Demostrace za proškolení soudců – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Bylo by dobré, kdybyste si nejdřív zjistil statistiky. Dětí, které mají z nějakého důvodu problematické či neuspokojivé podmínky doma není úplně málo. Dětí, které byly opravdu týrány či sexuálně zneužívány, je z nich jen zlomek. Podmínky, do kterých je dítě umístěno po odebrání z rodiny, jsou klokánek, děcák, pěstoun. V důsledku je to často větší trauma, než dítě nechat v rodině pod dozorem, právě protože o týrání a zneužívání většinou nejde. Nejčastěji jde o zanedbávání v kombinaci s prostředím látkové závislosti a s tím spojenou chudobu. Zároveň statistika říká, že i špatný rodič má obvykle lepší výchovné výsledky než instituce pokud tedy nejde přímo o týrání či zneužívání. Rodič má za dítě zodpovědnost, má mít tedy i určité pravomoci za něj rozhodovat.
Jako člověka, co pracuje v oblasti duševního zdraví, mě překvapuje váš až fanatický soucit s dětmi v kontrastu s tím, jak anhedonicky zacházíte sám se sebou. Podmínky, ve kterých dle místní sebeprezentace žijete, jsou v dnešních poměrech rozvinutou formou sebetýrání a v mnoha věcech by šlo o velmi skromný život i ve středověku. Aby mohl člověk upřímně soucítit a mít rád druhé lidi včetně dětí, musí mít rád nejdřív sám sebe. Pokud někoho máme rádi, jsme na něj vlídní, pomáháme mu a když se o něj máme starat, děláme to tak, abychom mu zajistili co nejlepší podmínky. Vy děláte z neznámých důvodů v podstatě opak toho. Naučte se nejdřív mít rád sebe, než začnete soudit, jak mají mít rádi druzí.
Můj komentář rozhodně není obhajobou týrání či zneužívání dětí, je jen upozorněním na jednorozměrnost pohledu autora článku na věc.