Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

To je vsak jen pouhy dusledek vezenskeho statniho rigidniho reliktniho systemu !!! Zamysli se alespon jednou, prosim.

Když se někdo naprahme aby mi jednu fláknul je myslím dostatečný ospravedlnění mu jednu natáhnout dřív....jsem pak agresor?

A výmluva na ostatní za posrany život je většinou jen alibi. To víte sám.

Izrael a okolní Arabové - tam je myslím snadné poznat, kdo je ten lepší a kdo horší. Když chce koho vyvraždit včetně dětí a kdo průběžně nabízí smírná řešení. A začátky jsou v šerém dávnověku, kdy se pogromy na židy děly průběžně...
Ukrajina a Rusko - neříkejte mi, že zrušení ruštiny jako úředního jazyka je dostatečná záminka pro zakládání teroristických uskupení pod ruským vedením. To už musí bejt opravdu extrémní mentální gymnastika.

Ja bych zakazal statni skoly, to by bylo pro deti ze vseho nejlepsi. :-)

- Ano.

- Souhlas.

- Shodli jsme se, že každá filosofie, každé uspořádání společnosti, každá morálka vychází jen z nějakého sociálního konstruktu. A jelikož člověk je tvor sociální, vždy (tedy až na lidi jako je autor tohoto článku, který se snaží o extrémní individualismus) se do nějaké společnosti buď zařadí, nebo přemýšlí o tom, proč je to blbě a uvažuje o lepší. A ankap je docela fajn tím, že si nic nemonopolizuje, nechává lidem svobodný výběr. My si žijem po svém, vy si žijte třeba v komunismu ale neserte se do nás. Pak samozřejmě přichází problém "za své na svém", tedy problém vlastnictví, ale to nemá ideálně vyřešena žádná filosofie (i ty filosofie, které tvrdí, že vše je boží, bůh dal - bůh vzal, mají tohle heslo jen jako flignu na blbý).

Každopádně i Vy se řídíte nějakými principy; rozdíl je v tom, že je nejspíš neznáte či znát nechcete, což ale neznamená, že žádné takové nejsou.

Každopádně i Vy se řídíte nějakými principy; rozdíl je v tom, že je nejspíš neznáte či znát nechcete, což ale neznamená, že žádné takové nejsou.

Ano, je to společenský konstrukt.
Každá společnost se řídí nějakými zákonitostmi; dokonce i ti dva s řídí zákonitostmi, jen se tváří, že nikoliv (nebo se znají příliš málo na to, aby je chápali, případně se je nesnaží popsat).

Obávám se, mou pozici moc nechápete; ale to Vám zjevně nebrání ve Vaší nadřazenosti…

To ale není nic moc nového; říkáte jen ostrými slovy to, co říkám i já.
Nikdy jsem netvrdil, že vlastnictví je cokoliv víc než společenský konstrukt.
Ano, často vysvětluji, proč mi tento společenský konstrukt dává větší smysl než jiné; ale nedělám z něj nic víc.
Každopádně ani to, co přinášíte Vy, není bez síly; jen mi to připadá jako takové vznosně popsané "nic".

Zdráhám se s Vámi souhlasit, velmi pesimistické. Přece jen byste mohl připustit, že se lidstvo časem tak nějak zcivilisovalo, zkulturnilo (a zpohodlnělo). A že už se spíš snaží obchodovat než bojovat.

Jestliže v rámci diskuse nezpochybňujeme vlastnictví kabátů a rohlíků, ale spíš jezer a Grónsk, pak se snad jedná o fligny mocných, resp. jak by se nemocní zmohli na vlastnictví vesmíru?

Soukromé vlastnictví není vynález ankapu.

Vyhýbání se placení NEVYŽÁDANÝCH služeb není okrádáním. Např. ještě donedávna (před "vynálezem" OZE) se nevyžádaná dodávka elektřiny do veřejné sítě přísně pokutovala.

Já to nerozporuju, parta loupežníků dohodu neuzavřela, tedy ji nemůže porušit. Řídí se právem silnějšího.

Ovšem jestliže připustíme, že existuje výhradně právo silnějšího, bez "božího" práva na život a majetek, pak se veškeré "právo" zredukuje pouze na diktát nejsilnějšího. Což je taky možná varianta organizace lidské společnosti. Nicméně zdá se, že to dnes úplně neplatí. Je to jen fligna od mocných, aby se poddaní moc nebouřili, nebo přece jen nějaké "božské" principy existují (jsou všeobecně, přirozeně uznávány)?

Myslím si, že to je docela laciná dezinterpretace toho, co v těch stozích textu a sérii přednášek je.

Ano, byl jsem trapně nekonkretní. Předpokládal jsem vlastní kabát na dnešní běžné obecní ulici :)

Tohleto je myslím podstatnější. Ano, dostane po hubě, ale jako obranný akt. Zase právo silnějšího, které nijak nepopírám. Jenže on porušil dohodu, slib, dobře mu tak. A může se pak spřáhnout se stejně smýšlejícími a založit si svůj spolek dle vlastních pravidel.
Na rozdíl od státu, kde jste do spolku dobrovolně nevstoupil, po hubě dostanete za nerespektování pravidel, ke kterým jste se nezavázal a založit si svůj spolek s vlastními pravidly nelze (stát má právo veta).

Psal jsem, že státní právo může popírat právo na soukromé vlastnictví.
Co myslíte tím okrádáním? Vybírání výpalného, nebo vyhýbání se jeho placení?

O.K., ať už zpochybnění či uvedení na pravou míru, jde o to, o čem tu tlacháme.

Jak myslíte. Nemá smysl se přít o to, co přesně tím chtěl autor říct. Zkuste se ho zeptat.

Určitě není naškodu evoluci pojmenovat a pracovat s ní. Samotný koncept evoluce jednotlivce v průběhu života mi zní zajímavě, jen pojmenování "Systém 3" mi připadá terminologicky nepřesné. Systém 1 a Systém 2 způsoby, jak jednotlivec zpracovává podněty a rozhoduje se v konkrétní situaci. Evoluce (i v případě života jednotlivce) dlouhodobě formuje prostředí, pravidla a dispozice, v jejichž rámci se oba systémy uplatňují.

Záleží na vás, jak si to vyložíte. "Celý deduktivní systém se opírá o subjektivní pocit, že princip soukromého vlastnictví je morálně správný." Jezero je uvedeno jen jako názorný příklad.

Diskuse začala právem na soukromé vlastnictví. Tedy něčím, o čem se tu diskutuje jako o "přirozeném právu". Státní právo (o které se zřejmě opíráte vy) může právo na soukromý majetek (či na cokoli jiného) buď respektovat nebo popřít. Ne každá soukromá dobrovolná dohoda je možná v jakékoli společnosti. Zkuste se dohodnout se svým obchodním partnerem, že nebudete posílat EET nebo platit DPH. To vaše právo není nic jiného, než pravidla, řád, dohoda. Jediný rozdíl mezi soukromým a státním "právem" je ten, že státní právo je monopolní a nedá se z něj opt-outovat.

Nejhorší na změně je, že to potom bude jiný.

Přirozeností většiny lidí není revoluce, přirozeností je evoluční konzervativismus tedy přizpůsobení se stávající situaci s maximalizací prospěchu. Změna je totiž vysoce riziková v tom, že výsledek může být i horší než původní stav, který je sice špatný, ale dá se v něm přežívat a dokonce rozmnožovat. To o revoluci platit nemusí. Navíc revoluce často požírá své děti a geny revolucionářů se nejspíš přenášejí do dalších generací o něco méně než geny konzervativců.

Nezbývá než doufat, že se mládí současné nové vlny přispivatelů Stok časem trochu otupí.

"Odvolávání se na smyšlený princip soukromého vlastnictví je obrana před přiznáním, že jde o osobní preferenci."
Dle autora je celý "princip soukromého vlastnictví" smyšlený. On je tedy každý sociální princip vymyšlený lidmi, ovšem uvedená věta podle mě znamená, že autor považuje PRINCIP soukromého vlastnictví za chybný.

Při sčítání neplatí, že b+10a = 11a. Jestliže b=1000a, pak je součet roven 1010a. Ale o to primárně nejde. Když ze mě chce někdo stáhnout na ulici kabát a já mu jednu vrazím, nejedná se z mé strany o agresi. Je to sice násilí, ale obranné.
Pozměňme výraz "právo" na "pravidlo", dohodu, řád. Všechno je to stejně jen společenský konstrukt. Soukromý dobrovolný řád platí pouze pro společenství, které na tento řád dobrovolně přistoupilo a slíbilo se jím řídit. Jednotlivec řád nerespektující společenství opouští. Může si svobodně založit společenství jiné.

Ano, ale autor, na jehož text jsem reagoval, zpochybňoval celý princip soukromého vlastnictví. S "vocať pocať" souhlasím.

Pokud plánuji pouze svou ideologii, tak to stále spadá pod plánování mého života.

Souhlasím, že "instinkty" je špatné označení, měl jsem na mysli reflexy. Emoce a instinkty spadají pod Systém 1 jakýchsi okamžitých reakcí.

Ad evoluce nic neřeší. Záleží, jak si to nadefinujete. Existují evoluční algoritmy, které (jak již z definice algoritmu vyplývá) řeší problémy. Hledání systému pro konflikty v používání vzácných zdrojů je jedním z problémů, které řeší kulturní evoluce.

Doufám, že i přes nedostatky mého článku alespoň ta idea někomu něco přinesla.

Evoluce se v tradičním významu neodehrává v rámci jednání jednotlivce. Ale i v životě jednotlivce narazíme na evoluci podobné mechanismy.

Existuje způsob, jak zjistit, zda jsem naprogramoval algoritmus, který řeší nějaký problém.
Neexistuje způsob, jak zjistit, zda můj článek je dobrý. Co ovšem je možné je, psát články, dostávat zpětnou vazbu a postupně je zlepšovat.

To je ten rozdíl.

Evoluce jako Systém 3 je myšlena spíše jako jev společenský, nikoli psychologický.

Asi nechápu jak STH určuje co si o hodnotě musí myslet. Mohl byste to rozvést? Hodnotu bere jako závislou proměnou. Ke zjištění hodnoty je třeba vstupu. Nechápu Nutně nemusí jít jen o cenu za ktrou jste ochotný diamant koupit, ale i prodat. Zároveň bych rád upozornil, že jde o nějaké minimum za které jste ochotný prodat a naopak maximum za které jste ochotný koupit. Když nakoupíte blíže k vašemu maximu, jelikož obchodník zdražil, neznamené to, že hodnota produktu pro jakéhokoli z vás se změnila. Tvrdíte, že nákladová hodnota vychází z objektivních dat, čmuž nerozumím, jelikož zmíněná maxima a minima má každý různá. Člověk, který má hlad, považuje třeba kebab za hodnotnější, než když hlad nemá. Když by byl nasycený, tak si ho koupí jedině za hodně malé ceny. Když má hlad, tak je za něch ochotný zaplatit více. Nebo stačí třeba to, že někomu kebab chutná a někomu ne. Pro každého bude mít jinou hodnotu. Nerozumím tedy, kde berete objektivní data.

Řekl bych, že mnoho socialistů může jejich ideologie věst k většímu altruismu. Ten můžou vidět jako tak důležitý, že nevidí za problém ho vnucovat jiným. Nedokážu říct jestli tomu tak je, ale mám takový dojem z mnoha ekonomicky levicových jedinců, které znám.

Nedokážu si moc představit, jaké dojmy mají lidé z jiných ideologií. Tím nechci říct, že nemůžou mít podobně pozitivní efekt, naopak mi dává smysl že to tak často bude. Takže díky, zkusím se na to více zaměřit i u ostatních. (případně kdyby mi tu chtěl někdo napsat, budu ráda)

Myslím si, že se dost nechápeme.
Subjektivní teorie tvrdí, že hodnota dané věci je různá - každý tu hodnotu vnímá jinak. Někdo je ochotný za velký diamant zaplatit všechno jmnění, jiný málo. Hodnotu dané práce či daného produktu lze určit jen na úrovni jednotlivých transakcí.

Jestli se hodnota = tržby - náklady, tak se rovná zisku ne? Jestli tomu tak je, tak výslednou hodnotu služby či produktu ceníme stejně, jelikož zisk je závislý na konkrétní transakci. Rozdílem je jen to, že subjektivní teorie se neomezuje na existující transakce. Tvrdí, že hodnotu nějakého statku jedinec vnímá i mimo průběh transakce. Zároveň hodnotu nevnímá čistě peněžně. Peníze slouží jako směnný prostředek, kterým se dá hodnota vyjádřit.
Napadá mě, že se možná neshodneme na tom, že náklady i tržby už samy vznikají z ocenění lidí. Náklady nejsou subjektivní, když se mluví o fyzických vstupech. (náklady = potřebný čas, potřebné náčiní, ...) jejich peněžní ohodnocení, se kterým počítá nákladová teorie, je subjektivní.