Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Život človeka má vysokú hodnotu či je alebo nie je smädný. A od ceny vody predávanej nejakým vydieračom tá hodnota nezávisí.

Nenapsal jsem, že hodnota života se mění s cenou vody. Psal jsem, že hodnota vody se mění s potřebou vody. Když nejsi ochotnej zaplatit vyděračovi tisícovku, zatímco umíráš na žízeň, tak co tím asi říkáš o subjektivní hodnotě svýho života?

Hodnota=náklady

Já ti tuhle tezi ani vyvracet nechci. Jen podotknu, že pokud připustíš existenci dvou podobně bohatých lidí, kteří jsou ochotni za stejný statek zaplatit stejnou částku, budeš muset přijít s pojmem, který je adekvátní tomu, v jakým smylu používá výraz hodnota právě Rakouská škola.

Skutečně umíš objektivizovat hodnotu? Ok, napiš vzoreček.

Ne, neumím objektivizovat užitek, proto mi nedává smysl používat ho jako veličinu v nerovnici. Proto se tě na to ptám. Třeba to ty umíš.

Užitek ještě nevznikl, ale člověk předpokládá, že vznikne, proto uvolňuje svoje prostředky na směnu za produkt nebo službu.

Keď budem v púšti smädný tak bude mať voda tú istú hodnotu ako keby som smädný nebol.

Když budeš žíznivý v poušti, bude pro tebe mít hodnotu vlastního života, budeš ochotnej se pro ni plazit celej den. Když budeš žíznivý doma v paneláku, bude pro tebe mít hodnotu pootočení kohoutkem. Když zaženeš žízeň v poušti, možná, MOŽNÁ přežiješ. Když zaženeš žízeň doma, řekneš si super, už nemám žízeň.

Samozřejmě ti žádnou představu o hodnotě nepodsouvám. Jen ti říkám, co je subjektivní hodnota pro REŠ.

„Rakúske dogmy závislosť predajnej ceny na nákladoch popierajú.“

Chceme, abys dokázal, že tahle teze v REŠ existuje, ne že neexistuje.

*objektivizovat

A ty umíš objektifikovat užitek? Je to nějaký index, který můžeš interpersonálně porovnávat?

Když se budu plazit žízniv v poušti, budu mít užitek i z vody za tisícovku. Prodejce taky. Oba dostaneme, co chceme.

Přimlouvám se za odkaz.

Chápu, že se točíš na tom, že je to jednosměrná transakce. Jeden prachy získá, druhej odevzdá. Ale pumpař musí nabídnout adekvátní cenu, jinak mu ty párky v lednici shnijou a bude muset odepsat celou investici, o kterou bude objektivně chudší.

Nedošlo k transakci mezi pumpařem a zákazníkem, ale k transakci mezi Kosteleckýma uzeninama a pumpařem už došlo.

Nezaručuje. Blbě jsem se vyjádřil. Bez kladný marže ale nebudeš mít kladný zisk.

Pokud chce přijít o další zákazník, ať zdraží znova. Dostane se do spirály, která povede k snížení konkurenceschopnosti až nakonec ke krachu.

J3 to spíš sinusoida státních měn, ale ok.

Pumpař na úkor zákazníků a zákazníci na úkor pumpaře. Když já si ho nekoupím, on přijde o marži.

Anebo je to svázané spontánními pravidly. Třeba že na židli sedíme trupem nahoru a nohama dolů.

Ještě ty si ze mě dělej prdel.

To se nevylučuje. Primární motivace je prodávat s kladnou marží. Prodejce zdraží, protože musí, poptávka klesne, prodejci se zkrátí zisk, tak buď ceny sníží, nebo počká, až se začne zvedat životní úroveň nebo až si lidi zvyknou na jinou realitu.

V rámci řetězce jsou určitě stejné ceny hotdogů, protože ty ceny visí i na webu. Hotdogy jsou pro pumpu doplňkový sortiment. Paliva mají různou cenu podle toho, kolik lokalitou projede aut. Na obchvatu jsou u stejného řetězce ceny vyšší než v centru města.

Právě. On to prodává za maximální možnou cenu, za kterou si to ještě dostatečnej počet zákazníků koupí. Náklady na hotdog budou určitě menší, to se vsaď, že marže bude 100 nebo i víc procent.

Když rostou náklady, těžko budou klesat ceny.

Vskutku. Protože reálně všichni v daný čas nepřipisují hotdogu stejnou hodnotu. Ale kdyby ano, vezme si ho každý.

Tak ti oznamuju, že slovem pumpař myslím pumpaři a slovem zákazník myslím zákazníci.

Prodává za víc, než kolik bych dal = prodává jenom tobě = přišel o jednoho zákazníka.

Já si teda myslim, že cena 75 Kč je na těch benzínkách docela reálná, ale je to fuk, ber to jako ilustraci.

Taky ale u vás klesá spotřeba.

Kdyby měli všichni subjektivní hodnotu párku v rohlíku stejnou, řekněme ty 3 eura, tak si to přece každý, kdo disponuje stejným nebo podobným obnosem, koupí. Proč si ale někdo jen vezme naftu, kafe a jede dál?

Není. Já mám hodnotu maximálně na dvou eurech, ty třeba maximálně na čtyř a průměrné to jsou tři.

Co říkáš na tuhle tezi?

Pumpař prodává hotdog za maximální možnou částku, kterou je zákazník ještě ochoten dát.

Pověz mi, proč párek v rohlíku na benzínce stojí právě 3 eura, a ne 4? Proč ne 10? Která síla tu cenu drží na téhle úrovni? Máme snad zastropované marže?

10 let tady opakuješ stále stejný schéma. Bez nadsázky. 10 let! Lidi se tě ptají na naprosto banální otázky, na který zásadně neodpovídáš, vyhýbáš se jim a doptávají se tě tak dlouho, až začneš sprostě nadávat. Pak napíšu, že jsi debil a ty se můžeš zbláznit.

Abys pochopil, že volba koupit/nekoupit je na tobě. Do blba se pasuješ sám. Děláš ze sebe pasivního prvoka, který má na výběr jednu jedinou možnost, a sice koupit předraženej hotdog. Nemáš. Jak jsi sám psal, nekupuješ rohlík za každou cenu . Předpokládám, že když do něj strčíš párek, platí to taky.


Po sto patnácté opakuju, že ty rozumíš svým potřebám víc než kdokoliv jiný. Já za tebe nejsem a ani nechci bejt schopnej rozhodovat, jestli za to ty 3 eura dáš. Rozhoduju sám za sebe. Já je za to nedám. That's it.

Proč ten hotdog stojí právě 3, a ne 4 eura?

Cenu určuje balance mezi davem prodejců a davem zákazníků. V krajním případě ji určuješ i ty jako jednotlivec, když přijdeš večer na blešák a uvidíš tam na pultu už jen starožitný hodiny za 100 eur, pak budeš mít docela velkou šanci tu cenu ukecat, pakliže budeš jedinej, kdo projevil zájem a současně se s tím prodejce nebude chtít tahat zpátky domů.

Já si to taky nemyslim. Ty se ale do toho blba pasuješ. Tvrdís, že „já nebohý to tomu pumpaři zaplatit musim“ a ignoruješ skutečnost, že nezaplatit je taky cenotvorná volba. Vzpomeň si, jak jsem psal, že já bych za to ty 3 eura nedal. A právě díky rovnováze mezi námi a vámi to nestojí čtyři nebo osm, ale právě ty tři.

No tak úplně to neni. Sto eur bys za to asi nedal. Vyvažuješ mezi cenou a užitkem. Sám jsi přiznal, že mezi koupím a nekoupím existuje nějaká hranice. Tak mi ale vysvětli, proč by měl pumpař nastavit nižší cenu, když se za den najde tisíc nenažraných blbů, kteří ty tři eura vypláznou?

Ale vlastně jo, říkáš, že si to za tu cenu koupit musíš.

Za hotdog na benzínke musím dať toľko koľko si určil majiteľ benzínky bez ohľadu na to čo si o hodnote toho hotdogu myslím.

Ne, jen říkáš, že na rozdíl ode mě za to ty 3 eura dáš a ještě to obhajuješ, jaký je to pošušňáníčko. Tak asi v tom tu hodnotu subjektivně cítíš. Na tom není nic špatnýho. ;)

To jsou hrozný kecy. Žrát na benzince fakt nemusíš. Můžeš si za zlomek ceny udělat svačinu.

Prosím tě, jdi s tím fakt do prdele.