Osvobození mysli – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2021-06-28 00:00:02

Osvobození mysli

V textu Svoboda v mysli jsem psal o tom, jak důležité je pojetí svobody rozlišovat na pocitovou svobodu a papírovou svobodu. Jak ale dosáhnout osvobození mysli? Myslím, že se jedná o složitý proces. Na začátku stojí hodně přemýšlení a introspekce, což jsou procesy, které nelze uspěchat a kterým by měl být dán ve zdravém prostředí přiměřený prostor. Za zásadní považuji přiznání toho, že žijeme jiný život, než který chceme žít. Výmluvy typu „nemám na výběr” musí jít stranou.

Pro mě jsou velkým zdrojem vnitřního pocitu svobody vztahy, ve kterých se mohu vyjádřit, jak chci, a jsou svobodným prostorem pro budování dynamicky se rozvíjející osobnosti. Nelpím však pouze na vztazích. Poslední dobou mě třeba baví psaní: ne že bych v něm snad byl nějak zvlášť dobrý, ale především mi dělá neskutečnou radost a pohlcuje mě. Každým napsaným textem rozšiřuji své obzory, jak chápu svět, a dokážu strávit hodiny jen sezením u počítače a psaním anebo procházením se a mentálním propojováním nejrůznějších témat, která mě zajímají, mezi sebou. Vím, že dokud mi zůstanou moje mysl, dostatek živin a možnost rozvíjet se tímto směrem, nebudu se nudit. Podobných zájmů existuje celá řada a nesmírně obohacující je pro mě potkávat lidi, kteří tento svůj zájem skutečně našli, a podívat se na svět i z pohledu toho jejich unikátního zájmu.

Co z toho vyplývá? Způsobů nalezení vnitřní svobody je více, ale pokud si najdete skutečné vášně, dokážete si z nich vytvořit váš vlastní svět, ve kterém budete daleko svobodnější, bez ohledu na většinu vnějších okolností. Budete z nich čerpat sílu a sebevědomí. Dnešní vzdělání určené dospívajícím je bohužel spíše normativní a bývá spojováno s opakem, nudou, a snad i proto potkáváme ve světě tolik nesvobodných duší.
Přečtení: 9429

Autor: Szaszián Čas: 2021-06-27 23:27:49 Titulek: Svoboda v mysli = neambivalence
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Podstatou toho, čemu se říká "nesvoboda v mysli", je ambivalence. To, že člověk může chtít dvě věci, které se navzájem vylučují. Kdo někdy chodil do práce, to zná. Ten pocit, kdy ráno zazvoní budík, z postele se vám vůbec nechce a zároveň víte, že MUSÍTE jít do práce, je dokonalý příklad "nesvobody v mysli". To, čemu psychiatři říkají obsedantně kompulzivní porucha, je tentýž jev.
2) Za zásadní považuji přiznání toho, že žijeme jiný život, než který chceme žít. Výmluvy typu „nemám na výběr” musí jít stranou.
- Chceme žít život, jaký žijeme, jinak bychom ho nežili (pokud nás někdo nenutí), A ZÁROVEŇ chceme žít jiný život. Ambivalence. Je to jako s tím vstáváním do práce.
Web: neuveden Mail: neuveden
DODATEK DODATEK DODATEK
Způsobů nalezení vnitřní svobody je více, ale pokud si najdete skutečné vášně, dokážete si z nich vytvořit váš vlastní svět, ve kterém budete daleko svobodnější, bez ohledu na většinu vnějších okolností.
- Na tom je mnoho pravdy. Když osobu pohltí jedna vášeň, skutečně to odstraní ambivalenci. Protože pak co umožňuje pobyt s objektem vášně, je dobré; a co tomu překáží, je špatné. Otázka je, jak moc je takový stav pravděpodobný a samozřejmě zda je žádoucí.
Každopádně jak to Ondra napsal, je špatně: ty skutečné vášně můžou být vzájemně konfliktní (a velmi pravděpodobně budou), čili ambivalence/nesvoboda v mysli se tím neodstraní.
Web: neuveden Mail: neuveden
Troufam si tvrdit, ze nemas pravdu, jako obvykle.
To je stejne zajimave, jak vlastne nikdy nemas pravdu...divne.
Nezijeme zivot, jaky chceme, protoze nas skutecne nekdo nuti zit jinak. Ten "nekdo" je "stat". Ja bych strasne rad zil jinak, nez ziju, ale stat mi v tom brani, kazdy den mnoha a mnoha zpusoby.
Osobne neznam zadneho cloveka, ktery by zil tak jak chce a stat ho v tom nejak neomezoval.
A ani neznam jedineho cloveka, ktery chce zit takovy zivot, jaky zije.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Hele, já jsem také pro omezování zasahování státu (časem klidně až na nulu) do lidských životů. Ale teď mám pocit, že zastáváš pozici oběti. A taková pozice je myslím každému člověku obecně neprospěšná. Určitě je možné žít poměrně spokojený a naplněný život i v dnešní (státní) společnosti a přitom ostře nesouhlasit se státním zřízením. A je s podivem, že bys neznal alespoň nějakého spokojeného člověka. Spokojení lidé jsou. Ale není to otázka toho, že se jim děje v životě všechno veselé, a jen to co by chtěli. Ale otázka toho, že si udržují pozitivní pohled, a že se dokáží radovat z různých situací jako přirozeného projevu života a nenechají se ovládnout skepsí v běžných nepříjemných situacích...
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale ano, i ja jsem obcas stastny, atd.
Rozhodne jsem ale obet. To v kazdem pripade.
Kazdy den musim resit, abych se choval tak, jak po me chce nejakej stat a to i v pripadech, kdy nikomu neublizuju, neohrozuju ho, neomezuju ho atd. Presto vsechno si porad musim hlidat, jestli napriklad nahodou nejedu pod tim radarem o par km/hod rychleji, nez bych mel.
A takovych veci denne zazivam spousty.
Hele, ja byl i zavrenej v base. A i tam jsem zazival obcas nejake pocity stesti. Ale jaksi by bylo byvalo lepsi nebyt v te base... Uplne stejne to mam se statem. Jasne, umim si najit neco, kdy se citim spokojeny. Ale jaksi by bylo lepsi, kdyby me ten stat porad nekurvil zivot...
Web: neuveden Mail: schován
Jakože ne, že bys neměl pravdu a ne že by nemělo smysl proti špatným věcem bojovat.

Ale to jak se cítíš je prostě jen tvoje věc. Myslím, že by Ti pomohlo se tolik neutápět ve věcech, které nemůžeš ovlivnit (zlej stát) a věnovat se věcem které ovlivnit můžeš. Zkus si přečíst něco o moderním stocizmu, např "Jak žít dobrý život" od W. B. Irvina, mohlo by Tě to inspirovat.

Ale třeba jsem úplně mimo, a nabral jsem špatný dojem. V tom případě na to klidně zapomeň :-)
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Momentálně bych Ti přál spíš ten trochu lepší pohled na život. Ne proto, že by to bylo lepší než ankap, ale protože je dosažitelnější. Krom toho obětí můžeš fakticky opravdu být. Ale důležitější je tvůj vlastní vnitřní pohled na věc. Jestli jsi přilnul k myšlenkám ankapu, tak chápu, že zcela autenticky vidíš tu ohromnou spoustu omezování všeho možného. Tak stačí vědět, že v tom nejsi sám. Ale nepěstuj si ten pocit oběti. A to tak, že se zaměříš na věci, které dělat můžeš s v nichž svobodný jsi. Ale nechci Ti nic vnucovat, protože logicky nevidím do tvé situace a vím úplný prd.
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale tak to je logicke, to je v pohode....Chapu, ze situace je, jaka je...
Ale znovu reknu, ze uplne to same bys mohl rikat kdysi otrokovi nekde na plantazi. Uplne to same....
Btw, muj "problem" je, ze strasne spatne snasim "nespravedlnost". A to vseobecne, at se deje me ci nekomu jinemu, uplne stejne.
Dam priklad: Tuhle jsem byl na parkovisti pred Hornbachem a videl jsem tam bandu podvodniku....nejprve to zkouseli na me, tak jsem je poslal do haje...a pak jsem videl, jak se povesili na nejakeho duchodce...a ten jim na to skocil...takze velmi hrozilo, ze ho okradou ci minimalne podvedou...
Byli 4, ja tam byl sam....
No, jelikoz jsem zrovna kupoval dlazdicky, tak jsem popadl jednu dlazdicku do ruky a s revem "vy zmrdi, okamzite vypadnete, nebo vas zabiju" jsem bezel k nim.
Byli 4, ja sam....
Kdyz jsem to vypravel nejakym lidem, tak mi skoro vsichni rekli, ze jsem blazen, ze se mi mohlo neco stat, a bla bla bla....Me je jedno, ze se mi mohlo neco stat. Vzal bych 1-2 sebou....proste jsem je nemohl nechat, aby toho pana okradli. Pro me osobne to byl tak priserny pocit, kdyz jsem videl, jak se na to chystaji, ze jsem proste NEMOHL nic neudelat. Vylozene fyzicky to neslo, nic neudelat.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Přesně tak kamaráde. Úplně to samé bych řekl i tomu otrokovi na plantáži. Ale chápu, že věci je potřeba měnit i na vnější úrovni. Bohužel to ale trvá dlouho a ten život máš poměrně krátkej. Tvé pocity samozřejmě nejsou tvá chyba. Ti lidi, kteří Ti řekli, že jsi blázen, tak Tě buď mají rádi a bojí se o Tebe nebo se u někoho může ozývat špatné svědomí, protože na to sami nemají koule. To první je docela dobrý, to druhé je věc těch ostatních. Pokud jednáš podle svého svědomí, jednáš vždy dobře. A naštěstí jsou lidé jako TY, kteří mají svědomí ještě hodně silné.
Autor: Dalid Čas: 2021-06-28 08:27:19
Web: neuveden Mail: schován
Vnútorná sloboda je o prítomnom okamžiku. Ak ma niečo obmedzuje, položím si otázky, dá sa to riešiť? Ak áno, chcem to riešiť? A chcem to riešiť teraz? Potom môžem vždy robiť to, čo chcem.
Web: neuveden Mail: neuveden
Mno, a co kdyz se to resit neda, protoze hrozi, ze me za to nekdo potresta tak, ze me to defacto zlikviduje?
To se pak muzu citit vnitrne svobodny jak chci, ale jaksi realita je jina.
Web: neuveden Mail: schován
Aj tak máš len dve možnosti, buď to urobiť a niesť následky, alebo neurobiť. Tým, že budeš na to myslieť a bude ťa to srať, nič nezlepšíš.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky