Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano.

Ale jestli směřuješ k S-mafii, tak…







…jdi do prdele.

V našich luzích a hájích nemáme výhradní vlastníky ničeho.

-1

Norberte, vážně, já nesouhlasím s těmi tezemi, které mně a ostatním podsouváš. Nemyslím si, že něco takového RŠ říká a moc rád bych viděl jakýkoliv výrok rakouského ekonoma, který to říká, nebo ze kterého to plyne. Říkám to s plnou vážností a bez jakékoliv snahy o trolení.

Bavíme se o spontánním řádu bez jakýchkoliv přívlastků.

Násilím vynucovaná pravidla z pohledu ankapu jsou jenom delikty na osobním vlastnictví (krádež, ublížení na zdraví, vražda, poškozování cizí věci…). Ty všechny už vymáhá stát, ale troufám si říct, že to se snažila potírat už společnost dávno před vznikem prvních státních útvarů, takže vznikla spontánně.

Těm říkáme pralesy. To, kam chodíš na houby, je kulturní krajina, často lesní monokultura. Naprosto umělá záležitost.

-1

Není, ale je to příklad spontánního řádu.

Další případy jsou standardy v IT, různé konektory, protokoly.

Ony se ale těžko hledají případy, které stát ještě centrálně nereguluje, ale existují.

Co ti mám na to říct. :)

Tak já čestně prohlašuju, že to moje dogma není a jediný, od koho jsem to slyšel, jsi ty.

Nemusíš vůbec nic. Jen tím snižuješ moji ochotu brát tě vážně.

Nemyslím si, že to, co říkáš, je validní interpretace tezí rakouské školy. Tečka.

Já si moc nedovedu představit sitaci, kdy jako výhradní vlastník lesa nesmíš cedulkou zakázat vstup. Jak by takové omezení mělo vypadat?

Ne, ty neříkáš, že to netvrdí. Ty říkáš, že to POPÍRÁ. To je rozdíl.


Vy viete že podľa STH je cena subjektívna.

Podle subjektivní teorie hodnoty je subjektivní hodnota, ne cena. Cena objektivní je, tu si prodejce vymyslí, napíše na cedulky a zbytek už je na tobě.

Když k tý situaci žádný podmínky nedoplňuju, tak tam žádný nejsou.

Je to majitel, ne „majitel“.

Ptal jsem se, jestli je legitimní chodit do lesa, jehož majitel si to VYSLOVENĚ nepřeje.

Skutečně je legitimní chodit v lese, který je oplocený nebo kde visí cedule se zákazem vstupu? To si teda nemyslím.

Ale tvůj výrok zněl, že to rakouská škola popírá. Jak my máme dokázat, že to nepopírá? Tvými slovy, jak máme dokázat neexistenci takového popření? ;)

Les je pole na dřevo. Les obyčejně někdo vysadil, aby ho později vykácel a dřevo prodal nebo zpracoval.

Otázka zní ještě jinak. Smím legitimně využívat les (chodit v něm, kácet v něm), jehož vlastník si to vysloveně nepřeje?

Nesnaž se setřást svoje důkazní břemeno.

„Rakúske dogmy závislosť predajnej ceny na nákladoch popierajú.“

Kde toto popírá rakouská škola?

Doplň komentář. Nevim, co chceš tou suchou citací říct.

Keď ti nedáva zmysel používať úžitok ako veličinu v nerovnici tak ho nezaťahuj do nerovnice kto na kom zarába.

To já nedělám, asi sis mě s někým spletl. ;)

Život človeka má vysokú hodnotu či je alebo nie je smädný. A od ceny vody predávanej nejakým vydieračom tá hodnota nezávisí.

Nenapsal jsem, že hodnota života se mění s cenou vody. Psal jsem, že hodnota vody se mění s potřebou vody. Když nejsi ochotnej zaplatit vyděračovi tisícovku, zatímco umíráš na žízeň, tak co tím asi říkáš o subjektivní hodnotě svýho života?

Hodnota=náklady

Já ti tuhle tezi ani vyvracet nechci. Jen podotknu, že pokud připustíš existenci dvou podobně bohatých lidí, kteří jsou ochotni za stejný statek zaplatit stejnou částku, budeš muset přijít s pojmem, který je adekvátní tomu, v jakým smylu používá výraz hodnota právě Rakouská škola.

Skutečně umíš objektivizovat hodnotu? Ok, napiš vzoreček.

Ne, neumím objektivizovat užitek, proto mi nedává smysl používat ho jako veličinu v nerovnici. Proto se tě na to ptám. Třeba to ty umíš.

Užitek ještě nevznikl, ale člověk předpokládá, že vznikne, proto uvolňuje svoje prostředky na směnu za produkt nebo službu.

Keď budem v púšti smädný tak bude mať voda tú istú hodnotu ako keby som smädný nebol.

Když budeš žíznivý v poušti, bude pro tebe mít hodnotu vlastního života, budeš ochotnej se pro ni plazit celej den. Když budeš žíznivý doma v paneláku, bude pro tebe mít hodnotu pootočení kohoutkem. Když zaženeš žízeň v poušti, možná, MOŽNÁ přežiješ. Když zaženeš žízeň doma, řekneš si super, už nemám žízeň.

Samozřejmě ti žádnou představu o hodnotě nepodsouvám. Jen ti říkám, co je subjektivní hodnota pro REŠ.

„Rakúske dogmy závislosť predajnej ceny na nákladoch popierajú.“

Chceme, abys dokázal, že tahle teze v REŠ existuje, ne že neexistuje.

*objektivizovat

A ty umíš objektifikovat užitek? Je to nějaký index, který můžeš interpersonálně porovnávat?

Když se budu plazit žízniv v poušti, budu mít užitek i z vody za tisícovku. Prodejce taky. Oba dostaneme, co chceme.

Přimlouvám se za odkaz.

Chápu, že se točíš na tom, že je to jednosměrná transakce. Jeden prachy získá, druhej odevzdá. Ale pumpař musí nabídnout adekvátní cenu, jinak mu ty párky v lednici shnijou a bude muset odepsat celou investici, o kterou bude objektivně chudší.

Nedošlo k transakci mezi pumpařem a zákazníkem, ale k transakci mezi Kosteleckýma uzeninama a pumpařem už došlo.

Nezaručuje. Blbě jsem se vyjádřil. Bez kladný marže ale nebudeš mít kladný zisk.

Pokud chce přijít o další zákazník, ať zdraží znova. Dostane se do spirály, která povede k snížení konkurenceschopnosti až nakonec ke krachu.

J3 to spíš sinusoida státních měn, ale ok.

Pumpař na úkor zákazníků a zákazníci na úkor pumpaře. Když já si ho nekoupím, on přijde o marži.