Autor: Urza
Čas: 2025-06-24 00:00:02
Pomsta a spravedlnost
Dnes se pustím trochu za hranice libertariánských myšlenek (s těmi tento text souvisí jen velmi volně); rád bych se totiž zabýval konceptem pomsty, jenž bývá lidmi často vnímán jako akt spravedlnosti. Já tento pohled nesdílím (ač někdy v minulosti jsem tak asi uvažoval, ale už si to přesně nepamatuji); pomsta mi totiž nedává vůbec smysl s výjimkou snahy o odstrašení pachatele – či ostatních – aby člověka poškozovali. Není mi však úplně jasné, odkud se berou třeba přání, aby mrtvý vrah (třeba terorista) po smrti skončil „v pekle“ či „ať je jeho duše zatracena“ (odhlédněme teď od toho, kdo čemu věří; ač v Čechách je ateismus běžný, třeba v USA věří v posmrtný život kdekdo); já přeji spasení i Stalinovi s Hitlerem, ať jejich duše odpočívají v pokoji. Protože proč ne? Nikomu to neublíží a jim to prospěje; proč nepřát i zlým lidem dobré věci v případech, kdy to nikoho nepoškodí a žádný (ne)výchovný efekt to nemá?
Přečtení: 563
Komentáře
Komentář 117589
Pokud ano a máte to přes to takhle, aspirujete na svatost. Většina lidí chce mít vyrovnané skóre, jinak to ohrožuje jejich psychickou stabilitu. A pokud toho nelze dosáhnout za života, např. dotyčný byl vraždící diktátor, odehrávají si to ve fantaziích pekla a očistce. Také to souvisí s náboženstvím. Různé přírodní jevy byly vnímány jako akt pomsty bohů lidem za nejrůznější prohřešky a zpupnost, a zároveň to tak nějak legalizovalo obdobné chování u lidí.
Mstu už lze velmi názorně studovat u šimpanzů v neuvěřitelně brutální podobě, která si s lidskou nezadá.
Komentář 117592
Komentář 117593
Možná právě v té otázce je zakopaný pes; pokud se ptáte na to, zda mi jiní lidé lhali či mě podvedli v důležitých věcech (osobních či profesních), nedodrželi závazné dohody, okradli o velké peníze či třeba jako menšího zmlátili až do bezvědomí (doslova), odpověď zní ano. Ale pokud se ptáte na to, zda mi ublížili, jako první odpověď mi tam naskočí „ne“; protože nastavení, ze kterého vycházím, je, že si bolest působíme sami; ostatní s námi mohou nějak jednat, ale je na nás, jak s tím naložíme.
Nemyslím, že aspiruji na svatost; uznávám, že většina lidí to takto nevidí (a společnost dle toho vypadá), ale řekl bych, že z těch, kdo se alespoň pár let zabývají nějakým seberozvojem či osobnostním růstem, to bude menšina.
Příklady ze zvířecí říše znám, zrovna o těch šimpanzích jsem četl nedávno; dlouhou dobu se lidé domnívali, že tu krutost pochytili právě od lidí, ale pak se nějaká skupina antropologů vydala studovat šimpanze někam, kde nikdy lidi nepotkali – a došli k tomu, že jejich krutost byla ještě větší.
Vůbec tedy nepopírám, že nám (i některým zvířatům) je pomsta přirozená; ale to je i znásilňování, zabíjení těch, na které se fakt naštveme a spousta dalších věcí. Jen proto, že máme něco evolučně dané, to neznamená, že se tím musíme řídit; a ani to neznamená, že v současné společnosti je vždy výhodné se tím řídit.
Komentář 117590
Komentář 117591
Komentář 117594
https://stoky.urza.cz/texty/pomsta-a-spravedlnost-757#comment117593
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.