Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jak dlouho tady už s tou dementní otázkou otravujete? Rok? Dýl? Pořád ji kopírujete kolem dokola pod tolik videí, komentářů, všude; asi jste přesvědčen, jak je geniální (což o Vás cosi vypovídá).

Pokud Vám ukážu jasnou logickou chybu v tom argumentu (ARGUMENT: dle anarchokapitalismu 1. v ankapu může být mafie 2. stát je mafie => z toho plyne 3. tudíž v ankapu může být stát 4. tudíž by Česko mělo být ankap.), vypadnete ze Stok a už sem nikdy nic nenapíšete?

Dočetl jsem ke sračkám na dvorek; pokud do toho jdete s touto motivací, nezajímá mě to.
Jsem ochoten se snažit o vzájemné porozumění, nikoliv házení sraček.

No a teď – proč z některých diskusích dle Vás utíkám, zatímco z jiných ne?
Proč diskutuju skoro s každým, nechávám lidi se ptát na přednáškách, odpovídám na dotazy živě online, aniž vím, kdo zavolá…
A přesto existují jednotky lidí, před kterými dle Vás "utíkám".
Já říkám, že je to proto, že těch pár lidí mi přijde natolik mimo, že diskuse s nimi mi prostě nic nedávají. Máte lepší vysvětlení? Že zrovna těch pár tady se "bojím", protože máte lepší argumenty než všichni kolem?

Říkám, že je to možné, protože se to prostě někdy děje; netvrdím ale, že to jde vždy na 100 %, že víme jak a podobně.

Ano, některých diskusí se nechci účastnit; klidně to nazvěte, že z nich utíkám, nicméně nemám v životě ani dost času, abych diskutoval s každým, kdo o to má zájem, ergo musím tedy z nějakých "utíkat".
A když se podíváte na diskusní oponenty, kteří se mi vystřídali ve Studiu, fakt myslíte, že Vy, pz a ostatní tady jste o tolik lepší? Jakože Vás se bojím a s nimi do toho jdu?

Jakou konkrétní zkušenost jsem zevšeobecnil na ostatní? Ideálně citujte ten výrok, prosím.

Kde zevšeobecňuju vlastní zkušenost na ostatní?

Fakt myslím, že je to dost individuální; záleží na cílovce.
Ale pro určitou je to určitě tak, jak říkáte. Díky.

Ano, potrefená husa…
Ale tady mě to nepřekvapuje; je samozřejmě nesrovnatelně snazší si představovat sebe, že mám ty nejlepší argumenty na světě, takže proto se mnou někdo nechce debatovat, než si připustit, že jsou to možná (a) slabé a mockrát vyvrácené argumenty (Norbert), (b) hysterické papouškování věcí, které ani nechápu (Li), (c) umělé vytváření neexistujících nekonzistencí vytrháváním z kontextu, které ovšem autor považuje za geniální (Szaszián) nebo (d) těžko pochopitelné argumenty, které se při snaze o pochopení typicky změní v řev a nadávky, když Vám ta snaha nepřipadá dostatečná (Vy).
Všechny Vás spojuje to, že máte pocit, že s Vámi nechci mluvit proto, že jste tak geniální a všechno byste mi to rozsekali.
Reálně s třemi z Vás nechci mluvit proto, že Vás považuji za slaboduché; a s tím posledním proto, že je to prostě moc energie, kterou lze vynaložit lépe (pokud se nedomluvíme na jiném způsobu komunikace).
Samozřejmě neočekávám, že by mi to kdokoliv z Vás věřil, protože příjemnější je ta druhá možnost xD

Přestalo mě to zajímat po druhé větě; tak jsem to nechal být.
Jak říkám, až budete ochoten jít do dialogu s tím, že přiznáváme oba vlastní omylnost, nepochopení toho druhého, budu také ochoten; do té doby ani ne.
Taky mi připadá, že skoro pořád blábolíte mimo téma, neodpovídáte, lžete, vykrucujete se; ty předpoklady jsem ochoten odložit a snažit se pochopit, co chcete říct, pokud totéž uděláte taky.
Do té doby se do toho nechci nechat zatahovat.

Nikdy mě nepřestane překvapovat ta zahleděnost do sebe u některých; a zobecňování vlastní zkušenosti na ostatní.

Dialogem; stalo se mi to v životě už mockrát, jen to trvá a není to hned. A i tam, kde se mi to nepovede, spíše přepolkládám, že jsem nenašel způsob, než abych se vymlouval, že to nejde.

Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak lidé, se kterými odmítám diskutovat, si vždycky vymyslí nějaký "dobrý" důvod typu "nemá argumenty", "neposeru se před ním" a podobně, místo aby přijali ten skutečný důvod (byť ho explicitně sděluju – Vám třeba dokonce i s postupem, jak to udělat, abych s Vámi diskutovat začal); přitom se stačí podívat na to, s kolika lidmi, kteří se přede mnou neposerou, nesouhlasí se mnou, rád diskutuju xD

U hokejistů to OK je, mají to přímo uvedené v to zákonu; kopie při kydání hnoje už legální není, protože nejste oprávněná osoba uživate velký státní znak.

<3

Ano, můžeme se ze všech sil soustředit na omyly toho druhého; dokudd však budeme ignorovat svoje, nikam to nepovede.

Ano, to je obvyklá chyba; když nevím, jak něco udělat, raději řeknu, že to nejde, než abych zjišťoval, jak to udělat.

Obecně dává větší smysl o věcech mluvit a snažit se, i když druhá strana nevypadá, že by měla zájem, než prosadit silou to, co chci, jen proto, že jsem zrovna silnější – vytvářím tím totiž přecedens, že tak to má být, přičemž ten precedens přetrvá, i když budu slabší.

I dezinterpretace je formou interpretace (byť chybnou).

To je právě ta chyba; k interpretaci dochází vždy.
Akorát je často interpersonálně velice podobná, tak se může zdát, že k ní nedochází; jenže dochází – a mezi námi je výrazně odlišná.

Díky.
S tím tónem jsme se nepochopili – měl jsem ho proto, abych držel zpátky sám sebe, protože bych měl tendenci se s nimi hádat.

"Keby ma chceli za moje výroky voči Ondrovi pokutovať tak sa nebudem vyhovárať na neexistujúce právo šíriť nenávisť a pokutu zaplatím. Ale nie som si vedomý toho že by som svojimi výrokmi porušoval platné právo."
Tohle je právě to, co Vás nejvíc vystihuje – neřešíte, co je správně a co špatné, ale co je legální a co nelegální.

"Máte nejaký funkčný spôsob ako šíreniu nenávisti brániť bez obmedzovania šíriteľov nenávisti?"
Daleko funkčnější než je zavírat je skoro cokoliv; jako bonus může být třeba vést dialog…

Ne, nezapomínám; Vy ho jen zjevně nechápete, protože v tomto kontextu je potírání hate speech jasně útočným násilím.
Ostatně… dnes tu za to kopete a kdo ví, kdo půjde zítra po Vás za výroky vůči trans osobám, kterých se rád dopouštíte.
Jinak prevence pro mě není tabu; jen používat násilí vůči někoho jen proto, že se nějak projevuje.
A netvrdím, že řešením šíření nenávisti je nechat ji volně šířit; Vás fakt nenapadá nic mezi tím a násilím?

Snažím se poukázat na to, že jde o interpretaci.
Myslím těmi příspěvky přesně to, co v nich píšu; na druhou stranu něco jiného, než co v nich čtete. To je, co? Až budete ochoten na tohle přistoupit, můžeme se dostat dál.

Přečetl jsem první větu; a dál netřeba.
To přesně vystihuje ten mylný předpoklad, o kterém pořád mluvím – dokud si budeme oba myslet, že toho druhého chápeme, budeme se vzájemně mít za lháře, kretény, idioty, dementy; když si dovolíme s pokorou připustit, že tomu druhému nerozumíme (ačkoliv se nám může zdát, že se vyjádřil jasně), může to být začátek cesty k pochopení.

Šíření nenávisti je samozřejmě problém; otázka je, co s ním?
Etatistické řešení je zasáhnout násilím – jenže tím vlastně udělá to, proč čemu se chce bránit – to je skutečný oxymóron.
Já netvrdím, ať jsme k šíření nenávisti lhostejní; jen že je třeba hledat skutečné řešení, ne to postavit mimo zákon a nalhávat si, že tím se to vyřešilo.
Nenávist násilím fakt nezastavíte.

Děkuju moc <3

Díky moc <3

Ani ne. Jen jste zjevně vůbec nepochopil pointu mé zprávy.
Je to celé o tom přístupu.

I Vy mi připadáte jako lhář; ale nechci na tom stavět.

Fakt myslíte, že tohle je stravitelnější než ankap?
Podle mě to je hodně individuální; někdo stráví líp jedno, další druhé.

Děkuju, to je dobrá paralela; a ano, přesně to bych rád, aby z toho vyznělo.