Hodnoty, společnost a stát – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: li
Čas: 2022-11-08 00:00:02

Hodnoty, společnost a stát

Věřím, že každý člověk má touhu chránit své zájmy a každý člověk chce mít možnost uplatňovat „své pojetí dobra“. Podle Schopenhauera nikdo (ze své lidské podstaty, oproštěné od našeho poznání) nemá žádný důvod souhlasit s trvalou ztrátou pro sebe sama, aby celkově přivodil větší prospěch pro jiné. K postupnému poznávání světa a souvislostí nám slouží intelekt. Pojetí dobra se u lidí liší, ale bez silných a trvalých altruistických motivů by žádný člověk neudělal nic, co by ohrozilo jeho egoistický zájem. Proto své jednání korigujeme rozumem a poznáním, které se vztahuje k objektivnímu celku. Každá společnost proto nutně musí mít i srozumitelný hodnotový rámec, ve kterém se pohybuje. Tento rámec zajišťovalo především náboženství a filosofie s metafyzickým rozměrem. Co se stane s libovolnou společností, která potlačí spiritualitu a každý jedinec v ní bude uznávat jen svůj egoistický zájem? A co se stane se státem, který prosadí skrze své zákony přímý útok na základní duchovní principy života?
Přečtení: 2283

Autor: li Čas: 2022-11-08 01:05:50
Web: neuveden Mail: schován
Každý člověk se ve svém jednání řídí podle své vlastní filosofie. Z důvodu, že je nám podstata naší existence na tomto světě skrytá, tak nutně musí mít každý lidský mozek v sobě centrum pro víru – a nutně jedná s ohledem na danou víru... Když se k libovolné víře v cokoliv (například i v ateismus a materialismus) přidá fanatismus, tak je to cesta do pekel... Problémem je tedy vždy mnohem více FANATISMUS a ZTRÁTA SOUDNOSTI, než samotná víra.
O mozku a víře zde (jde o 11 let starou přednášku, přesto velmi zajímavá celá): https://youtu.be/PpMJkaf117g?t=3218
Velmi v kostce připojuji tři základní víry, na které se pak nabalují další víry a ideologie.

VÍRA V BOHA
Víra v nesmrtelnou duši a víra v existenci Boha (božstva), který je nadřazen lidem. Tato víra má velmi mnoho podob a neustále se proměňuje v čase. V našem prostředí je nám momentálně asi nejvíce známá křesťanská představa (s rozpracovaným systémem hodnot). Lidé ve starších dobách využívali mozek trochu jiným způsobem než dnešní člověk. Skrze symboly, kontemplaci, umění a rituály dokázali metafyzické otázky jinak chápat (tj. mnohem více prožitkově a do hloubky). Dnes tato schopnost hodně slábne na úkor rozvoje racionality a informačního zahlcení, nicméně potřeba spirituality naštěstí stále existuje v různých podobách. Jde o hledání smyslu lidské existence, jde též o systematickou práci se svým egem, ve smyslu jeho kultivace. Takto věřící člověk je přesvědčen o tom, že máme svobodnou vůli a je si vědom toho, že neseme za své jednání zodpovědnost.
Platón a duše: https://youtu.be/oozFfbB9OpQ?t=196
Epiktétos – správné návyky: https://www.youtube.com/watch?v=s7MDCYb_Kiw
Tomáš Akvinský a logické myšlení: https://www.databazeknih.cz/knihy/tomas-a-jeho-sumy-433614

VÍRA V OBJEKTIVNĚ PLATNÝ ZÁKON
Přesvědčení v univerzálně platný duchovní zákon (logicky odvoditelný), který je nezávislý na pozorovateli, přičemž není důležité zda existuje Bůh. Aristoteles, na kterého mimo jiné navazuje i Schopenhauer, Mises a Randová; mluví o teleologii (telos = účel, cíl; jednáme tedy za nějakým účelem) – a z našeho jednání vždy dále něco plyne v materiální i duchovní oblasti = jednání má na všech úrovních příčinu a důsledek. Takto věřící lidé jsou přesvědčeni, že lidská mysl předchází jevům – a že lidé mají svobodnou vůli, která se pohybuje v určitém limitu. Své jednání i emoce proto podrobují pečlivému racionálnímu soudu a i v duchovní oblasti si stanovují cíle. Přemýšlí o etických otázkách z různých úhlů, analyzují a porovnávají. Budhisté takovému zákonu říkají „dharma“. Je to vnitřní zákon, který „musí“ být následován, jestliže má být individuální život v souladu s objektivními zákony a univerzální podstatou bytí. Objektivně platný duchovní zákon uznával např. i A. Einstein nebo J. W. Goethe...
V existenci svobodné vůle věří i F. Koukolík: https://youtu.be/TcDNen5-RdI?t=723
Dhammapadam: https://www.youtube.com/watch?v=qX4ErQyi_bI
Ušlechtilá osmidílná stezka: https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%A1lechtil%C3%A1_osmid%C3%ADln%C3%A1_stezka
Albert Einstein, kosmické náboženství: https://youtu.be/qq_WqYFiLvc?t=273
Arthur Schopenhauer: https://youtu.be/XWlvq5_7CTc?t=490
Johann Wolfgang Goethe: https://youtu.be/5mUh8E_0ETI?t=761
Filosofie objektivismu Ayn Randové: https://www.youtube.com/watch?v=I-3ugszAe1M

VÍRA V ATEISMUS A RELATIVIZACE VŠECH HODNOT
Víra v to, že neexistuje Bůh, ale zároveň vyjadřuje lhostejnost či pochyby nad platností objektivně platného mravního zákona. Ateisté samozřejmě také dělají dobré skutky (mnohdy jednají lépe než „věřící v nějaké jiné náboženství“), ale sama ideologie ateismu jim v k tomu nedává žádný motiv. Ateisti se řídí spíš nahodilejšími emocemi a vnějšími vlivy. Neposuzují problémy z vyšší perspektivy – a tím pádem jsou mnohem snáze manipulováni momentální propagandou (manipulátoři si je mohou snadno získat přes emoce, které u nich z logiky věci nejsou podrobeny objektivnímu hodnotovému zkoumání). Nezabývají se otázkou metafyziky – a neřeší otázku svobodné vůle. Vzhledem k vyhlídce žití, že „smrtí vše skončí“, mají přirozenou potřebu si ho co možná nejlépe užít, aniž by řešili vnitřní motivace svého jednání. Své vnitřní myšlenky a pohnutky nemají důvod analyzovat a korigovat vzhledem ke svému duchovnímu cíli, zabývají se až skutečnými činy.
Ateismus: https://www.youtube.com/watch?v=04OMfMo5QI0
Hedonismus: https://www.youtube.com/watch?v=MSeBwVP4wmM


************
Pravda poplatná smyslům a racionálnímu myšlení může stačit rozumu, ale nevypovídá o realitě nic komplexního. Proto je tolik důležité zapojení duševního a iracionálního poznání, které se projevuje v mytologiích, náboženstvích a filosofii. Všeobecné duchovní představy jsou nezbytnou součástí duševního života. Jejich částečná absence (nebo dokonce jejich popření) je znakem degenerace. Je až neuvěřitelné, že naše „vyspělá společnost“ tyto různé filosofické náhledy na vnímání světa nepředstavuje dětem od malička ve škole jako základní předmět, o který bychom se měli celý život zajímat. Myslím si, že pokud nebudou znát základní bázi (a podstatu) těchto představ, tak budou ve světě velmi snadno manipulováni a nebudou schopni různé myšlenkové proudy mezi sebou porovnat.

„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy. Komu to není známo, kdo se už neumí divit, neumí žasnout, ten je tak říkajíc mrtev a jeho oko vyhaslé. Vědomí, že existuje pro nás něco neproniknutelného, projev nejhlubšího rozumu a nejzářivější krásy, které jsou našemu rozumu dostupný jen ve svých nejjednodušších formách. Toto vědomí a cítění vytváří opravdovou zbožnost. V tomto – a jedině v tomto smyslu – patřím k hluboce náboženským lidem. Nedovedu si představit Boha, který odměňuje a trestá předměty svého stvoření. Který dokonce má vůli, podobnou naší vlastní. Také si nemohu a nedovedu představit jedince, který přetrvá svou tělesnou smrt. Takové myšlenky, ať je v sobě živý ze strachu nebo ze směšného egoismu slabé duše. Mně stačí mystérium, že život je věčný...“ (Albert Einstein)


************
Totalita a stát: https://www.youtube.com/watch?v=LAskN8GDzAA&t=1071s

A. Huxley: https://www.youtube.com/watch?v=q0FDwfNE6YE

Koukolík: „Duše“ (sebepoznávání či jáství) je geneticky kódovaná a budujeme si ji celý život.
https://www.youtube.com/watch?v=BD-8byHVLFw
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky