Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A takisto by sa mu mohla zvýšiť pretoze cim viac ludi napodobnuje tvoju znacku, tym viac sa zvysuje popularita. Takze by plagiatorom potom mal zaplatit za reklamu, ci?

Skoda znamena, ze z jeho stavajuceho majetku mu ubudlo. Neexistuje vypocet skody na zaklade hypotetickeho zisku. Kde mimochodom mas istotu, ze by si to dotycny clovek od neho kupil a navyse (obvykle) za vyssiu cenu, nez je fake?
Podla tvojej logiky skodu potom sposobuje en bloc kazda konkurencia.Ked zacnes predavat hot dog, tak ked si otvorim oproti tebe iny hot dog, tak moja trzba je tvojou skodou na majetku? 😉

Bohuzial, neexistuje ziadne prirodzene pravo na reputaciu. Co tam mas dalej? 😉

Co nijako nevyvracia moje tvrdenie, ze "majitelovi" znacky stale nevznikla ziadna realna ujma, ze. 🙂

Ty nemas narok na ziadne peniaze od zakaznika, ktore ti este nedal. Tudiz ani na ziadnu hypoteticku marzu, ktoru si si zbrucha vymyslel. 😉

Rovnakou logikou si sposobil slepaciemu farmarovi milionovu skodu rozbitim desiatich vajec, pretoze z nich mohlo byt tisice sliepok.
Vravi sa tomu bulharska konstanta. :-))

Aka konkretna a vycislitelna skoda mu vznikla?

Majetkova ujma Rothbarda je rovnaka, ako majetkova ujma spevaka, ked si stiahnes jeho pesnicku alebo majetkova ujma predavaca parkov, ked si zakaznik kupi parrok u konkurencia. Teda ziadna. Jemu zo stavajuceho majetku neubudlo nic. A nema ziadny narok na hypoteticky usly zisk, co je mimochodom absolutne nerealny a spekulativny koncept.
Ak predam falosny Iphone niekomu, komu poviem, ze je to falosny Iphone, tak nema ujmu nikto. Ak mu to nepoviem, Iphone mu slape podla jeho predstav, tak bol oklamany, ale stale nikto nema realnu ujmu.

Majetkova ujma Rothbarda je rovnaka, ako majetkova ujma spevaka, ked si stiahnes jeho pesnicku alebo majetkova ujma predavaca parkov, ked si zakaznik kupi parrok u konkurencia. Teda ziadna. Jemu zo stavajuceho majetku neubudlo nic. A nema ziadny narok na hypoteticky usly zisk, co je mimochodom absolutne nerealny a spekulativny koncept.
Ak predam falosny Iphone niekomu, komu poviem, ze je to falosny Iphone, tak nema ujmu nikto. Ak mu to nepoviem, Iphone mu slape podla jeho predstav, tak bol oklamany, ale stale nikto nema realnu ujmu.

Ale co je to “reputace”? Co je tou věcí, která by se neměla brát „na lehkou váhu”? Zřejmě to není majetek, který by jedinci patřil tak, jako mu patří například oblečení. Ve skutečnosti reputace dané osobě vůbec „nepatří”. Reputace je to, co si o dané osobě myslí ostatní; skládá se z myšlenek ostatních lidí.

Člověk nevlastní svoji reputaci o nic více, než myšlenky ostatních lidí – jelikož reputace se právě z nich skládá. Pověst nemůže být člověku ukradena o nic víc, než by mu mohly být ukradeny myšlenky jiných lidí. Ať mu byla dobrá pověst „sebrána” férovým způsobem anebo neférovým, pravdou nebo lží, vůbec mu na začátku nepatřila, a tak by se neměl odvolávat k právu kvůli jejímu poškození.

https://www.mises.cz/literatura/obhajoba-neobhajitelneho-7-pomlouvac-105.kapitola

Ale nikto nevlastni reputaciu. Reputacia nepatri medzi vlasttnicke prava.

Z knihy Obzaloba dusevniho vlastnictvi - Trademarky.
Nikto nema pravo na svoje logo sposobom, ze ho nasilim bude zakazovat niekomu inemu.

Předpokládejme, že nějaký Lachmannista[75] si změní jméno svého krachujícího hamburgerového řetězce z LachmannBurgers na RothbardBurgers, což již je jméno jiného hamburgerového řetězce. Já, jako zákazník, jsem hladový po RothbardBurgeru. Uvidím jednu z falešných prodejen RothbardBurgers, které vede onen proradný Lachmannista, a koupím si burger. Pod současnými zákony může Rothbard, „majitel“ trademarku RothbardBurgers, zabránit Lachmannistovi v používání značky RothbardBurgers při prodeji burgerů, protože je „matoucím způsobem podobná“ jeho vlastní značce. To znamená, že je pravděpodobné, že bude uvádět zákazníky v omyl ohledně skutečného zdroje zakoupeného zboží. Zákony tedy dávají právo držiteli trademarku oproti napodobovateli trademarku.

Z mého pohledu jsou to práva zákazníka, která jsou porušena, nikoliv držitele trademarku. V předchozím případě jsem to byl já (zákazník), kdo si myslel, že si kupuje RothbardBurger, ale místo toho jsem dostal mizerný LachmannBurger s jeho divnou pestrobarevnou omáčkou. Já bych měl mít právo žalovat Lachmannistu za podvod a porušení smlouvy (a to nezmiňuji záměrné způsobení emočního strádání a nesprávné vylíčení praxeologických pravd[76]). Nicméně je obtížné vidět, jak tento akt podvodu, spáchaný Lachmannistou na mně, poškozuje Rothbardova práva. Činnost Lachmannisty fyzicky nenarušuje Rothbardův majetek. Dokonce ani nepřesvědčuje ostatní, aby to dělali; maximálně se dá říct, že přesvědčuje třetí strany, aby vykonávali činnost, na kterou mají právo; aby si kupovali burgery od Lachmannisty místo od Rothbarda. A tedy by se zdálo, že pod libertarianismem by trademarkové právo mělo dávat spotřebitelům, nikoliv uživatelům trademarku, právo žalovat trademarkové piráty.

Dále nová rozšíření trademarku, jako práva proti oslabení trademarku (trademark dilution) a proti jistým formám kybersquattingu nemohou být ospravedlněna. Tak jako držitel trademarku nemá právo na svoji značku, nemá právo proti oslabení své značky. Zákon proti kybersquattingu je jednoduše založen na ekonomicky ignorantské opozici ke „skalpingu“[77] a arbitráži. Samozřejmě není nic špatného na tom být první, získat jméno domény a prodat ji zájemci s nejvyšší nabídkou.

Urcite nie utocnym nasilim. V slobodnom svete ma kazdy pravo predavat napodobeniny. Podstatne je, aby zakaznik vedel, ze kupuje napodobeninu. Inak by to bol klasicky podvod. Ak chce kupit original, nech si firma vytvori certifikovanych predajcov, ked chce, aby mal zakaznik istotu, ze kupuje original. Ale nema zisdne pravo nasilim zakazovat inym, aby pouzivali nejako jej logo.

Vybral, inak by odisiel.

Ked citam tvoje vymetky, napadne ma video "Ako si blbci predstavuju anarchokapitaluzmus. 🙂

To je uplne o inej neposlusnosti. Nie o zamestnani, ktore som si dobrovolne vybral.

Ubohy strawman, a absolutne mimo. Si ozraty?

Cislo 3 ma zaujima. Mohol by si byt konkretnejsi, a dat nejaky priklad? Dakujem.

Nope Norbike, bolo tomu presne naopak. Prave umlcovanie nackov napomohlo k holokoaustu.

Nelze popřít, že nacistická propaganda byla nenávistná vůči Židům. Ani že nacismus u moci znamenal nejprve diskriminační opatření proti Židům a pogromy a později šoa. Není ale pravda, že ve Výmarské republice panovala neomezená svoboda projevu, kterou nacisté zneužili.
Naopak. Julius Streicher, vydavatel štvavého plátku Der Stürmer, byl dvakrát odsouzen k trestu odnětí svobody. A díky tomu vyrostl z neznámé a okrajové figurky v celostátně známého bojovníka za svoji pravdu a mučedníka.
Streicherova hate speech

Výroky, které dostaly Julia Streichera za mříže:
• V řadě nevyřešených případů vražd jde o rituální vraždy páchané židy.
• Židovská víra umožňuje křivopřísežnictví před nežidovskými soudy.
Ilustrační obrázek o rituálním vraždění neviňátek jsme si udělali z Der Stürmer
Medializované soudní procesy Streicherovi a dalším nacistům umožnily šířit antisemitské výroky k publiku mnohem většímu, než jaké by jinak dokázali oslovit.



V letech 1923 až 1933 úřady proti Der Stürmeru zasahovali celkem 36krát – od konfiskací nákladu po soudy s redaktory.
Opletačkám se zákony se nevyhnul ani budoucí ministr propagandy Joseph Goebbels. Viceprezident berlínské policie Bernhard Weiss proti Goebbelsovi pravidelně bojoval u soudu. I v tomto případě to však bylo kontraproduktivní. Soudy byly pro Goebbelse vítanou platformou pro veřejnou prezentaci nacistických názorů. Dietz Bering například tvrdí, že by Weiss Židům lépe posloužil, kdyby Goebbelsovy řeči ignoroval, nechal je vyšumět – tak by se k nim široká veřejnost vůbec nedostala.
Tvrzení, že holokaustu výrazně napomohla svoboda projevu, je neudržitelné. Za zvážení stojí otázka, jaký vztah k této tragédii měla omezení svobody projevu. Jak bylo řečeno, soudní spory a perzekuce za antisemitské názory měly v nacistické propagandě své nezastupitelné místo.
Zdroj: https://www.finmag.cz/firemni-kultura/311687-svoboda-projevu-je-i-svoboda-rikat-kontroverzni-a-nechutne-veci

Prsve naopak, videli sme, kam vedie zakazovanie prejavu vo Vymarskej republike. Skus si o tom nieco precitat.

Alebo aj tak, ze toto "dobre" by mohlo byt este lepsie, keby si to dobre nevazil, a nepovazoval by ho dogmaticky za to najlepsie, co moze byt, ale snazil sa ho zmenit.

S tym Somalskom je to uz trapne. Zivot Somalcanov sa po pade statu zlepsil, oproti tomu, co tam mali predtym. Ze je to stale horsie, nez u nas, kde stat mame, je irelevantne. Pre ich pomery zlepsenie nastalo, jedinym blbym miestom je Mogadiso, kde sa snazia nastolit stat. Ostatne casti su v pohode.

Vojna proti drogam vytvara daleko viac obeti a spotrebovava ovela viac zdrojov, nez drogy samotne.

Ak okopirujes niecie dielo a vydas ho za svoje, tak sa jedna o klasicky podvod. Na osetrenie podvodu netreba ziadny autorsky zakon. Aku motivaciu ma niekto tvorit, ked vsetko, co zarobi musi odovzdat niekomu, koho vobec nepozna a v zivote o nom nepocul iba preto, ze 8 sekund z jeho pesnicky sa podoba na nejaky gitarovy rif nejakeho neuspesneho blba, ktory teraz uvital moznost na niekom vdaka statnemu zakonu parazitovat?

Nie nekedy, vzdy. Lebo on ine nema v naplni prace.

Vyroba bezdrotoveho nabijania spotrebuje daleko viac zdrojov, nez klasickeho.

V com som na hony vzdialeny, gumo?
Portugalsko dekriminalizovalo vsetky drogy, ty pz punktlich.

Bohuzial, nepamatam si. Ja som si iba odlozil tieto grafy. Ale mozno nieco bude tu
https://www.mises.cz/clanky/osm-duvodu-proc-legalizovat-vsechny-drogy-2226.aspx

Pozrite si prosim tieto grafy. Su to ucinky roznych drog na rovnaky pocet ludi.
Alkohol vedie a je to legalna droga. Z toho mi vyplyva, ze pri legalizacii to urcite nebude horsie pre spolocnost, nez je to teraz.
https://eu.zonerama.com/BenderRodriguez/Album/8255549

Lenze je to ukazovatel, ze zrusenie drogovej prohibicie nesposobi masivny narast narkomanov a katastrofu biblickych rozmerov, ako tvrdia norbetrsonovci.

Ja som napisal,.ze dekriminalizovalo, nie legalizovalo.

Statny uradnik - kazdy, kto pracuje pre stat a statny zamestnanec. Policajt, vojak, armada.