Človek je slobodný vtedy, keď môže rozhodovať o svojom živote a niesť za svoje rozhodnutia zodpovednosť. Koľko o sebe však skutočne rozhodujeme? Možno menej, než si myslíte. Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť. Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať. Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách. Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník. Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený. Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.
Urza k Dotace domácím:
Přesně tak; zejména v příhraničí je absurdní, že vlastně „naši“ by měli být spíše ti stovky kilometrů vzdálení než ti z vedlejší vesnice.
Urza k Vlastnictví reputace:
Haha, Vy jste fakt sněhová vločka xD Můžete druhé obviňovat z toho, že se vymlouvají, ale běda aby někdo řekl něco na Vás, co? xDD
Komentář 123185
Urza k Vlastnictví reputace:
Já neříkám, že všechny společenské interakce lze popsat pomocí vlastnických práv; dokonce si ani nemyslím, že by to bylo žádoucí. Na druhou stranu si myslím, že ta vlastnická práva mohou tvořit základ, na kterém stavíme, ale aniž je překračujeme.
Komentář 123184
PavelX7 k Korupce a hazard:
A můj že dá . Kdybyste nepotřeboval slovíčkařit , bylo by to jedno . Starobní důchod je bezpracný příjem . Renta je bezpracný příjem . Ja příživnictví důchodců nezakrývám . Docela nepokrytě mam těch cca 30 % odovodu na své výplatní pásce . A to jsou […]
Komentář 123182
Klára21 k Dělejme jen věci, které chceme:
Jen je potřeba dávat pozor na to, jestli bychom to tak chtěli i bez vlivu jiných lidí a předchozího pocitu že to musíme dělat. Pro přiklad co se týče nepořádku, spousta lidí vám řekne, že byste měli uklízet, protože si zasloužíte mít uklizeno apod. Já mám […]
Komentář 123181
PavelX7 k Korupce a hazard:
Renta může být doplněk k jiné rentě . Můj odkaz dokládá ze se za rentu da považovat i starobní důchod. Kritizujete jedny za bezpracný příjem a druhé ne . Klasicky dvojí metr . Jen se to snažíte schovat za pejorativní výrazy a slovíčkaření. Nepotřebuji nic […]
Komentáře
Komentář 34481
Sloboda, ako vieme z histórie, často umiera za búrlivého potlesku davu. Dnes totiž štát rozhoduje, ako máme vzdelávať a k akým hodnotám viesť naše deti. Alebo k akým hodnotám sa nesmieme verejne hlásiť.
Stanovuje, za aké umenie a kultúru musíme platiť. Diktuje, za akých podmienok a s kým smieme obchodovať, alebo ho zamestnať.
Určuje menu, ktorú musíme prijímať od svojich zákazníkov a v ktorej sme povinní mu platiť výpalné - vznešene nazývané dane. Na všetkých odvodoch štátu zaplatíme viac než polovicu toho, čo zarobíme. Jeho úradom musíme posielať hlásenia o svojich o obchodných aktivitách.
Keď ochorieme, štát určuje kto, ako a čím nás môže liečiť. A keď všetko zlyhá, rozhoduje aj kto a či nám môže pomôcť zomrieť. Diktuje, za akých podmienok a čím máme dovolené sa prepravovať. I malé stavebné úpravy, či len vyrúbanie stromu na našom vlastnom pozemku musí milostivo schváliť úradník.
Kto sa štátu nepodriadi, je prinútený.
Deň čo deň pribúdajú ďalšie regulácie a s každou z nich strácame slobodu rozhodovať o svojich životoch. Ak sa nechceme jedného dňa opäť prebudiť do tvrdej totality, musíme pochopiť, že každá právomoc štátu znamená menej slobody jednotlivca. Tak prestaňme už konečne používať štátne regulácie ako univerzálny prostriedok k riešeniu problémov. Každá z nich je totiž ďalším krokom k totalite. Vydajme sa opačným smerom.