Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. může a nemusí. Bude záležen na kultuře a libovůli stran smlouvu uzavírajících. Čili souhlas.

2. vím to a akceptuji. Nicméně je zde potenciál k posunu.

3.

1.

1. bezstátní beru volnotržní anarcho- (bez vnucené hierarchie) -kapitalistickou (vše má svého konkrétního vlastníka, žádné státní podniky). Čili volná soutěž produktů a služeb, svobodná nabídka a poptávka, zodpovědnost za vlastní činy.

2. Článek z roku 2001 https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vedci-oplodnili-vajicko-bez-spermie.A010710_144528_zahranicni_tom,
článek z roku 2017 https://www.info.cz/inovace2/oplodneni-bez-spermii-a-vajicek-k-poceti-muze-stacit-kozni-bunka
článek z roku 2022 https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/468384-prelom-ve-vede-vyzkumnici-vypestovali-prvni-umele-embryo-bez-spermie-a-vajicka
Netvrdím, že je to dobrá cesta a že bych po ní šel. Nehodnotím to, jen dávám na vědomí.

3. Já s vámi souhlasím, že nyní je manželství státní institucí.

Divení v oblasti svazků sourozenců nevylučuji, v tomto detailu mám nulové znalosti.

1. to je překvapivé, že se shodneme – co z manželství ve státní společnosti vyplývá a vyplývat by nemělo? V každém případě smekám před tímto závěrem, nečekal jsem jej.

2. jak jsem naznačil, neschopnost stejnopohlavních párů mít děti je technicko-biologická záležitost, kterou věda může zvrátit a stejně jako umožnit potomstvo párům původně zcela sterilním, i zde lze teoreticky asistovat tak, aby se možnost rozmnožit stala reálnou. Proto bych na tom nestavěl argumentaci, která může vzít brzy za své. Stále pátrám, co je na tom problematického eticky či morálně, když v bezstátní společnosti by to problém nebyl.

3. manželství není přírodní zákon. Logika tam je v obou případech pohledu, teď jde o to, proč máme jiným lidem zasahovat do toho, jak mají označovat svůj svazek před ostatními.

Nemám k tomu data, takže nevím, jak moc bych se divil, byť nevylučuji a uznávám, že bych se divit mohl a to hodně.

1. ten blábol do důsledku řeší váš navrh pravidla. Muž s nefunkčními varlaty, žena s nefunkčními vaječníky či srůsty v děloze. Teoreticky lze oplodnit vajíčko ženy genetickou informací z jiné ženy a započít dělení buněk, které nebude mít daleko ke klonování. Potenciál tam je, technologie se zlepšují – možná i muž s mužem bude moci počít potomka. Co vy víte.

2. za mne je důležité, co se bude líbit tomu dítěti a toho se můžeme ptát až zpětně. Některé možná nebude chtít dále existovat, jiné bude vděčné za to, že jej na svět přivedli a vychovali jej dva tátové. Já se do toho nehodlám míchat.

3. manželství není žádný přírodní zákon, je to lidský konstrukt a jako takový se může vyvíjet či měnit. Takže žádná demagogie.

Zajímavý pohled, se kterým ne zcela souhlasím.

Pod tím pojmem – mmanželství či svazek dospělých osob (SDO), případně jiné libovolné označení – by byla sada smluv. Práva, povinnosti, možnosti zastupování, práva na informace o zdravotním stavu, řízení dědictví, smlouvy o smlouvách budoucích. S tím rozdílem, že by si člověk mohl tento obecný mustr přečíst a upravit pro svou situaci. A nebo nechat s tím, že je mi to jedno, podepisuji a časem zjistím, co tam vlastně bylo.

Víte, co všechno se vás týká, když do státního manželství vstoupíte? Jaký to má vliv na majetek a nakládání s ním, půjčky postihy za nesplácení, exekuce a tak podobně? Je to sada předem definovaných paragrafů, které se odkazují v bludišti legislativy na další zákony, které z nich čerpají určité pojmy a definice pro další zákonné vymezování.

Opravdu by mne zajímalo, kdo z novomanželů do důsledku chápe, do čeho podpisem a obřadem na radnici/v kostele do důsledku leze.

Existují předmanželské smlouvy, které řeší ještě před vznikem svazku podmínky pro jeho zánik. Není to povinné a některé páry to uzavírají. Vědí, že se na ně mají vztahovat určitá pravidla a předem si vzájemnou dohodou a podpisem stvrzují, že se pro ten případ dohodli na konkrétním řešení a chtějí postupovat tím způsobem.

To, že by do svazku dvou osob nekafral stát (aktuálně je to svazek muže, ženy a státu), by znamenalo pouze to, že byste měl například manželství IKEA bez dodatků, nebo s pozměňovacími dodatky. Případně manželství Vzájemné pojišťovny, možná by bylo manželství McDonald's v ceně s pohoštěním. Čili standardizovaná sada poptávaných řešení. Stejně jako nyní manželství znamená v různých státech trochu odlišné věci a postupy (někde můžete mít manželek více, jinde je to trestné).

Jinak poetika bezstátní společnosti:
1. mějte svůj názor a já mohu mít svůj. Bez státního uzurpování tohoto pojmu a nucení jeho jednotného významu všem plošně bychom si mohli každý zcela v souladu se svými hodnotami pod tím představovat co nám libo a jen s pozdviženým obočím sledovat, že někdo pod tím rozumí něco jiného. Ve výsledku bychom byli možná překvapeni, že to někdo chápe jinak, ale bylo by nám to v zásadě jedno.

2. Psa i kočku do rodiny zahrnovat lze, chápu to tak, že to nejsou hospodářská zvířata určená ke konzumaci a členové rodiny (převážně ti lidští) si k nim vytvořili nějaký vztah.

3. Viz 1. – vy byste to rozlišovala, protože by vám to dávalo smysl, já bych to nerozlišoval, protože by mi to smysl nedávalo. Někteří registrovaní by byli hrdí na to, že jsou registrovaní a odmítali by tomu říkat manželství. Jiní by chtěli vnitřně cítit, že až na pohlaví partnera žijí normální život a označovali by to manželstvím. Vy byste to možná opisovala – takže jste svoji – a tak byste se vyhnula i bez faux-pas tomu, co je vám nepříjemné pro to užívat a oni/ony by se necítili/y nepatřičně. Mohl by tu být větší respek a tolerance k odlišnostem, které nás nijak neomezují.

K těm vztahům sourozenců – vy nějaké takové případy osobně znáte? Já znám desítky homosexuálních lidí obého pohlaví a některé z nich trápí, že si nemohou uzavřít pro ně plnohodnotný manželský svazek. Kolik existuje ve vašem okolí bratrů a sester, či dvojic stejného pohlaví, které mají stejný sen? Nakolik je to debata akademická a nakolik se jedná o otisk reality do vašeho příspěvku?

1. Čili muž a žena se vezmou, po letech zjistí neplodnost u něj i ní a musí si nechat zpětně přepsat typ svazku na registrované partnerství? Co je vůbec komu do reprodukčních schopností a sexuální orientace někoho jiného a proč by to měl typem svazku sdělovat i těm, kterým nechce?

2. Budu mít bratra gaye, zemřu i se ženou a on si osvojí se svým přítelem mého syna/dceru. Je to rodina? Spjat je příbuzenským vztahem a osvojením/adopcí. Včil mudruj, z nulového potenciálu máme najednou jedničku. Stejně tak by mohli adoptovat jiné dítě, mít náhradní matku (což se u neplodných hetero vztahů také řeší umělým oplodněním dárcovského vajíčka či dárcovského mužského příspěvku). Nebo snad ani tyto vztahy nemají po překonání nepřízní osudu nárok užívat pojmu rodina pro svůj stav?

3. Myslím si, že to rozlišení nepřináší nic dobrého navíc. Z registrovaných to dělá občany druhé kategorie. Registruji si SPZku auta, registruji si objektiv pro delší bezplatný pozáruční servis či prodloužení záruky.

Pro mne za mne ať je před státem jednotné označení „svazek“ a „manželství“ je třeba jen pro církevní svatby. S tím, že když vznikne křesťanská církev gayů a lesbiček, tak tato církev bude produkovat nová stejnopohlavní manželství a nikdo jim do toho nebude mít co kecat.

1. souhlas – s tím, že nevidím důvod, proč to pro jednodušší legislativu neoznačit stejným pojmem. Pokud je někdo vysazen na manželství, říkejme tomu svazek a problematický pojem manželství oficiálně zcela zrušme (ať si tomu tak říkají lidé v soukromí, na oslavách – stát ať se do toho nemontuje).

2. Wikipedie říká: Rodina je v sociologii solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Asi se bavíte o užším vymezení aktuálně reprezentovaných dvěma dospělými osobami různého pohlaví schopných reprodukce. Od toho ze slova rodit → rodina.

Já se bavím o rodině ve smyslu osob žijících ve společné domácnosti (i bez posvěcení státu) a bez nutnosti mít vlastní pokrevní potomky – zahrnuji děti z předchozích vztahů, adopce, osvojení a klidně i spolubydlení (pokud jsou jejich vztahy přesahující úroveň obvyklého sdílení domácnosti pouze z ekonomických důvodů).

3. Mluvím o tom, že každá svéprávná osoba milující další s svéprávnou osobu či skupinu osob by měla mít možnost vstoupit do svazku, kterým si usnadní život, definují tím určitý společenský statut a nikdo jim nemá co kecat do toho jak tomu svazku budou říkat. Z hlediska legislativy nevidím důvod, proč v tomto vymezení pojmu diskriminovat konkrétní skupiny na základě pohlaví či sexuální orientace. Rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím z právního hlediska nevidím.

1. nechápu to taky a nejsme v tomto ohledu ve sporu. Klidně ať tomu říkají registrované partnerství nebo manželství. Je mi to putna. Nechci jim to zakazovat.
2. zvířata nechápají koncept smlouvy, plynoucích závazků atd. Proto ji nemohou uzavřít. Příměr nedává smysl – leda by tam byl záměr urážet jím stejnopohlavní páry. To ale od vás neočekávám.
3. není o čem přemýšlet. Vám to směšné připadá, u mne je situace opačná. Symetricky i vy o tom máte přemýšlet. Leda, že narážíte na něco, co už v tom kvantu napsaného zaniklo a já si z toho odnesl něco jiného, než bylo zamýšleno.

1. nevím ani kolik lidí chce uzavřít sňatek s židlí, se stromem, se svou oblíbenou knihou nebo s Měsícem. Je mi po tom kulové a pokud se stát zřekne monopolu na institut manželství a jeho uznávání, bude i tato diskuze bezpředmětná. Pokud jste si chtěla vzít svého bratra a založit s ním rodinu (ať už adoptovat nebo mít vlastní potomky), je mi líto vašeho nesplněného snu.

2. Zvířata nejsou zpravidla schopna chápat koncepty smlouvy a složitějších vztahů v delším časovém horizontu. Jako taková nemohou vstupovat do smluv jako plnohodnotné strany. Stavět dva muže či ženy na úroveň kombinace člověk a kůň – toho se opravdu účastnit nebudu. Netuším, z čeho pramení vaše obsese sourozeneckými milostnými vztahy ani proč ji stále opakujete. Vyjádřil jsem se k tomu už myslím dostatečně a tímto dané téma ze své strany uzavírám jako vyřešené a tématu se netýkající.

3. Směšné to neshledávám. Zbytek je opět něco, co téma z mého pohledu nerozvíjí a neposouvá diskuzi nikam dál. Takže se omlouvám, ale dle bodu 2 to budu ignorovat.

1. otázku sourozeneckých svazků jsem tu neřešil, poptávku po nich na trhu neznám. Nevnímám ji tak mocnou, abych se tím do hloubky zaobíral a trhalo mi to žíly. Myslete si o mé maličkosti, že jsem třeba ignorant. Snesu to. Za mne je to z mého pohledu pokus o ad absurdum argument, který má puritánsky smýšlející stavět do pozoru, že toto ani náhodou. Pro mne za mne, klidně. Zákonnou úpravu kvůli tomu nebudu navrhovat do detailu.
2. Zde se dostáváme k rozdílnému pojetí pojmu „založit rodinu“. Pro vás je to synonymum k „počít potomka“, pro mne nikoliv. Je v některém zákoně kodifikováno, že založením rodiny se rozumí úspěšné početí potomka?

„Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.“ – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-210 Úplné znění č. 210/1998 Sb. – o početí jako podmínce vzniku jsem tam nic nenašel.

3. Pokud se pojmem manželství rozumí svazek i stejnopohlavních párů, pak všechny další zákony užívající tento pojem k definování skupin, ke kterým se váže nějaké právo či povinnost, není třeba v základu novelizovat. Leda v případech, kde by byla odlišnost pohlaví funkční biologickou podmínkou nějakého procesu, který je u stejnopohlavních vyloučený – nevím, zda některý zákon toto řeší.

Rozdíl biologicky ano, pro účely přiznání statutu manželství dvěma lidem stejného pohlaví jej považuji za irelevantní.

Váš závěr vnímám symetricky, jen jsem nechtěl být nezdvořilý. :-D

1. já bych jim je neupíral a je mi po tom kulové. Žádná logická chyba, co tam máte dál?

2. Zase se budeme točit na neplodných párech, že to není to skutečné manželství? Není jich v populaci nakonec více, než homosexuálů o statut manželství se ucházejících?

3. viz jednička, nevím co oslavujete, ale snad to stojí za to. Já bych registrované partnerství postavil na roveň svazku manželství, takže rozlišování mezi nimi by pozbylo smyslu.

Definujte, co pod pojmem „založení rodiny“ myslíte. Evidentně to bude něco jiného než stabilní prostředí pro výchovu dětí, ať již potomků vlastních či v pěstounské péči/adoptovaných.
Registrované partnerství není vyhrazeno jen pro homosexuály. Jedná se o partnerství osob stejného pohlaví, sexuální orientace není podmínkou.
Dvě sestry – nemám proti nim nic a nechápu jak to s tím souvisí s diskuzí, kterak označovat svazky stejnopohlavních partnerů (viz pod 1.).

Život není matematika. Váš závěr nechápu a nemám pocit, že se diskuze někam posouvá. Nesu na tom jistě svůj díl viny i já.

1. Za mne je jednodušší a přehlednější mít jeden svazek, kterým stát nediskriminuje. Nechci se točit na tom, že neplodné heteropáry tento potenciál nemají.

2. Založení rodiny jste do diskuze přinesl vy: Potenciál plodit k užití pojmu manželství je oficiální předpoklad. „Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.“ (občanský zákoník). To lze i v registrovaném partnerství a proto pro mne o důvod méně to rozlišovat.

3. Nejsem propagátorem incestních svazků. Nikde netvrdím, že je nejlepší možný nápad rozmnožovat se se svým sourozencem. Jsem dalek ale zakazovat komukoliv jinému nakládat se svým životem tak, aby subjektivně dosahoval maximalizace svého štěstí.

Rodinu spolu stejnopohlavní páry (a vícečetné skupiny) dle mne založit mohou. A mohou (dvě ženy) spolu vychovávat biologické dítě jedné z nich. Stejně jako kdysi bylo manželství svazkem chránícím majetek, práva ve společnosti hůře postavené ženy a definicí dědiců ze svazku vzešlých, stávalo se, že potomek nebyl obou manželů. Matka měla aférku s někým jiným a rychlým manželstvím se to přikrylo, případně aférka vznikla až po uzavření manželství z rozumu, protože dané ženě v něm cosi podstatného chybělo.

Právní rozdělování označení soužití dvou (a více) osob, mi přijde zbytečně komplikující legislativu, nutnost složité novelizace v případě zrovnoprávňování a zároveň to vysílá signál, že jejich svazek není roven svazku ostatních, kteří jsou státu nuceni odevzdávat ty samé berně.

Jinými slovy, zrušme monopol státu svazky a právní důsledky z těchto svazků posvěcovat/zasahovat do nich a nebudu do toho, jak tomu kdo říká a co z toho má plynout, nikomu mluvit. Dokud jsem nucen státu platit výpalné, tak chci i jako heterosexuál, aby mí homosexuální známí (pokud o to stojí) mohli mít plnohodnotný svazek bez pachuti, že jsou něco míň, protože se jim líbí někdo jiný, než si zákonodárce usmyslel.

1. pro mne za mne, ať se berou bratři a sestry. V době mimomanželských potomků, rozvodů a utajených rodičů (dárcovství vajíček, umělá oplodnění anonymními dárci) se můžete zamilovat do biologického příbuzného – jen o tom nebudete vědět. Dále máte genetické zatížení i mimo příbuzné a pokud se setkají dvě nepříbuzné linie sdílející vyšší predispozici k určitým vývojovým vadám, máte zaděláno na další problém u potomstva – jen o tom opět nevíte předem. Budeme snad lidem plánujícím se rozmnožovat dělat povinně testy na všechna tato rizika?

2. Založení rodiny neznamená automaticky sex za účelem plození (byť jej často obsahuje). Může to být i vytvoření zázemí pro dočasnou pěstounskou péči a adopci.

3. Šeredně se nemýlím. To, nač odkazujete, bylo nemíchání šlechtické „modré“ krve s obyčejným plebsem. Vyselektovaná „elita“ se „křížila“ sama mezi sebou a postupně se to projevovalo na degenerujících liniích. Misese mám rozečteného a k tomuto jsem se zatím nedostal (rychle jsem si prohlédl index, našel jsem jeden výskyt slova homosexuálové a v kontextu toho je užito slovo zvrhlíci. Touhy jsou kategorizované jako normální a zvrácené – je tedy otázka, zda tím myslel obvyklé a neobvyklé, nebo se je pokoušel i v kontextu své doby hodnotit). Obecně se společnost a vnímání různých zvykolostí i novot posouvá. Dříve lidé brali otroctví jako něco normálního a i označení homosexuality za něco zvráceného byla norma. Nevidím důvod, proč nyní trvat na překonaných společenských zvycích jen proto, že je kdysi kdosi významný též zastával – a možná z důvodů, které by dnes přehodnotil jako nevýznamné.

To je rekace na koho? Židle nemá vůli/neumí ji projevit a proto nemůže být stranou ve svobodně uzavřené smlouvě. Vlastní sestra svobodnou vůli vyjádřit může a chce-li být s bratrem, jejich věc. Jako volnotržní pojišťovna bych jim patrně nepojistil děti (vyšší riziko dědičných nemocí), nebo jim tu pojistku dal takovou, abych si kryl riziko plnění. Čili by to měli ve svobodné společnosti asi těžší. Nicméně motivace jsou různé a co je pro mne nemyslitelné, je pro jiného cíl (dobrovolná amputace končetiny, protože se tak prostě vnitřně cítí, operativní změna pohlaví atp.). Ať si bere kdo chce koho chce, pokud s tím ten druhý souhlasí a neporušují tím ničí vlastnická práva ani dříve uzavřené smlouvy (pokud by třeba někomu smluvně slíbili výhradní vztah). Nevidím důvod, proč by měl někdo někomu strkat čumák do soukromí, pokud to není toho dotyčného přání.

Proto mi také přijde jako nejlepší možnost odluka manželství od státu, protože co je ouřadům do toho.

Odpírat to židli? Nebo komu? :-D

„To přece není relevantní!“ a tak dále
Zaujala mne ta úvaha a zajímalo mne, nakolik je akademická (v iluzi, že snad máte nějaká data), případně jak často se vyskytuje podobná situace v reálu. Nevidím ve své odpovědi žádný náznak diskriminace.

„Pokud přepíšete přírodní zákony“ a tak dále
Potenciál plodit k užití pojmu manželství je vaše teze. Já ji jen dotáhl do důsledku. Jinak ty svazky jsou si rovny v emoční a materiální rovině se svazkem heterosexuálního bezdětného páru. Že si nejsou rovny ve vašem vnímání světa akceptuji, ale v obecné rovině nerespektuji. Pouze strpím, že ten názor máte a je mimoběžný s mým.

„Můj argument jste pouze nepochopil.“ a tak dále
Argument jsem pochopil a proto jsem se ptal, jak je tento scénář častý. On se totiž takřka nevyskytuje, protože příroda, na kterou se tolik odkazujete, zařídila, že sourozenci spolu vyrůstající se navzájem jako objekty sexuálního a romantického poteciálu ve smyslu životního partnera nevnímají. Jinými slovy, ten zákaz je tam již z podstaty v drtivé většině případů zbytečný. A ten zbytek, když chce, tak si cestu k uspokojení své biologické potřeby najde. A pokud to ututlá, nikdo je k odpovědnosti nedožene.

„Co když tedy miluji svoji sestru? Je tam také skluz? Kdy tento skluz napraví?“
Zajímavá myšlenka – jak častý je to scénář? Odhlédnu-li od toho, tak zabránit jim v žití spolu nemohu, dítě mohou taktéž počít a nikdo jim v tom nezabrání – v principu, proč jim to zakazovat. A než se někdo začne pohoršovat, jak často se to v realitě stává?

„Protože to budou 2 pojmy, které budou označovat něco jiného. Hetero pár má potenciál zplodit potomka. Homo pár spolu nikdy potomka nezplodí. (přírodní zákon)“
Neplodný/kastrovaný muž či žena s vývojovou vadou (nevyvinutá vagína, vejcovody či nefunkční vaječníky) tedy budou muset vstupovat do registrovaného partnerství, protože u nich ten potenciál není naplněn?

„Přesně tak. Pokud se svobodně rozhodnu žít s osobou stejného pohlaví, tak musím postupovat podle kritérií. Nemohu si vzít ani svého bratra, přestože ho miluji.“
Já bych vám to z prvního dotazu neomezoval, takže tento argument beru automaticky jako bezpředmětný. Sranda je, že jsem odpovídal postupně, aniž bych si přečetl celý váš komentář předem. Vlastní konzistence – v tomto ohledu – mne potěšila.

Až budou židle tak smart, aby si vybíraly, koho usadí, pak budou možná schopné projevit svobodnou vůli a bude to k diskuzi. Nebudu ale přistupovat na srovnávání intelektuální vyzrálosti dospělé svéprávné osoby s menšinovou sexuální orientací a kusu nábytku.

Norma – možnost uzavřít svazek s osobou, kterou miluji, za normu považuji již dnes. Jen legislativa má skluz – a to není dobře.

Slovo „JEN“ a registrované partnerství: Proč máme mít v legislativě dva pojmy označující totéž? Kolik zákonů se bude muset novelizovat, aby se to týkalo manželství i registrovaného partnerství? Kolik zbytečných bazmeků vznikne a kolik výkladů (až se na to někde zapomene nebo „zapomene“).

„Každý dospělý svéprávný člověk se může svobodně rozhodnout zda uzavře manželství, registrované partnerství - anebo nemusí uzavírat ani jedno. Tomu říkám svoboda. Je fajn, že máme na výběr a nikomu stát nic nenutí.“ – dva homosexuálové spolu manželství uzavřít nemohou. Proč má být jejich láska, vztah a svazek označován jiným způsobem? Protože existují lidé, kterým to „ubližuje“? Tak ať dospějí. Stát je nutí platit berně, tak ji má přiznat stejná práva.

Ve zkratce by se to dalo vyřešit i takto: https://twitter.com/Brbla/status/1552784459791060992

Definujte pojem „velký počet“. Ať je to nějak ukotvené. Od jakého počtu/poměru to vnímáte jako problém a proč.

„Bylo by smutné, kdyby toto stát plošně lidem vnucoval a vyžadoval by respekt... to je hnus.“ – pokud vím, stát by homosexuálním párům nenutil manželství a adopce. Ani umělá oplodnění. Jen by jim dal tu možnost, zrovnoprávnil by je s ostatními dospělými svéprávnými lidmi. Nutí je platit berně a pak z nich dělá občany druhé kategorie – a to já za hnus opravdu považuji.

Můj daty nepodložený pocit je, že k „ostraze“ (něco jako vrátný) berou i toho, kdo se nedostal k měšťákům. K měšťákům berou i toho, kdo se nedostal ke státní policii. Státní policie má přeci jen jisté nároky. Zda jsou dostatečné pro vykonávání této služby i z pohledu soukromého sektoru sklouzává do olidismu – je to o lidech, kteří jsou na té pozici. Blbé je, že když jsou špatní, není na ně snadný čistící nástroj v možnosti přejít ke konkurenci/přestat je platit.

Jednoduše, jsou svobodné matky, otec neznámý, sirotci, opuštěné děti – v tom také hraje roli „příroda“. Tyto děti rodiče nemají, nemají známé oba, nebo neznají ani jednoho.

Pokud chcete udržet vymahatelné právo dítěte na to znát své biologické rodiče, pak musíte zrušit babyboxy. Přitom babyboxy jsou užitečné a zachraňují životy.

Je lepší pro dítě být naživu a neznat své biologické rodiče, nebo skončit v popelnici/na prahu domu odloženo – a stejně neznat své biologické rodiče?

Jak souvisí leukémi s manželstvím pro všechny? Jednoduše. Bylo by skvělé, když by svět byl ideální. Když by děti měly šťastné dětství, radostnou dospělost a důstojné stáří. Bylo by fajn, když by si člověk mohl zvolit svou sexuální orientaci. Někteří lidé zkrátka mají smůlu a zemřou mladí, lékařské péči navzdory. Někteří lidé mají odlišnou orientaci a možná by byli raději „normální“, protože by měli méně problémů. Realita života je taková jaká je. Protože nedokážeme zajistit ideál, nemáme těm ostatním kurvit cestu ke štěstí, když nám je po jejich vztazích a svazcích úplné kulové.

Já tam ale žádné hmotné výhody nechci. Nejde mi ani o státní štempl. Žiji ale v realitě a pokud si máme být rovni v právech, chci, abychom si byli rovni v právech. Ideální stav je společnost, která etatistického „papínka“ jménem stát nevyžaduje a nechce.

Etatistický? Sakra, kde jsem napsal něco tak agresivního? Já osobně bych byl pro zrušení státu a ať si pak kdo chce koho chce jak chce diskriminuje (pokud tím nepoškozuje vlastnická práva a již platné uzavřené smlouvy, které se jej týkají). Ať klidně nepodporuje, co se mu nelíbí (třeba stejnopohlavní manželství), propaguje a investuje do rozvoje toho, co je mu blízké (křesťanské svatby) a řeší si věci dle svých priorit.

Čili bych si raději ten stát neplatil a třeba policii si vybral takovou, která by se chovala v souladu s mými hodnotami (nezaklekávat bezdomovcům krk a nefackovat lidi za covidu za to, že nemají u rybníka daleko od ostatních lidí hadr na obličeji).

„sobně mi přijde větší etický problém, pokud se 2 kámošky domluví, že se vezmou a každá se nechá oplodnit. Pak se "rozvedou" - a každá si vezme to své dítě a jdou si žít po svém...“ – jak se tento scénář liší od rozvedeného heterosexuálního svazku (krom toho, že tam nejsou tahanice o děti, protože každá má to svoje)?

Souhlasím, že dítě není věc. Stát by dle mého názoru neměl nic, a pak by nehrozilo ani to, že by vám někdo nutil něco, co je ve vašem vnímání světa parodií. Já zas vnímám jako parodii to co předvádí stát v mnoha odvětvích (vzdělávání, zdravotnictví, drogová politika, bezpečnost…)

Jak se díváte na babyboxy, kam dítě odložené matkou nemá žádné vazby na biologické rodiče? Jaká práva dítěte máte na mysli? Také bych byl rád, když by dítě bylo zdravé, chodilo, mluvilo,, vidělo, slyšelo bylo chytré, mělo oba biologické rodiče, vyrůstalo v milující rodině, dostalo se mu vzdělání, zdravotní péče a umíralo jako alespoň 80letý jedinec unavený životem. A pak vám zemře v 15 dcera sestřenice na leukémii. Co myslíte těmi právy dítěte? Kdo je má garantovat, vyžadovat, chránit a za jaké zdroje?

Jde mi o rovnoprávnost. Když už jsem nucen hrozbou násilí ten státní cirkus platit, chci, aby co nejméně ubližoval. Dříve byli převážně černí otroci a méněcenní. Pak byly přes prsty vnímány smíšené svazky – bílý-indiánka, bílý-černoška atd. U nás to bylo v jisté chvíli svazek žid-nežid. Pak byly pronásledovány sexuální aktivity homosexuálů jako zvrácené. Byli označováni za nemocné. Jeden příklad za všechny – co stát provedl Alanu Turingovi za to, že pomohl vyhrát válku. To, aby lidé (svéprávní, konsensuálně v libovolném množství a kombinací pohlaví) mohli svobodně uzavírat svazky (manželství) vnímám jen jako další krok v evoluci společnosti, která se přestane chovat jako stádo hovad strkajících rypák do věcí, po kterých jim nic není, nijak ne neohrožují, neomezují ani nepoškozují.

Takže odpověď na vaši otázku. Dokud mi stát proti mé vůli bude brát peníze, chci aby manželství bylo přístupné všem, kteří o něj mají zájem. I když by z toho neplynuly žádné jiné hmatatelné výhody. Protože jeden z aspektů je i to, že se daní lidé necítí občany druhé kategorie.

Lepší je pro mne scénář odluky od státu a ztráta monopolu státu (obecně, i v tomto případě). Pak ať si jako soukromá firma dobrovolně financovaná svými členy oddává třeba jen lidi s věkovým rozdílem do tří let. Bude mi to ukradené.

A díky za dotaz, který mne vedl k hlubšímu zamyšlení.

Ne, institut manželství vznikl pro ochránění majetku, dědická řízení, upevňování svazků mezi rody a zabezpečení ženy a potomků. Láska se do toho propašovala v romantismu, kdy si člověk mohl dovolit uvažovat o svazku s osobou milovanou a neakceptovat realitou racionální sňatek z rozumu.

Netuším, v čem je problém, že dítě nepozná biologického rodiče. Pokud se rodič/žena dítěte vzdá, mohu pochybovat o jejích hodnotách (nebudou slučitelné s mými), ale kdo jsem, abych ji nutil se o dítě starat, případně jej předat do ústavu místo lidem, kteří o dítě usilují, snaží se o něj a jsou ochotni za to i zaplatit. Mimochodem se to děje již dnes i s heterosexuálními páry. Takže žádná novinka.

„takže tu máme ETICKÝ PROBLÉM, který je nutný komunikovat“ – říká se, že jistá je jen matka. S možností implantace oplodněného vajíčka se i tato jistota začíná rozplývat.

Osobně mi jako problém připadají plné dětské domovy, než prázdné lidské domovy a děti, které mají adoptivní rodiče rozličných pohlaví a počtů.

Nebrání? to je dobrá zpráva, že mohu doporučit některým lidem ve svém okolí zajít na úřad, že jim v tom nebudou bránit, akorát jim to za jejich peníze odmítnou uznat. Dobrá mentální gymnastika! ;-)

Proto chci omezit stát, aby ostatním nic nenutil a ty, kteří něco chtějí (a nezasahují do jiných vlastnických práv) nijak neomezoval. Cajk?

„vyrábění dětí podle rozmaru“ – před chvíli jste tvrdil, že dvě sestra a dva bratři reprodukčně aktivní nebudou. Jak to s tím souvisí?
Děti nejsou "bačkory", ale lidské bytosti. – souhlas
Lidské bytosti = nositelé práv. – souhlas
Nechci "manželství pro všechny" respektovat a stát by mne přinutil. – jak to s tím předchozím souvisí? Toto je argument proti státu, protože ten vás donutí respektovat rozhodně více věcí. Třeba nyní musíte akceptovat, že si nemůžete vzít milovanou osobu jen proto, že je stejného pohlaví. Nemáte stejná práva, která mají před státem ostatní. Přitom sám tvrdíte, že lidské bytosti = nositelé práv.