Človek je slobodný vtedy, keď môže rozhodovať o svojom živote a niesť za svoje rozhodnutia zodpovednosť. Koľko o sebe však skutočne rozhodujeme? Možno menej, než si myslíte. Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť. Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať. Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách. Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník. Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený. Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.
Lojza k Svoboda versus bezpečí v otázce migrace:
Jednak to není pravda, a jednak pointa je jinde. Proč stát je ok, pokud se někde pohybovat můžeš, někde ne a někde za poplatek.. a u soukromých vlastníků není ok, když se někde pohybovat můžeš, někde ne a někde za poplatek?
Mlicko k Svoboda versus bezpečí v otázce migrace:
Máme právo omezovat konkrétní jedince (násilníky, zloděje, teroristy…), ale ne celou skupinu. Jejich svoboda pohybu je důležitější než moje „bezpečí“. A jak by se ten problém změnil, kdybychom byli v AnKapu? Čím vůbec podle vás takové "právo na […]
Komentář 116757
PaulHuman k Monopol na násilí:
Když vnímám státy jako gangy, vidím, že historicky gangy zjistily, že je pro všechny výhodnější než zbraně a přímé vyhrožování, když se věnují probouzení sounáležitosti, vlastenectví, vytváření symbolů, probouzení lásky k vlastnímu gangu, že když lidé na […]
Komentář 116752
HonzaP k Následky státního školství:
Při tom čtení mě napadla ještě jedna možnost - pochcat toho bachaře. Bohužel tehdy jsem na to neměl tu odvahu.
Komentář 116751
Tadeas k Svoboda versus bezpečí v otázce migrace:
No já konkrétně o nic nepřijdu, pokud už tady žiju. Ale nezajímá mě jen vlastní svoboda ale i svoboda ostatních, zde konkrétně těch, kteří by sem chtěli přijít.
Komentáře
Komentář 34481
Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť.
Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať.
Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách.
Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník.
Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený.
Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.