Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pokud někdo technologii vyvine a využívá jo třeba k výrobě a nikomu ji neprozradí, je v té chvíli v situaci, která se vlastnictví hodně podobá.
Používat pojmy "musí" a "nesmí" mi tu přijde příliš kategorické. Člověk by řekl, že se z různých licencí softwaru poučíte, co a jak může být licencováno tak, aby to mohl používat kde kdo.

Pokud kácím stromy jen sekerou, strašně se u toho nadřu. Když si našetřím na pilu, stihnu za den pokácet a prodat víc stromů. Tedy moje bohatství pochopitelně roste více než před tím, protože moje práce je efektivnější. Bohatství prodejce pil roste také, protože on si stanovil cenu za pilu. Čili na dobrém obchod vydělají oba a bohatství obou vzroste.

Proč zrovna homosexuálové?
Mně spíš přijde, že mezi libertariány jsou disproporčně zastoupeni lidé s Aspergerovým syndromem a někdy i ta libertariánská argumentace je poněkud technicistní.

No, já se právě ptám. Smím tam třeba přivést striptérku? Živé myši? Mrtvé šváby? Mohu si s sebou vzít svého poltergeista? Nebo aspoň dobový Eintopf?

Co se na těchto přednáškách nesmí? Kdo tam rozhoduje z pozice vlastníka?

Tím, že to zopakujete se nic nezmění. Z čeho plyne, že existuje (skutečný, absolutní) kapitalismus, který není anarchismem? Jenom z toho, že si jedinec nebo skupina může koupit celé Česko?
Svobodná holka, která nemá přítele, může být těhotná. Pro těhotenství zvlášť u mladých holek prostě stačí, aby se k jejímu vajíčku dostalo trochu spermií, a to se stát může. To jen k dokreslení toho, co si lze nebo nelze představit. Tyto meze má každý člověk jinde.

2) Ano. Tento problém je u všech myšlenkových návazností. My nevíme, co si mysleli dávno či nedávno mrtví autoři a často ani nevíme, co si myslí autoři živí. Můžeme se jen v jisté míře domnívat, že jim rozumíme. Tohle je obecný problém smyslu psaného či mluveného slova.

Takový vývoj jistě není vyloučen. Ovšem také není nevyhnutelný. Pokud by šlo o logickou chybu, měla by být z nějakých postulátů dokazatelná. Problém je právě v tom, jaké postuláty si zvolit. Píšu to hlavně proto, aby bylo jasné, na jak tenkém ledě se pohybuje celé tohle klání mezi ankapem, minarchií a dnešním státem. Na papíře se leccos může jevit logicky, ale to vůbec neznamená, že to bude fungovat (a naopak, to, že nám přijde, že něco fungovat určitě nebude, protože to zdánlivě nevyhnutelně povede k vydírání těch nebo oněch, vůbec neznamená, že to vydírání, které se na papíře jeví jako zcela jasné, opravdu nastane).

Tohle je to úplně nejlepší, co si kdy můžete přečíst nebo poslechnout od Noama Chomského. Je na světě málo lidí, kteří by měli tak jedovaté knihy, jako má on, ale tohle vřele doporučuju a Chomskému ze srdce přeju!!!
https://www.youtube.com/watch?v=fOIM1_xOSro

Obávám se, že propagace ankapu má problém přesně opačný. Propagátoři ankapu mají často problém uznat, že nějaká první signální vůbec existuje.

Logická chyba? Tak ji dokažte. Z jakých postulátů budete vycházet?

Existují symboly, které se zadřou pod kůži a vymknou se racionální kontrole. A zjevně toho využívají státy, nicméně je to vlastnost mozku. Opravdu není jednoduché argumentovat s lidmi, kteří jsou takto naprogramováni. Stojí totiž mimo racionální diskusi a ideologie je do značné míry ovládá, místo aby k ní byli kritičtí.

Vlastnických sporů lze vymyslet nekonečné množství. Krom toho nemáme jen fyzické objekty. Už král Šlomo soudil spor dvou žen o dítě. Opravdu myslíte, že jde udělat právní řád bez aritmetiky?

Urza jen věci dotahuje ad absurdum. Pochopitelně nikdo nebude nikoho popotahovat za to, že si tužkou opsal něčí nově vydanou básničku. Ale formálně to může být nelegální. A asi by bylo na místě, aby článek vzal v potaz i reálný svět a nejen formální znění, protože právě s ohledem na Gödelovu argumentaci je každý dostatečně složitý právní řád vždy neúplný. http://www1.cuni.cz/~svejdar/papers/svGodelBrno17.pdf

Neexistuje nic jako předem daná množina know-how nebo množina vlastnických práv. Einstein svoji kariéru začínal jako patentový úředník v Bernu. Každý patent se i dneska posuzuje do velké míry ad hoc (patentový úředník je do jisté míry v roli exekutivy i zákonodárce a jeho rozhodnutí jsou jen velmi těžko přezkoumatelná soudně). Patenty právnímu systému mohou dodávat nové axiomy a de facto mohou být brány jako jistý precedent.
Z tohoto pohledu je pak velmi těžké říci, co by udělal trh, neboť nevíme, jaké axiomy se budou do budoucna hodit. I ta možnost, že v nějakých případech bude nějaký typ patentové ochrany, není úplně vyloučená, protože opak by mohl znamenat, že technologie nebudou vůbec publikovány, a právě na tom aby publikovány byly může být velmi široký zájem.

Škodlivost je úplně jiná metrika. Jde prostě o to, co úředník nebo případně dotovaná firma zničí nebo nenechá vzniknout. A to podléhá labyrintu příčinných souvislostí. Korupce, která třeba vymění ředitele školy, a může být i podle právního řádu zcela legální (či tak může být třeba zas kvůli korupci justicí vnímána), může jen tak mimochodem způsobit nevyčíslitelné škody.

Manželství dneska pro každého znamená něco jiného. Když se uzavírá smlouva, je snad na smluvních stranách, co v té smlouvě je a co se tím přesně myslí. Každá obecná diskuse o tomto tématu se téměř nutné zvrtne na otázku, co už se nesmí.

Ano. V čase se trochu není společenské normy a dneska už třeba není normální vynálezci sebrat celý vynález a ještě ho připravit o oči. Dnes se stát "mírumilovně" nechává platit podle zákona, případně stahuje daně z účtů a zakazuje od jisté výše fiat a teprve když je úplně zoufalý pošle své lidi. A já jsem za to docela vděčný.

Proto je také stát omezuje zákonem.

Ale ona také aktivně našla místa, kde to podle toho, co říká, opravdu funguje. Lidé jako ona opravdu vytvářejí sebenaplňující proroctví a to se pak plní. A nikdo tuhle věc nedokázal tak dobře zdokumentovat jako ona. Ergo její pohled na velmi důležitou výpovědní hodnotu. Když už nic jiného přináší důležitá data, ještě spíš ale dělá mnohem víc.

Zvlášť doteď sedět U Sudu se sklenicí džusu (protože víc než tři piva po osmi letech v Izraeli fakt nedám) s Martinem, Lubošem a Karolínou, kdy to dva na ni chrlili cosi německy a já ji to simultánně překládal.

Nejotevřenější jsem chtěl napsat.

Ale to je jen statistika. Konkrétně o Vaší situaci to vypovídá houby. O tom víte nejvíc Vy a Vaše dcera. Jestli něco opravdu pomáhá, je to co nejvěrnější vzájemná dobrovolná komunikace.

Každé dítě je jiné a dokonce každá škola je jiná. Oni se často i učitelé a ředitele na klasických školách hodně snaží, čímž rozhodně nechci ospravedlňovat povinnou školní docházku. Rozhodně doporučuju tuhle knihu:
https://www.peoplecomm.cz/kniha-summerhill

Zaregistroval jsem se a pokusím se dorazit, být je to o šábesu.

No souvisí, protože kvůli pádu volitelnosti nevím, jaká malá strana se do parlamentu dostane a jaká ne, a tato situace vytváří kartel agentur a těžko změnitelný monopol stávajících stran. A ten kartel i ten monopol by byl mnohem slabší, kdyby byla skutečná snaha zastupovat obyvatelstvo, která ovšem není, mnohem spíš zákony vyjadřují jakousi touhu po setrvačnosti.
Změnit to určitě jde a určitě se to změní, nicméně systém je nastavený tak, že tě změně aktivně brání.
Určitě to samo o sobě nestačí jako kritika státu, ale také to není jen kritika Babiše, který tenhle systém rozhodně sám nevymyslel, vše, o čem jsem psal tu bylo už před Babišem a je to součást ve státě zcela běžné státní monopolizace a násilné bránění vstupu do odvětví.

Nemyslel jsem statistiku, ale chování agentur. Nejsem jasnovidec, vycházím z toho, co jste tu napsal.
A samozřejmě, že by to šlo navrhnout spravedlivěji. Například snížit práh volitelnosti, povolit dohody mezi stranami, aby bylo jasné, kam se hlas dostane, přidělovat mandáty poměrně k hlasům voličů.
Snahou ovšem není spravedlnost, ale především "klid na práci". Problémem je převládající naučená nesvoboda.

To je opravdu těžké vysvětlovat někomu, kdo to nezná. Běžně je na trhu pár agentur zaštítěných nějakými sociology, kteří leccos umí, hlavně v tom umí chodit, není lehké do tohoto kartelu vstoupit. Já nepsal, že by to byl přímo podvod. Jde o formulace otázek, kterými jistě můžete ovlivnit odpovědi. A ať uděláte cokoli, máte tam směrodatnou odchylku kolem čtyř procent, čili je tam jakési místo se někam přiklonit. A to, že průzkumy nekopírují výsledky voleb je prostě fakt. To by se ale zřejmě dělo i bez příklonu tam či onam.

No to existují. Jejich výpovědní hodnota je horší než u předpovědi počasí. Na předpověď počasí totiž nikdo netlačí, aby vyšla tak nebo onak. Nikdo také nebude nadávat větru a mrakům, že se nějak chovají a i kdyby, bude to mít pramalý vliv. Zatímco voliče jde slovem ovlivnit na poslední chvíli. A průzkumy také jde ovlivnit, i když asi ne jen slovem, nejspíš budete potřebovat peníze.

Ne. Ale rád bych třeba věděl, jestli strana, kterou volím, překročí práh volitelnosti. A to třeba nevím. A pokud ho nepřekročí, není vůbec jasné, ke komu docestuje můj hlas.

Vás taky někdo šikanoval?

1) V demokracii, abych opravdu dokázal dobře rozhodovat, potřebuju vědět, jak rozhodnou ostatní. To mi ovšem neřeknou. Volba je tajná. Musí být, aby se předešlo násilí. Ne nadarmo se té situaci říká vězňovo dilema.

2) To, že nikde na světě dneska není ankap je prostě dáno primárním nedostatkem svobody. Ta lidem chybí sama o sobě, protože naprostá většina z nich byla nějak traumatizována (například školou). Jinak by nikomu nebránilo to prostě vyzkoušet, a tím třeba ukázat, že to nefunguje. A nebo funguje. A pak by dostal Nobelovu cenu za ekonomii. Nebo by si založil cenu svou vlastní. Ovšem nesvobodní lidé volí nesvobodné politiky. Kdo ví, jak svobodný by byl třeba Havel, kdyby mohl vyrůstat ve svobodné společnosti?