Zaslíbená země nezemě: manga o boji za svobodu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hororová fantasy manga o 20 svazcích vypráví o skupině dětí ze sirotčince, které jednoho dne zjistí, že jsou chovány jako maso pro démony. Rozhodnou se proto k pečlivě plánovanému úprku. Na „svobodě“ postupně odhalují temnou minulost, která vedla k jejich zotročení, stejně jako důvody, proč démoni jsou na lidském masu závislí. Dílo mi vyzněním přijde velmi smířlivé: Zatímco většina popkultury ukazuje nelidské podmínky předcházející boj dobra proti zlu, Zaslíbená země nezemě podstatnou část svého dějství věnuje vysvětlení této situace z obou stran. Postavy nebojují s cílem odvety nebo potrestat viníky, nýbrž hlavně za svoji svobodu a změnu světa, ve kterém probíhá systematická nespravedlnost. Hierarchizace společnosti démonů totiž vede k tomu, že úzká skupina aristokracie zneužívá svého postavení vůči ostatním, a znemožňuje tak alternativu k lidskému masu.

Hlavní hrdinka Ema tváří v tvář krutostem světa dochází k tomu, že i když démonům nedokáže odpustit, nemyslí si, že jsou všichni stejní, a nechce je zabíjet, přičemž odmítne i válku s nimi. Navzdory hrozbám ze strany démonů a lidí, kteří se s nimi spolčili, si skupinka hlavních hrdinů zachovává lidskost, a to mimo jiné díky síle přátelství, spolupráce a soucitu. Vážím si lásky, se kterou je celé dílo napsáno a nakresleno, což vynikne právě v kontrastu s tím, jak morbidní a drastické jsou některé její pasáže. Vzpouru vůči systému, odvahu držet se vlastních ideálů i opuštění zároveň vnímám jako důležité akty vnitřní svobody. Další přínos vnímám v poměrně promyšleném i metafyzicky vysvětleném světě i v zajímavých analogiích – kolik států a společností se chová k živým bytostem tak jako démoni z této mangy, za tichého souhlasu většiny?