Autor: velkej Ká
Čas: 2018-04-27 00:00:02
Obchodní bilance?
Asi nejvíce zavádějící ekonomický termín je obchodní bilance. Velice často se řeší jakýsi schodek, nebo naopak přebytek, aniž by se řešilo, co ta čísla vlastně znamenají. Ono se totiž snadno řekne, že záporná bilance (což znamená, že je schodek) je problém. Že se za nákup utratilo více peněz, než se získalo za prodej. Nebo ne?
Bastiat dává docela pěkný příklad. Představme si obchodníka, který zde nakoupí zboží a jinde prodá (se ziskem). Obchodní bilance? Tady samozřejmě plusová, ten obchodník vyvezl zboží a přivezl peníze. Dále tentýž obchodník v cizině nakoupí zboží a přiveze zpět sem, kde prodá (opět se ziskem). Obchodní bilance? No, pokud byl obchodníkův zisk vyšší než ten předchozí, bilance je záporná. Nevadí, že obchodník vydělal, nebo že sem přivezl žádané zboží, bilance je prostě záporná. Můžeme si představit i jiného obchodníka, který odveze zboží do ciziny, a loď s jeho nákladem se při cestě potopí. Obchodní bilance je kladná - odjelo nějaké zboží. Zisk obchodníka? Záporný.
Že obchodní bilance může vést k absurditám, uvidíme snadno, když si nakreslíme hraniční čáru kolem vlastní domácnosti (sen každého anarchokapitalisty). Moje obchodní bilance s pekařem? Záporná, měl bych se toho obchodního vztahu zbavit. Stejně tak moje bilance s elektrárnou, vodárnou, prodejcem počítačů... asi bych jim měl začít prodávat nějaké svoje zboží - třeba prodejci počítačů nějakou vodu, možná by o ni stál. No a můj zaměstnavatel, to je úplný blázen. Ten má tak šílený schodek v obchodní bilanci se mnou, že se vůbec divím, že mi nějaké peníze posílá.
Když v ekonomii nakreslíte čáry, vyrvete jednu věc a vše ostatní budete ignorovat, dojdete vždycky k absurdním a mylným závěrům. V každé systémové vědě, ekonomii nevyjímaje, je důležité nejen to, co je vidět, ale také to, co není vidět. Proroci obchodní bilance vidí peníze, zboží a služby překračující čáru, ale nevidí (nechtějí vidět) užitek, který z toho obě strany čáry mají.
Bastiat dává docela pěkný příklad. Představme si obchodníka, který zde nakoupí zboží a jinde prodá (se ziskem). Obchodní bilance? Tady samozřejmě plusová, ten obchodník vyvezl zboží a přivezl peníze. Dále tentýž obchodník v cizině nakoupí zboží a přiveze zpět sem, kde prodá (opět se ziskem). Obchodní bilance? No, pokud byl obchodníkův zisk vyšší než ten předchozí, bilance je záporná. Nevadí, že obchodník vydělal, nebo že sem přivezl žádané zboží, bilance je prostě záporná. Můžeme si představit i jiného obchodníka, který odveze zboží do ciziny, a loď s jeho nákladem se při cestě potopí. Obchodní bilance je kladná - odjelo nějaké zboží. Zisk obchodníka? Záporný.
Že obchodní bilance může vést k absurditám, uvidíme snadno, když si nakreslíme hraniční čáru kolem vlastní domácnosti (sen každého anarchokapitalisty). Moje obchodní bilance s pekařem? Záporná, měl bych se toho obchodního vztahu zbavit. Stejně tak moje bilance s elektrárnou, vodárnou, prodejcem počítačů... asi bych jim měl začít prodávat nějaké svoje zboží - třeba prodejci počítačů nějakou vodu, možná by o ni stál. No a můj zaměstnavatel, to je úplný blázen. Ten má tak šílený schodek v obchodní bilanci se mnou, že se vůbec divím, že mi nějaké peníze posílá.
Když v ekonomii nakreslíte čáry, vyrvete jednu věc a vše ostatní budete ignorovat, dojdete vždycky k absurdním a mylným závěrům. V každé systémové vědě, ekonomii nevyjímaje, je důležité nejen to, co je vidět, ale také to, co není vidět. Proroci obchodní bilance vidí peníze, zboží a služby překračující čáru, ale nevidí (nechtějí vidět) užitek, který z toho obě strany čáry mají.
Přečtení: 30410
Komentáře
Komentář 24222
Komentář 24223
Komentář 24224
Komentář 24225
Komentář 24227
Komentář 24234
Mezi Hřenskem a Bad Schandau je na zemi nalajnovaná čára. V (dejme tomu) Děčíně žil byl jeden člověk - obchodník. Ten jezdil do (třeba) Drážďan pro zboží, které přivezl do Děčína. Tam ho prodal místním a ti ho spotřebovali. To prý byl (z pohledu ČSR) dovoz a záporná obchodní bilance. V Drážďanech žil byl druhý člověk - taky obchodník. Ten jezdil do Děčína pro zboží, které přivezl do Drážďan. Tam ho prodal místním a ti ho spotřebovali. To prý byl (z pohledu ČSR) vývoz a kladná obchodní bilance. Pak přišel třetí člověk - pomatený malíř pokojů. Tu starou čáru mezi Hřenskem a Bad Schandau smazal a namaloval novou někam k Lovosicům. Ti dva obchodníci mohou dál provozovat svůj obchod. Na svém počínání nezmění ani puntík, ale najednou se z dovozu a vývozu stane vnitřní obchod a obchodní bilance je najednou neutrální.
Pouhopouhým nalajnováním čáry na zem jinam?!
Výrobci vyrobili produkty pro zákazníky a obchodníci je zobchodovali. Státníci mezi zákazníky, výrobce a obchodníky různě lajnují nějaké čáry a pak na jejich základě vytvářejí bilanční nacionalistické (v horším případě nacistické) čáry-máry.
Komentář 24238
Komentář 24241
Komentář 24243
Komentář 24244
Výrobci něčeho v Petrovicích na Ústecku by mohlo být šuma fuk, jestli svůj produkt prodává lidem v Libouchci nebo Liebenau. Člověku z Petrovic, který nabízí svou práci by mohlo být jedno, jestli najde zaměstnavatele v Libouchci nebo Liebenau. Jaký význam by měla mít ta čára na zemi pro všechny zúčastněné? Proč by koupení toho produktu nebo práce někoho z Petrovic mělo být pozitivní pro libouchecké a negativní pro liebenauské? Od čeho by se to pozitivum/negativum mělo odvodit? Mimochodem do toho Liebenau by to měli oba z Petrovic o něco blíž, než do Libouchce a měli by menší náklady na dopravu. Prodej (produktu nebo práce) do Liebenau by pro každého z nich byl tedy výhodnější. Ale to je dáno vzdáleností Petrovice - Liebenau a Petrovice - Libouchec, ne čárou nebo nečárou na zemi. Kde mám vidět nějakou bilanci? Jen proto, že se na to koukám z nějaké strany té čáry mezi Libouchcem a Liebenau tak je to dobře/špatně, když tam někdo něco prodá z Petrovic? To přeci nemá smysl pro ty zúčastněné. A nikdo další do toho nemá co strkat svůj nos.
Abyste mi rozuměl. Vygůglil jsem si na Mapy.cz nějaké libovolné město těsně u hranic mých rodných Sudet s Německem a snažil jsem se představit si, jaký význam má ta čára mezi lidmi, kteří spolu chtějí kooperovat. Proč by měla být právě ta čára vyjádřením nějakého pozitiva/negativa, že spolupracují zrovna tito a ne ti druzí. Ono to souvisí s levicovými teoriemi, které uvažují v intencích, že v obchodě někdo na někom vydělává. Když tedy vydělá někdo v cizině na obchodě s domácícm, výdělek je v cizině a z domova se ztratil. Jenže to je naprostý omyl těch teorií. Obě strany přisuzují větší hodnotu tomu, co směnou získaly, než tomu, co do směny vložily. Proto na směně, pokud je svobodná a dobrovolná (opět to nemusí znamenat porimárně ancapistán), vydělají vždy obě dvě strany.
Je mi jasné, že mě zase budete za ty teorie peskovat. Jenže to už tak bývá. Já když se bavím se svým kamarádem o astronomii (které nerozumím zhruba stejně, jako Vy ekonomii), tak holt beru v potaz, že má nastudované nějaké teorie z oboru fyziky a astronomie, nebo-li, jak se mě někdo pokoušel zesměšnit, používá nějakou knihomolovnu. Taky mu "neargumentuju" tím, že co mi to povídá za blbosti o Sluneční soustavě, vždyť já jasně vidím, že ráno je Slunce tady a večer tam. Tak se pohybuje a basta.
Komentář 24245
Proste cim pozitivnejsi bilenace, tim vice se muze nakrast a tim se ma stat lepe.
Ostatne, on VUBEC nemluvi o prosperite lidi. Na nejake lidi sere pes, dulezite je, aby prosperoval STAT.
A skutecne, stat pak prosperuje asi lepe, lide na nej napojeni prosperuji lepe, mafiani prosperuji lepe....a tak.
Komentář 24246
Komentář 24247
Komentář 24248
Znám např. firmu, která plně hradí provozovateli regionální hromadné dopravy konkrétní vlakové spoje ke svému sídlu pro zaměstnance, kteří ten spoj mají zdarma. Nechala dokonce přímo u sídla vybudovat zastávku, která má výhodnější polohu pro přilehlou obec, než původní historická - ty obvykle stávaly stranou někde v poli. Tento spoj na celé trase zastavuje ve všech zastávkách a za běžné jízdné jej mohou využívat i ostatní.
Z peněz, které by majitel petrovické fabriky utrácel přímo v Petrovicích, mohou mít zisk následně zase jejich příjemci. Pokud petrovickým fabrika dokáže nabídnout směnou něco, co petrovičtí hodnotí výše, než to, co do směny vkládají, pak mají užitek z této směny, ne z existence fabriky (směnu za lepší jim může na volném trhu nabídnou kdekdo, ne jen tato konkrétní fabrika). Pokud to nabídne i jiným, než jen petrovickým, tak jaký by to mělo mít význam? Nerozumím už bohužel tomu, jak součet zisků z provozování jakýchkoli výrobních faktorů na nějakém území by mělo být nějakou ekonomickou veličinou. A už vůbec ne tomu, proč by to měla být zrovna výroba. Tohle je totiž absolutní míjení našich způsobů uvažování. Tuto kolektivistickou (socialistickou) představu nějakého veřejného (celo)společenského užitku z existence a provozování výrobního faktoru jsem potratil studiem ekonomických teorií (všech možných, nejen Rakouské školy). Vy mi píšete, ža ráno je Slunce támhle a večer támhle a já Vám píšu, že Země se otáčí. To není problém rozdílných názorů. To je problém vědomostí. Já si totiž sám sebe umím představit na Vašem místě, protože úplně stejně nevbzdělán v oboru ekonomie (potažmo sociologie) jsem byl sám. protože podobně na mě reagovali lidi, o kterých jsem věděl, že nějaké znalosti mají, nasral jsem se sám na sebe a začal studovat. Oproti nim jsem měl výhodu, že jsem se nemusel např. onana mnou zmíněný marxismus v podobě Politické ekonomie socialismu nebo keynesiánství v podobě Politické ekonomie kapitalismu navrčet k nějakým zkouškám, ale mohl se snažit ty teorie "rozmotat" a pochopit.
Ony totiž k dispozici nejsou jiné teorie, než je jedna, která je postavená na verglování produkcí výrobků a služeb (tu založil Marx) a druhá postavená na verglování penězi (tu založil Keynes). V hospodářství už nejsou žádné jiné statky, prostřednictvím kterých by bylo možno nějak verglovat s ekonomikou, potažmo prostřednictvím ekonomiky s celou společností. Je sice ještě jedna varianta, které se vznešeně říká merkantilismus, ale to je v podstatě ad hoc vymýšlení regulací bez ladu a skladu podle toho, jak se zrovna vládce vyspal nebo jestli mu ne/dala stará vládcová.
Já jsem schopen a ochoten dospět k závěru, že není možné nalézt klidně žádný společný bod v našich představách o uspořádání života. Jediné, co Vám mohu nabídnout je to, že se nebudu montovat do toho, jak si uspořádáte Vy život svůj a totéž učiníte Vy. Pokud ani v tomto bodě nebude možná shoda (protože z jakéhokoli důvodu nedojdeme k souladu v tom, "cojemoje" a "cojetvoje"), nastane spor. Buď najdeme arbitra, pokud ne, tak budeme soupeřit a vhodné by bylo, aby každý za sebe mohl říci, že co nejméně agresivně.
Stát je v tomto ohledu mocný a sestsakra agresivní a násilnický soupeř. Už tisíce let vyhrává jedny "glivice" za druhými. Ty "glivice" se vším všudy, včetně nějakých obdob a variant tehdejšího německého podvodu. Mám naději, že se už konečně státy valí "ukrajinou" a já zažiju jejich "stalingrady". Následný vývoj bude stejně bolestivý pro všechny zúčastněné, jako zahnání nacistických vojsk zpátky do Berlína. A dost možná po sobě mrd...a stát zanechá stejnou spoušť, jakou po sobě zanechávala při ústupu ta nacistická vojska. Já sice Urzu v jeho snaze popularizovat ancap chápu, ale ani ve vlhkém snu mě nenapadne, že nezvratný rozpad států bude nějaká selanka. Naopak. To bude "venezuela", "zimbabwe" a do jisté míry i poválečné Německo ve vší plné parádě a palbě... A nebude to díky nějakému úsilí "pětiapůl" promile ancapáků o osvětu mezi lidmi a nějakému zázračnému prozření etatistických vyžírků, kterých je díky "chovatelskému úsilí" států už 70-80% populace, ale díky sebedestrukční podstatě státu. Třeba té, že ho ty vyžírky jednou definitivně vyžerou. Už teď se blíží ke dnu hrnce. O to to bude horší, že půjde v případě států o chcípající kopající kobylu. A fanatičtí nebo propagandou zblblí etatisti ji budou ještě pošťuchovat, aby z podledních sil ještě rozkopala co nejvíc kolem sebe. No tím ji nakonec jen dorazí.
Komentář 24276
To Vaše vychvaľovanie sa množstvom nabifľovaných knižiek som nepochopil. Rakúska ekonomická subjektívna interpersonálne neporovnateľná teória je možno dobrá na akedemické debaty podobných knihomoľov, ale pre reálny život je nepoužiteľná, keďže sa vyhýba konkrétnym číslam.
Zistil som že moja znalosť češtiny nie je úplne 100%-ná, čo je to prosím Vás verglování? Mne to z kontextu vychádza že by to malo byť ovplyvňovanie, resp. manipulovanie, ale ak sa mýlim tak ma prosím opravte.
Komentář 24288
Na ostatní ani nemá cenu reagovat. Odmítáte-li znát teorii nějakého oboru, nemá cenu o něm s Vámi vést jakýkoli rozhovor.
Komentář 24290
Komentář 24297
Komentář 24298
Komentář 24280
Komentář 24228
Komentář 24229
Komentář 24242