Autor: freediver
Čas: 2026-02-23 00:00:02
Svatý princip jako převlečená emoce
Ostentativní tvrdá logika zastánců absolutní dominance vlastnictví může vytvářet iluzi objektivity, ale pokud se podíváme ke kořenům, zjistíme, že základy hradu nestojí na pevné skále, ale na písku. Celý deduktivní systém se opírá o subjektivní pocit, že princip soukromého vlastnictví je morálně správný. Nic jako právo monopolizovat si možnost užívání jezera ale ve vesmíru neexistuje. Někdo silně cítí, že je zrovna ten jeho axiom správně. Monopolizace kusu přírody vlastníkem je pouze otázkou moci. Udržováno musí být násilím a marketingový slogan „princip neagrese“ je jen zdvořilý a pokrytecký název pro násilí, které bylo ideologicky legitimizováno. Odvolávání se na smyšlený princip soukromého vlastnictví je obrana před přiznáním, že jde o osobní preferenci. „Je to porušení vlastnického práva,“ ve skutečnosti znamená: „Fuj, to se mi nelíbí.“
Přečtení: 155



Komentáře
Komentář 123754
Když však mluvím o jejich porušení, je za tím víc než pouhé „to se mi nelíbí“; adresuji koncept, který (dle mého subjektivního názoru) umožňuje nejsvobodnější (což je při mé definici vnější svobody tautologie, ale platí to mnedle dlouhodobě i pro svobodu vnitřní) a nejméně konfliktní řešení sporů o vzácné zdroje ve velkých společnostech (i proto mi připadá princip neagrese vhodně zvolený název).
Mám ale podobnou připomínku jako k Vašemu prvnímu textu: Beru tu kritiku, do značné míry se s ní i ztotožňuji; jakou však nabízíte alternativu? Pokud srováváte princip neagrese s dokonalým ideálem, pochopitelně neuspěje; pokud s něčím jiným, zajímá mě to „něco jiného“.
Byl byste ochoten o tom debatovat?
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.