Studio Svobodného přístavu: V 19 hodin živě o svobodě! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Definice vnitrni svobody je subjektivni, protoze kazdy jsme jiny. Pro jednoho je to ciste prazdno - moznost nemyslet na nic. Pro jineho premysleni o touze, pro jineho absence touhy... Takze ja vnitrni svobodu definuji jako stav mysli, ktery je v souladu s tim, jak dotycny vnitrni svobodu definuje. ;-)

Definice může být různá, ale mnohá z takových definic nemá s objektivní realitou nic společného :) Pokud jdete okrádat, vraždit nebo znásilňovat – a budete mi tvrdit, že Vám to velí "vnitřní svoboda", tak je to směšné... :) Stav mysli může být různý, např. svobodný, velkorysý a laskavý – nebo nesvobodný, malý a nenávistný...

Tak pomoci te definice se snazime popsat prave tu realitu... Ale uznavam, ze toto je velmi abstractni a subjektivni.

Jinak nevim, proc by vrah nebo znasilnovat nemohl byt vnitrne svobodny? Proc by to melo byt nutne v rozporu? Proc to omezovat jen na zlociny? Proc ne na majetek? Podle mne muze vnitrni blazenosti a svobody dosahnout sberatel znamek, kdyz treba zkompletuje svou sbirku a splni definovany cil. A stejne tak treba vrah muze dosahnout vnitrni svobody tim, ze zabije urcity pocet lidi. Jak se to lisi? Samozrejme dusledky, tim ze to druhe je zlo a zavrzenihodne, ale pro nas ucel formulace definice??? To se prece nelisi.

Vnitřní svoboda souvisí s hodnotami :) Vrah není vnitřně svobodný, protože ho ovládl nějaký "běs" neboli "rapl"... Když dostanete ve škole jedničku, tak Vás maminka možná pochválí, když koupíte známku do sbírky, tak ji máte, ale jinak to s vnitřní svobodou absolutně vůbec nesouvisí :)

Toto prave vubec neni pravda. Proc by vnitrni svoboda mela souviset s hodnotami? Respektive jak definujete hodnotu v tomto kontextu? Vnitrni svoboda vraha muze pramenit z toho, ze konecne prestal vzdorovat a podvolil se onomu besu... Nebo proste jen, ze zabil 5 lidi a od mala chtel zabit pet lidi... Nemyslim si, ze vnitrni svoboda musi nutne souviset s disciplinou, dosahovanim cilu, atd...

Řekněme, že máme hodnoty, které jsou hodny následování, aby člověk byl člověkem. Pokud se člověk chce přiblížit démonovi, pak by si volil adekvátní hodnoty pro tyto entity a časem by člověkem být přestal.

A kdo definuje, jake hodnoty jsou hodny nasledovani? A kdo definuje cloveka? Proc by vrah prestal byt clovekem?

Kdepak. Je to absolutne subjektivni. Za mne i vrah muze nabyt vnitrni svobody, treba tou vrazdou, nebo tim, ze vrazdit prestane. Proste je ta definice tak subjektivni, ze nelze ji formulovat univerzalne.

Definujeme to na základě objektivního pozorování. Pokud chcete být démonem, tak směle do toho, vyznávejte hodnoty démonů. Ale projdete zcela jistě mezifází = stanete se nejprve šílencem, pomateným člověkem. Viděl jste film Arvéd? :) Pokud ne, tak doporučuji, je moc dobře udělaný.

Jak chceš objektivně pozorovat, co se děje uvnitř mysli cizího člověka?

Pozoruji a vyhodnocuji. Na netu už je hodně studijního materiálu a to mě extrémně zajímá. Myšlení a kauzalita, to je celé :)

Ja nechci byt demonem ani vrahem. To, ze si rekneme, ze nejake hodnoty a ctnosti jsou hodny nasledovani, a ze to je dobre a dela to cloveka clovekem, je sice hezke, ale neplati to jako univerzalni definice vnitrni svobody cloveka. Uz jen sama absence myslenek to vyvraci - neni to zadna hodnota ani nic nasledovani hodneho, ale pres to je to pro hodne lidi definice vnitrni svobody - nic neresit, nemyslet na nic, mit prazdno v hlave.

Film jsem nevidel, ale dekuji za tip.