Autor: Urza
Čas: 2019-10-30 00:00:02
Paralela s otrokářstvím
Jak si někteří bystře všimli, relativně často přirovnávám při mnoha různých příležitostech instituci otrokářství ke státu; rád bych o té analogii napsal pár řádek. Nejedná se totiž přímo o to, že bychom byli otroci státu (tak bych to asi ani nenazval), ale spíše o většinový přístup lidí k těm dvěma institucím: Dnes již sice téměř každý považuje otrokářství za špatné, ale ještě před pár stovkami let tomu tak nebylo; a je velmi zajímavé sledovat, jak se tehdy lidé tvářili na ty, kdo začali přicházet s myšlenkami na jeho zrušení. Bylo to zhola nemožné. Znamenalo by to ekonomickou katastrofu. Otroci by se o sebe nedokázali postarat. Jednalo se o krásnou teorii, ale v praxi nepoužitelnou. Šlo o extrémistické a radikální myšlenky. Myšlenka, že otrok by mohl pána neposlechnout, byla asi tak absurdní jako představa, že občan by mohl neposlechnout policajta ve službě. Leč změna přišla nesmírně rychle…
Přečtení: 68756
Komentáře
Komentář 43672
Komentář 43674
Komentář 43675
Komentář 43676
Komentář 43942
Komentář 43696
Ceho se ale naopak velmi pravdepodobne doziju, bude pocatek konce - a imho to zacne problem s duchody. Jsem presvedcen, ze az bych mel jit do duchodu, tak uz bude duchodovy system ve velkych problemech, ktere se budou jen prohlubovat.
Komentář 43766
Komentář 43774
Komentář 43776
Děsivé. Jestli se během 10 - 20 let dramaticky nezmění pohled na sociální systém atd. tak se bojím nepříjemné budoucnosti.
Komentář 43799
Komentář 43805
Komentář 43808
Komentář 43810
Komentář 43678
Komentář 43679
Komentář 43680
Komentář 43681
Komentář 43682
Komentář 43683
Komentář 43685
Komentář 43686
Komentář 43692
Komentář 43689
Komentář 43691
Komentář 43697
Komentář 43698
(Benito M.)
Komentář 43716
Komentář 43699
2) A čo takhle opt-in? Je člověk, který se zrovna narodil, dost duševně zralý na to, aby zvážil všechny důsledky toho stát se občanem, otrokem, křesťanem, muslimem atd., a rozhodl se, čím chce být? Není? Pak není morálně správné mu jakoukoliv takovou společenskou roli dávat. Vyžadovaný opt-out, resp. implicitní souhlas s něčím tak zásadním, se v mé branži považuje za tzv. "dark pattern". Je to jako když při instalaci programu zapomenete odškrtnout nějaké zaškrtávátko a spolu s kýženým programem se Vám tam nainstalují další sračky.
Komentář 43700
Komentář 43701
Tento problém je ekvivalentný problému, keď sa v ankape narodí človek na pozemku, ktorý nepatrí ani jemu, ani jeho rodičom...
Komentář 43702
Komentář 43703
A to je plne v súlade s NAP-om, nie? Čo by na tom anarchokapitalizmus zmenil?
> A např. z obřízky... jejda.
Mala by byť zakázaná?
Komentář 43704
Komentář 43708
Pretože novorodenec nedal súhlas s takým úkonom, však? Takže predpokladám, že ste všeobecne proti rodičom robiacim rozhodnutia za svoje deti - tj. od podávania antibiotík alebo očkovania až po prepichovanie uší malým dievčatkám. Všetko porušenie NAP - musíme počkať, kým deti dosiahnu dostatočný vek (aký?) a spýtať sa. Alebo čo napríklad nútenie malých detí k jedlu, aj keď v tej chvíli nechcú - tiež v rozpore s NAP?
Komentář 43711
Komentář 43733
Vy si naozaj chcete od trojročného dieťaťa pýtať informovaný súhlas - často o zákrokoch, ktoré naozaj [i]nechápe[i/]? Myslíte si, že trojročný do seba dobrovoľne nechá pichať ihlami? Boli ste niekedy s malým dieťaťom u zubára?
Komentář 43709
Komentář 43710
Komentář 43712
Komentář 43713
Ehm… Ach jo, ze me ta mira demence jeste vubec prekvapuje.
Komentář 43717
Komentář 43718
To, o cem ty pises, nikdo nereis, nerozporuje ani nic podobneho. Jen to, co pises, nema vubec nic spolecneho s tim, o cem jsi na zacatku zacal psat.
Komentář 43723
Komentář 43724
Dokonca aj štát so svojím mocenským prakticky monopolom má často problém presadiť svoje normy správania, ak je majorita spoločnosti proti tomu.
Komentář 43726
Komentář 43734
Komentář 43739
Komentář 43742
Bez toho, aby firmy krachovaly, pokud budou delat spatna rozhodnuti ci pokud proste pouze nebudou uspokojovat potreby svych zakazniku, se nikdy nezjisti, jake to ty potreby jsou a kdo je a kdo neni efektivni.
Nebyt tohoto, tak dobrovolny komunismus muze docela slusne fungovat (ackoliv si neumim predstavit, ze by byli lide ochotni se vsichni vzdat myslenek na to, ze budou mit neco, co jini ne - napriklad nekdo by rad na dovolenou za milion korun, ale to by v komunismu v podstate nebylo mozne)
Komentář 43745
Komentář 43746
Komentář 43749
Komentář 43751
Btw, pokudby zadna firma nikdy nezkrachovala, jak jinak se pozna, ze ta firma napriklad dela neco, co nikdo nechce>?
Komentář 43754
Komentář 43758
Budeme ji dotovat, vid...
Komentář 43769
Komentář 43772
Komentář 43791
Komentář 43767
Komentář 43768
Komentář 43771
Firma neprodává, a tedy nevydělává. Firma nezkrachuje, protože nechcete, aby zkrachovala. Zaměstnanci budou pobírat mzdu. Ale kde se ty peníze vezmou? Firma neprodává, dříve či později se jí zaplní sklad, přestane tedy vyrábět. Zaměstnanci nebudou dělat nic a budou brát za to peníze. Protože firma nevyrábí, neodebírá materiál od dodavatelů. Ti tedy přijdou o zdroj příjmů. Nicméně ti také podle Vás nesmí zkrachovat. I oni budou platit své zaměstnance dříve či později z luftu. Za chvíli máte celý řetěz firem, který potřebujete dotovat, abyste zaplatil jejich zaměstnance, kteří v lepším případě nedělají nic, protože není pro koho, v horším případě plýtvají materiálem a poškozují životní prostředí; a navíc se nicnedělání hezky vyjímá v sívíčku.
Když firmy zkrachují, vzniknou firmy jiné (pokud tomu nebrání stát), zaměstnanci si najdou novou práci, dodavatelé nové zákazníky. Není třeba nikoho dotovat, a svět funguje dál.
Komentář 43790
Komentář 43800
Komentář 43801
Komentář 43802
Nelze snist kolac a zaroven ho mit. Mozna, ze ty to dokazes, vetsina populace ale ne.
Takze z toho vychazime.
Pokud nejaka firma provozuje neco, o co neni zajem, je logicke, ze zkrachuje. Samozrejme, muze si v prubehu toho procesu uvedomit, ze dela neco, o co neni zajem a pokusit se delat neco jineho. Pokud se tim zachrani, je to super. Pokud ovsem nenajde (neumi, nechce, ci podobne), potom je logicke, ze zkrachuje.
A ja rikam, ze je to tak DOBRE
Komentář 43803
Komentář 43804
Komentář 43806
Komentář 43807
Komentář 43811
Komentář 43809
zivim se jiz cca 15 let jako obchodnik.
Z toho poslednich cca 6-7 let jako OSVC
Za posledni roky jsem se snazil prijit na trh s nejakymi produkty, na kterych jsem mel naklady, ale nevydelal jsem, z ruznych duvodu (neni problem jen v tom, ze o produkt neni zajem. Muze byt i dobry produkt, ale lide, kteri maji pracovat, tak pracuji spatne a podobne. Jeden projekt mi zkrachoval na tom, ze lide, kteri meli neco delat, se na to proste vysrali)
No podarilo se mi udelat I mnoho takoveho, co trh ocenil a proto jsem stale jeste OSVC a uzivim se.
Je legracni, kdyz me zrovna ty poucujes o tom, jak funguje trh. Me, ktery 15 let jedni po firmach a jedna s vedenim techto firem o financnich zalezitostech techto firem. Troufam si tvrdit, ze do toho docela solidne vidim, jak to funguje, kdyz rocne navstivim v prumeru tak 500 firem a jednam tam s jednateli…
Zaver: Firmy krachuji v okamziku, kdy nedokazi - z JAKEHOKOLIV DUVODU - poskytnout takove zbozi/sluzby, o ktere je takovy zajem, ze zakaznici jsou ochotni zaplatit vice, nez kolik jsou naklady.
Vis, pokud je firma ve ztrate, tak to neni jen tak nejake jako ze "ono se ji nedari". Ona je ve ztrate, to znamena, ze nema penize. Penize nerostou na strome, ani nelezi na chodniku. Penize na vyplaty, na material a podobne jsou realne penize, ktere kdyz nemas, tak….prekvapive….je NEMAS a NEMUZES je zaplatit. Proste to nejde, penize se nezhmotni.
Takze jedina sance, jak muze fungovat firma, ktera je ve ztrate, protoze o jeji sluzby neni zajem, je takovy, ze te firme ty penize nekdo pujci/da.
Nekdy pujci banka, protoze firma napriklad zastavi majetek. Ok...kdyz se ji ale nebude darit dale, nebude moct splacet ani te bance a stane se co? Banka si vezme ten majetek a firma co? Firma zkrachuje.
Druha varianta pak je, ze firme ty penize napriklad proste daruje stat. Ano, pokud to bude delat dost dlouho, tak ta firma mozna nezkrachuje nikdy. Imho je to spatne.
Komentář 43812
Komentář 43818
Metoda CCS
Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (carbon dioxide capture and storage – CCS) je dnes obecně uznávanou metodou snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování změny klimatu. Jeho princip spočívá v zachycení oxidu uhličitého ve velkých stacionárních zdrojích emisí, jako jsou tepelné elektrárny, ocelárny, cementárny, rafinerie nebo úpravny zemního plynu, a v následné přepravě na úložiště, kde je pak CO2 bezpečně a trvale uložen do vhodných geologických struktur. Takovými strukturami mohou být např. vytěžená ložiska ropy a zemního plynu, hluboké slané akvifery (porézní horniny obsahující slanou vodu) nebo netěžitelné uhelné sloje. Ekonomicky zajímavou variantou je využití CO2 jako média pro intenzifikaci těžby ropy v dotěžovaných ložiskách (enhanced oil recovery – EOR), při níž lze – ve srovnání s klasickými metodami těžby – významně zvýšit množství vytěžené suroviny.
Úložiště
Vhodné úložné struktury jsou zpravidla v hloubkách větších než 800 m pod povrchem, kde se CO2 dostává díky teplotním a tlakovým podmínkám do tzv. superkritického stavu, vyznačujícího se relativně vysokou hustotou a zároveň i nízkou viskozitou, která usnadňuje jeho pronikání do horninového prostředí. Geologická úložiště CO2 musí být dobře prozkoumané struktury s dostatečnou úložnou kapacitou, jež je dána objemem pórového prostoru, který lze zaplnit injektovaným oxidem uhličitým. Dalšími základními podmínkami, které musí úložiště splňovat, jsou dostatečná propustnost (permeabilita) horniny, umožňující pohyb CO2 od injektážního vrtu do dalších částí struktury, a kvalitní, nepropustná nadložní těsnící vrstva, obvykle jílovitých hornin, která zaručí zadržení uloženého CO2 v úložišti.
Uložený oxid uhličitý je v první fázi ukládání zadržován v úložišti zejména fyzikálně, prostřednictvím nadložní těsnící vrstvy, která brání jeho pronikání směrem k povrchu. Část molekul CO2 je navíc při pohybu úložištěm nevratně zachycena v horninových pórech a mikropórech. Později se začínají více a více uplatňovat další záchytné mechanismy – rozpouštění CO2 v podzemní vodě a jeho chemické reakce s přítomnými minerály. Tyto procesy napomáhají tomu, že bezpečnost geologického uložení CO2 se s postupem času zvyšuje.
Ukládání CO2 – výzva pro geology všech oborů
Vyhledávání vhodných úložišť CO2, jejich průzkum, modelování pochodů v úložišti, jakož i poznání všech procesů a jevů spojených s průběhem ukládání jsou novou velkou výzvou pro geologickou výzkumnou komunitu. Studium úložišť i vlastního procesu ukládání vyžaduje propojení celé řady geologických specializací, od regionální a strukturní geologie přes geofyziku, geochemii a geomechaniku až po ložiskové inženýrství. Mezi hlavní metody, které se uplatňují v projektech zaměřených na geologické ukládání CO2, patří terénní geologický a geofyzikální průzkum, široká škála laboratorních analýz a zkoušek včetně vysokotlakých experimentů, různé druhy geologického modelování a rozmanité metody pro monitoring uloženého CO2. Role národních geologických služeb, které disponují nejucelenějšími znalostmi a informacemi o geologické stavbě území v jednotlivých zemích, je při vyhledávání a posuzování úložišť CO2 naprosto nezastupitelná.
ČGS průkopníkem ukládání CO2 v České republice
Česká geologická služba se problematice CCS věnuje od roku 2003. Významnou úlohu při získání mezinárodního know-how v tomto oboru sehrálo členství ČGS v mezinárodních výměnných sítích, jako jsou ENeRG (European Network for Research in Geo-Energy) a CO2NET (Carbon Dioxide Knowledge Sharing Network). Díky spolupráci se zahraničními partnery sdruženými v těchto sítích se ČGS mohla zapojit do evropských výzkumných projektů CASTOR a EU GeoCapacity, v jejichž rámci se podařilo provést základní posouzení úložného potenciálu České republiky a udělat základní výběr nadějných geologických struktur, potenciálně vhodných pro ukládání CO2. Vznikly i první případové studie zaměřené na vybrané lokality – hluboké akvifery středočeského permokarbonu, netěžené uhelné sloje hornoslezské pánve a vybraná ložiska ropy na východní Moravě. Na tyto práce pak navázal česko-norský projekt TOGEOS (2009–2010), který se zaměřil na akvifery středočeské permokarbonské pánve a na potenciál moravských ropných ložisek z hlediska možností intenzifikace těžby pomocí ukládaného CO2.
ČGS se díky zmíněným aktivitám stala průkopníkem v oboru CCS v České republice, mimo jiné i díky evropskému projektu CO2NET EAST (2006–2010), který koordinovala. Jeho posláním bylo integrovat nové členské státy EU ze střední a východní Evropy do evropských aktivit výzkumu a vývoje v tomto oboru, zvýšit úroveň obecného povědomí o CCS v tomto regionu a zajistit přenos poznatků v oboru do nových členských zemí. Jedním z hmatatelných výsledků tohoto projektu je český národní informační portál o CCS, který ČGS dodnes provozuje a rozvíjí na adrese http://www.geology.cz/ccs.
Logickým pokračováním těchto aktivit pak byla účast ČGS v evropském integračním projektu CGS Europe (2010–2013), jehož hlavním cílem byla celoevropská integrace výzkumných institucí zabývajících se geologickým ukládáním CO2. Jedním z výsledků projektu byl vstup ČGS do networku CO2GeoNet - Evropské sítě excelence pro geologické ukládání CO2. V letech 2015-2016 ČGS stála v čele velkého česko-norského projektu REPP-CO2 (Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice), financovaného z Norských fondů, jehož hlavním cílem bylo posunout úroveň technologické připravenosti geologického ukládání CO2 v ČR na novou, vyšší úroveň. V období 2016-2020 spolupracuje ČGS na řešení evropského projektu ENOS (ENabling Onshore CO2 Storage).
Odborná podpora MŽP
Důležitou úlohou ČGS jako státní geologické služby je odborná podpora jejího zřizovatele – Ministerstva životního prostředí – v otázkách souvisících s CCS. Tato podpora ve formě konzultací a odborných studií našla významné uplatnění zejména v období let 2009–2010 při implementaci Evropské směrnice o geologickém ukládání oxidu uhličitého (2009/31/ES) do české národní legislativy.
Komentář 43823
Komentář 43826
Komentář 43832
Komentář 43840
Komentář 43843
Komentář 43785
Dokonca aj štát so svojím mocenským prakticky monopolom má často problém presadiť svoje normy správania, ak je majorita spoločnosti proti tomu.
Má problém, který řeší různě, obvykle propagandou a násilím.
Komentář 43725
A kdyz ti to clovek napise, tak to stejne nepochopis, a nebo priste napises nejakou jeste vetsi picovinu.
Uz me to fakt nebavi ti porad neco vysvetlovat, to uz I male dite by to pochopilo lepe, nez ty...
Btw vubec nejde o nejake znasilnovani. Nechapu, proc o tom vubec mluvis.
Komentář 43741
- To je tak strašlivě mimo… Víte vůbec, PROČ jsou Američané převážně obřezaní, když Evropané ne?
Komentář 43684
Komentář 43690
Komentář 43687
Idyote napiš pod toto: Pozor, podvodník!
Komentář 43693
Komentář 43694
Komentář 43695
Komentář 43813
Komentář 43824
Komentář 43825
Komentář 43833
Komentář 43839
Komentář 43844
Komentář 43849
Komentář 43852
Komentář 43688
Komentář 43736
Analogií k stát x ankap tedy není otrokářství x zrušení otrokářství, ale otrokářství x přejití na formu otrokářství považovanou za přirozenou, jejíž zrušení nebo i jen změna už není možná.
Komentář 43738