Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
Lojza k Kanál Svobodného přístavu: Urza v Nejlepším podcastu o školství (část první):
Spíše jde o nepochopení toho, jak to myslím. Nejlepší příklad asi bude situace, kdy po někom něco chci, aby třeba něco udělal. Představím si situaci, kdy budu chtít, aby nějaký dospělý člověk vylučoval koberec. A nebo budu chtít, aby to samé udělal 10lety […]
Komentář 104182
Hrosik1 k Manželství pro všechny?:
Stejně jako se prosim. Vyhnete metaforam, vyhnete se prosím také prikladum, které nedávají smysl. Takže rozšiřování volebního práva by za vas také bylo spatne. Dobrá tedy. Já ale asi stále nerozumím v čem sezdaní lidé ubližuji těm nesezdanym. Vy tedy […]
Lojza k Kanál Svobodného přístavu: Urza v Nejlepším podcastu o školství (část první):
Ehmmm, o takovych vecech se typicky nebavim ani s vetsinou dospelych. Tedy, s kazdym jednim clovekem, se kterym se bavim, se bavim o tom, o cem potrebuji/chci. A neresim, kolik je komu let, jestli spravne pochopi co rikam, nebo jestli mu to mam nejak […]
Hrosik1 k Manželství pro všechny?:
jak je znevyhodní? jak se stav zhorší? já to jsme schopný akceptovat jen to prostě nevidím? jak se zhorší můj stav tím že si moji sousedé udělají svatbu? a platí to teda pro každou další svatbu nebo jen pro každou homoseuxální svatbu? muzete nepouzivat […]
Komentář 104169
Hrosik1 k Dobrovolnost proti donucení:
vy si myslíte že to takhle opravdu funguje? nebo to je vás návrh, jak by to mělo fungovat? 1) a nebo jsem zivnostník a celou trzbu si nechám sám. ale ok. co je spatného na tom, co jste popsal? 2) dobre, takze máme deflaci nebo stagnaci cen... opět. proč […]
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934