Desatero jako popis – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2026-09-09 00:00:02

Desatero jako popis

Je v zájmu vládců vychovávat davy k otrocké mentalitě. Kněží a učitelé jim v tom slouží. Předpokládají hříšnou povahu člověka. To přispívá k chápání desatera Božích přikázání (DBP) jako zákona vymáhaného silou. Z DBP pak vycházejí ostatní zákony.

Myslím si, že DBP není zákon, který nám Bůh přikázal dodržovat. Myslím si, že DBP je popis toho, jak se člověk chová poté, co ho promění láska. Ve chvílích, kdy miluju, tak všechno je Jedno, volím slova přesně, naslouchám svým potřebám, respektuju lidi, nezabíjím, nesmilním, nekradu, nepomlouvám, nežádám; jinými slovy: naplňuju DBP, byť v knize Exodus (20: 1-17) je formulováno jinak. Myslím si, že DBP je Mojžíšova reklama na to, nač se můžeme těšit, kdykoliv lásku necháme skrz nás promlouvat.

Kéž by se více kněžích a učitelů zamýšlelo nad slovy Jacquese Maritaina: „Ten, kdo miluje, je svobodný a všechny zákony pro něj přestaly existovat, neboť on je králem,“ kterými odkazuje na jediného krále – na Lásku!
Přečtení: 1022

Reagujete na tento komentář:
V životě se nedozvím, jak to Mojžíš myslel. Nezáleží mi na tom. Žiju teď. Potřebuju volit si své cíle a způsoby jejich dosahování samostatně a zároveň potřebuju bezpečí před organismy, které mi v tom brání. Potřebuju tvořit svobodně. A proto příkazy a zákazy ve mně budí vzdor, hněv, strach, utrpení... To škodí zdraví. Jenže rád bych na světě ještě nějakou dobu pobyl ve zdraví a pohodě, trochu lépe svět pochopil a užil si potěšení z tvorby. Chápu-li DBP jako popis chování milujícího člověka, říká mi to, že stačí milovat a s tím dalším (pravidla...) si už nemusím dělat starosti. Když člověk miluje, má to nejvíc, co dává životu smysl. Milující člověk v okamžiku milování těžko někomu ublíží, těžko někoho okrade - proč taky, když už má to nejvíc? Zažil jsem milování, ten blažený pocit, kdy se rozplývám, jsem střízlivý na maximum a daří se mi nejlépe cokoliv, co dělám... Neumím to zařídit na lusknutí prstů. Ten stav vzniká a zaniká sám od sebe. Těším se, až to zase nastane.
Web: neuveden Mail: schován
V životě se nedozvím, jak to Mojžíš myslel. Nezáleží mi na tom. Žiju teď. Potřebuju volit si své cíle a způsoby jejich dosahování samostatně a zároveň potřebuju bezpečí před organismy, které mi v tom brání. Potřebuju tvořit svobodně. A proto příkazy a zákazy ve mně budí vzdor, hněv, strach, utrpení... To škodí zdraví. Jenže rád bych na světě ještě nějakou dobu pobyl ve zdraví a pohodě, trochu lépe svět pochopil a užil si potěšení z tvorby. Chápu-li DBP jako popis chování milujícího člověka, říká mi to, že stačí milovat a s tím dalším (pravidla...) si už nemusím dělat starosti. Když člověk miluje, má to nejvíc, co dává životu smysl. Milující člověk v okamžiku milování těžko někomu ublíží, těžko někoho okrade - proč taky, když už má to nejvíc? Zažil jsem milování, ten blažený pocit, kdy se rozplývám, jsem střízlivý na maximum a daří se mi nejlépe cokoliv, co dělám... Neumím to zařídit na lusknutí prstů. Ten stav vzniká a zaniká sám od sebe. Těším se, až to zase nastane.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky