Neočekávaná subjektivní preference – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Proč neříkat státu citlivé informace? Může je zneužít. Třeba zdravotní dokumentaci – co se do ní zapíše, zůstane tam navždy. Lidé touží po bezpečnosti, a tak lze prosadit mnoho věcí, i ústavu jde změnit. Představme si hypotetický scénář: Vznikne lék na pedofilii. Podat ho povinně všem pedofilům mi zní poměrně nekontroverzně – pomůžeme dětem i pedofilům. Použít zákon a donucení bude společensky snadno přijatelné. Jenže pokud by to byl skutečně vytoužený lék i pro pedofila, vzal by si ho dobrovolně, nemuselo by to být povinné. Nepochopení subjektivního užitku může být velký problém.

Jako pedofil necítím, že by pro mě pedofilie byla něco špatného, ba naopak to vnímám jako dar a velké štěstí! Je to fajn pocit, když se mi líbí nějaká osoba – je hezká a přitažlivá. Přirovnal bych to k vůni z restaurace – může být fajn jídlo jen cítit, nemusíte jíst. Analogie ukazuje, že různé vjemy mohou být uspokojující nebo dostačující (lepší než nic). Nikdy bych nechtěl přestát být pedofil, to by bylo jako zapomenout, jak chutná moje nejoblíbenější jídlo, jako přijít o jazyk a přestat mít možnost vnímat. Používat státní donucení může být záludné, i když si můžeme myslet, že tím nikomu neubližujeme.