněte si to slovo, když jste v radosti nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený, radost, ale stále a jemně opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost.

Ano, moudrost je tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím a přitom myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.

Avšak moudří básníci a umělci dovedou i toto prožití vložit do svého díla; nepodávají svou moudrost ve skutcích, nýbrž přímo v prožití. To pak jest obzvláštní cena umění, a nic ve světě se jí nevyrovná.

Hleďte, odchýlil jsem se již docela od svého programu. Ale co mohu ještě říci? .
JE-LI MOUDROST V PROŽITÍ, A NIKOLIV V MYŠLENKÁCH, JE ZBYTEČNO ABYCH PŘEDČÍTAL SVŮJ SVITEK“

a na závěr Pratchettova Pravda

„Jak už bylo mnohokrát řečeno, na světě existují dva druhy lidí. Jsou tady ti, kteří, když před ně postavíte sklenici naplněnou přesně do poloviny vodou, řeknou: Ta sklenice je z poloviny plná. A pak jsou tady ti, kteří řeknou: Ta sklenice je z poloviny prázdná.

Jenže svět patří těm, kdo se na takovou sklenici podívají a řeknou: Co je s tou sklenicí? Haló! Pojďte sem. Promiňte, ale tohle má být moje sklenice? To tedy ne! Moje sklenice byla plná! A kromě toho byla taky mnohem větší! A na druhém konci baru je svět plný těch lidí, kteří svou sklenici rozbili, kterým ji někdo převrátil (obvykle ten, kdo se dovolával větší sklenice), nebo těch, kdo dokonce vůbec žádnou sklenici nemají, protože se mačkali někde vzadu a barman si jich vůbec nevšiml."