Co je smyslem anarchokapitalismu? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Poněkud moc fylozofický. Přečtěte si něco jiného:

D. M. VITON

Konkrétní příklad anarchokapitalistického řádu existoval ve Španělsku, na současné hranici mezi Španělskem a Portugalskem, v království Kastílie a Galície. „Anarchií“ myslím zrušení centralizované moci, ne zrušení autority, jak si levičáci představují, že má nastat. Jeden takový režim byl nazván Coto Mixto. Šlo o malou oblast v povodí řeky Salas. Obyvatelé Coto Mixto se vyhýbali kontrole Španělska a Portugalska přibližně od roku 1143 do roku 1868. Coto Mixto měřilo asi 30 kilometrů čtverečných (přesně 27 km2) a patřilo pod Orsenské biskupství.

Jeden tisíc obyvatel Coto Mixto (dle sčítání z roku 1864) neměl krále nebo feudálního pána a udržel si historická privilegia. Jeho společenské struktury by mohly být považovány za anarchické. Protože starosta, nazývaný soudce, byl volen každou hlavou rodiny každé tři roky na shromáždění a radili mu tři muži ze tří různých vesnic z oblasti (Santiago de Rubiás, Rubiás a Meaus). Fungovalo to podobně jako současné sousedské asociace, ve kterých jeden člen každé domácnosti volí jednoho předsedajícího každý jeden nebo dva roky. Navíc, právem zde byly starodávné nepsané tradice a zvyky, které byly nepříliš daleko od přirozeného práva.

Během sedmi století obyvatelé dodržovali historická práva uznaná jinými královstvími, jako je volná volba občanské příslušnosti, daňové výhody a nepovinná vojenská služba. Žádné bezpečnostní síly neměly soudní pravomoc v hranicích Coto Mixta a jakékoliv osoby zde nemohly být zatčeny nebo připraveny o majetek, ačkoliv místní předávali lidi obviněné z vraždy Španělům, pokud byly důkazy přesvědčivé. Měli také právo poskytovat azyl a svobodu pěstování plodin, díky tomu mohli pěstovat tabák, který byl – a dodnes je – ve Španělsku státem ovládaným monopolem. Mohli praktikovat svobodný obchod díky „Camino Privilegiado“, obchodní cestě mezi Portugalskem a Španělskem, na kterou nemohla žádná autorita uvalovat clo.

Není zde žádný důkaz o vyšší míře kriminality ve svobodné společnosti Coto Mixto ve srovnání s Portugalskem anebo Španělskem, v protikladu k tvrzením etatistů, kteří tvrdí, že anarchistické společnosti jsou nebezpečné. Navíc místní byli oddanými katolíky a respektovali všechny tradice a spolupracovali ohledně společného majetku; jeví se tak, že myšlenka státu vynucujícího morálku a ctnosti je jen dalším mýtem. Konečně, anarchistická společnost byla stabilní po sedm století bez jakékoliv války a bez potřeby toho, aby stát zajišťoval mír, prosperitu a stabilitu.

Zvažujeme-li přednosti tohoto režimu, musí se potom ptát, proč Coto Mixto zmizelo? Důvodem byla vláda klasických liberálů (ve Španělsku tuto historickou dobu nazýváme jakobínským liberalismem) královny Isabely II., která viděla v Coto Mixtu problém pro své homogenní a rovnostářské cíle. Tak začala se špinavou kampaní proti Mixtům ve jménu národní bezpečnosti, tvrdíce, že stovky lidí mají prospěch z toho, že Mixtové dávají přednost pašování a zločinu. Jak jsme ukázali taková tvrzení byly zřejmými pomluvami, ale byly dostatečné pro království Španělské a Portugalské, aby podepsaly ujednání zvané Lisabonská dohoda k rozdělení Coto Mixta v roce 1864. Místní se nakonec roku 1868 vzdali.

Je zde mnoho otázek ohledně reálného anarchokapitalismu. Mohla by anarchie s řádem fungovat? Jistě, protože je to přirozený systém lidské organizace založený na přirozeném právu. Mohl by tento systém přetrvat věky? Ano, ale měli bychom si připomenout, že Coto Mixto trvalo po tak dlouhý čas kvůli feudálním privilegiím a pasivitě španělské a portugalské vlády. Jakmile tyto mocnosti zatoužily, daly pryč právní zvyky minulosti a svobody právě proto, že měly mocnější armády, podobně jako jakékoliv moderní vlády dávají stranou jakékoliv limity své moci.

Idylické řešení Evropy rozdělené na stovky politických jednotek bez jakéhokoliv státu většího než Lichtenštejnsko nebo malé země Svaté říše římské, bude těžké, jestliže se nepodíváme nazpět a nebudeme uvažovat o feudálním právu, ne jako o špatné instituci, ale jako o vhodné alternativě k narůstající centralizaci státní moci několika byrokratů v Bruselu, v OSN, NATU, EU a všech mezinárodních byrokratických institucích, které jsou řízeny elitami, které chtějí světový stát. Secese může být možná jen tehdy, pokud občané blízkých městských států nikdy nebudou legitimizovat vojenské útoky proti svým sousedům. Bez vítězství v kulturní válce budou všechny secesionistická a anarchistická hnutí smetena nepřiměřeným použitím síly.

Coto Mixto je jen příkladem v dlouhém seznamu anarchistických společností ve formě řádu. Pro více příkladů, se čtenář může podívat na Americký západ (19. století), keltské Irsko (650-1650), islandské společenství (930-1262), Rhode Island (1636-48), Albermale (1640-63). Pensylvánie (1681-90) a Cospaia (1440-1826). Anarchie není nemožná.

https://svobodny-svet.cz/coto-mixto-anarchie-v-galicii/

Nemyslím si, v zásadě píšu o tom, o čem vy. Pokud chceme decentralizovanou anarchii, je důležité lidem ukázat výhody svobody, aby nás v moment vyhlášení anarchistického území znovu nepřeválcovaly ostatní mocnosti; jednou z těchto výhod je, že je projevem respektu k druhým lidem.

Se článkem v zásadě souhlasím, jenom v tenhle moment nechápu, proč bychom měli Evropu rozdělovat zrovna podle feudálního práva. Já bych ty hranice ideálně nechal podle toho, které území kdo legitimně vlastní.

Já bych ty hranice ideálně nechal podle toho, které území kdo legitimně vlastní.

Zase ten starý vtip. A tá legitimita (ako reťaz legitímnych transakcií od prvotného homesteadingu niekedy v praveku, max. staroveku) by sa zisťovala vo všeobecnosti presne ako? A kto by definoval, čo je to legitimita?

Vy asi chcete nějakou centrální definici legitimity, ale v tu já nevěřím, neboť ji považuji za iluzorní. Že někdo něco vlastní, poznáte většinou vcelku snadno, pak jde jen o to, zda to uznáváte, nebo ne. Anarchokapitalismus je stav, v němž tuto legitimitu uznává dostatečně velké množství lidí pro to, aby měli ve společnosti hlas a mohli se opt-outnout od státního monopolu, jenž toto vlastnictví omezuje.

Co je smyslem anarchokapitalismu?

Tohle téma mi v libertariánském diskurzu chybí už delší dobu, protože snad nikde jsem z nenašel úplně uspokojivou, jasnou a zároveň všeobjímající odpověď na otázku: Proč bych vlastně měl chtít ANARCHOKAPITALISMUS? Netuším, jestli jsem vůbec na začátku svého působení v ankap komunitě přesně věděl, proč HO chci, jsem si ale jistý, že jsem po NĚM vždy hodně silně toužil. Co je vůbec smyslem za anarchokapitalismem a jeho myšlenkami? Chce snad nějaká nadpřirozená síla, abychom měli ANARCHOKAPITALISMUS? A pokud HO chceme my, proč HO vlastně chceme? Proč pro mě nejsou důležité jen OSTATNÍ SYSTÉMY? Vím, že již necítím potřebu ovládat druhé lidi skrze stát, ale proč tak moc toužím po ANARCHOKAPITALISMU? Hodně by mě zajímalo, jak tyhle otázky vnímáte Vy.

Dlouho mi na mysl nepřicházela žádná specifická formulace a moje argumentace pro dílčí aspekty anarchokapitalismu byla spíše utilitaristická. Teď bych řekl, že mým smyslem anarchokapitalismu je nejspíše to, že mi naplňuje potřebu respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt. Etatismus je dle mého názoru zakořeněn i v nedostatku respektu k různorodým způsobům života a řešení problémů: Právě kritizováním státu se snažím lidi nenásilnou cestou přesvědčit, aby ostatním tolik nepřekračovali jejich osobní hranice a dali jim více prostoru pro osobní růst.

***
CO MI HLAVA NEBERE:
To, po čem tedy nejvíce toužíte je "potřeba respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt"

Respekt (ohled, uznání, úcta) je uznání kvalit jiných lidí. Respekt je důležitou součástí mravnosti. Zahrnuje jisté dobrovolné sebeomezení a toleranci, ale ne proto, že by byl vůči nim lhostejný, nýbrž proto, že si jich váží a uznává jejich cenu, i když s jejich názory nebo postoji nemusí souhlasit.

Respektovat všechny lidi můžete v LIBOVOLNÉM ZŘÍZENÍ, to by Vám snad žádný režim nemohl zakázat, i když je to hodně zvláštní přání... ale ŽÁDNÝ SYSTÉM Vám nezaručí, že OD LIDÍ BUDETE DOSTÁVAT RESPEKT, ankap tuplem ne. To je věc, která se prostě NEDÁ VYNUTIT a závisí to hodně na tom, jaký jste člověk.

To si nemyslím, protože pokud ve státu chci změnit společenské uspořádání určitým směrem, který mi více vyhovuje, musím tím nutně jít proti směru, který chtějí jiní lidé, což beru jako nerespekt. Nedostanu absolutní respekt, ale pokud lidé nebudou porušovat moje vlastnická práva, bude ho daleko víc.

To, že Vy chcete změnit společenské uspořádání, které si jiní lidé naopak přejí... to vypovídá o Vašem nerespektu k těmto lidem.
Absolutní respekt od jiných lidí Vám ROZHODNĚ nikdo nezaručí v žádném systému... :)
Respekt vlastnických práv si můžete vynucovat v podobě toho, že si zaplatíte nějakou agenturu či gang, kteří Vám ochranu přislíbí, ale nezaručí :)

To samozřejmě, potřeby de liší, jenomže uvnitř toho mého stále mohou vznikat ta jejich, já pouze mám možnost odejít, zatímco za jejich aplikovaná státně zahrnují mě navzdory mému nesouhlasu. Ten respekt k vlastnictví je právě to minimum.

"uvnitř toho mého" wow!
a budete respektovat lidi, kteří Vám na ankap kompletně kašlou?
třeba byste mohl respektoval lidi, kteří vůbec neuznávají koncept vlastnictví :)

Otázka je co je to respekt, člověk by taky mohl respektovat vraha co mu zabíjí manželku.

Systém kde se dají respektovat úplně všichni by byl určitě fajn, ale to je utopie. Řeší se jak se té utopii co nejvíce přiblížit.

No tak někdo by to byl ochoten respektovat (zejména pokud si ho objedná), většina samozřejmě ne.
Point je, že respekt se nedá vynutit.

"Systém kde se dají respektovat úplně všichni by byl určitě fajn" no to by rozhodně nebyl fajn, byl by to totalitní režim, který by to sice deklaroval - a přitom by třeba žádal jen respekt k divným věcem v rámci ideologie režimu, nevyhovující názory by tvrdě potlačoval a trestal... Respekt z principu nemůže být vynucený žádným režimem.

Samozřejmě že respekt se nedá vynutit, a to nemyslím z morálního hlediska, ale reálně to nejde, cizí pocity člověk nezmění.

Já to myslel v tom smyslu že by to byl systém kde neexistuje ne-respekt, utopie, kde neexistuje konflikt, neexistuje násilí, hlad ani žízeň. To by podle mě fajn bylo.

Lidi, kteří mi kašlou na ankap, mě nerespektují, protože mě nutí participovat na nějakém konkrétním ekonomickém systému. Že jim na vlastnictví nezáleží, chápu, ale mohli by alespoň uznávat, že pro mě je důležité, a pokud to ne, respektovat alespoň moje sebevlastnictví.

A proč bychom Vás měli respektovat? :)
To bychom museli být padlí na hlavu.
Vy jste psal, že chcete všechny respektovat...
A skutek utek :)

Protože tak budu spokojený a budu o to spíš respektovat vás.
Chci je respektovat co možná nejvíc. Nejde plně respektovat nerespekt, ovšem všechno ostatní by mělo být možné, což se ve státní společnosti inherentně neděje, neboť ta vytváří mnoho umělých konfliktů.

A mně primárně nejde o Vaši spokojenost :)
Pokud byste neuznával přirozené právo, budete můj nepřítel... logika

A mně o vaši klidně jo, jenom musíme nějak předcházet těm konfliktům, aby jí bylo co nejvíc. Od toho tady taky, domnívám se, je to přirozené právo.

Ano, pokud ho budete ctít, tak jste můj kámoš! :)

<3

Ke svým morálním hodnotám nemám žádný pádný důvod, či logický argument, žádnou objektivní pravdu. Prostě je mám. A Ankap, jako systém v naší realitě realizovatelný, systém neutopický, se k oněm hodnotám čirou náhodou přibližuje nejvíc. To je všechno, když mi někdo ukáže realizovatelný systém co mi vyhovuje víc, na Ankap hodím z vysoka bobek.

"Ke svým morálním hodnotám nemám žádný pádný důvod, či logický argument, žádnou objektivní pravdu."
To je hodně znepokojivé :)
Buďme rádi, že je to jen Vás subjektivní postoj, který nás jako společnost nemůže příliš ohrozit :)

PS: v případě nutnosti bychom Vás zavřeli do vězení :)

Nevím co je na tom znepokojivé, to je realita pro drtivou většinu populace vyjma věřících. Neznám člověka co dokáže obhájit svojí morálku aniž by se odkazoval na jednoho z bohů nebo na nějakou subjektivní myšlenku která je pouze součástí všech ostatních subjektivních myšlenek onoho jedince. Je to jako kdybych chtěl vytvořit argument proč vanilková zmrzlina chutná dobře, prostě mi chutná.

Je to jednoduchý . Můžete to udělat jako Li . Vezmete tu svoji morálku . A začnete o ni říkat že je objektivní . Tadá…

No jó, když dva objektivismy, to by vesmír asi neunesl. Už si ten pojem zapatentovali u Boha jiní.

No to je právě to. To, že nemáte určité schopnosti neznamená, že Vám budeme ubližovat... ale pokud se Vaše chování nebude k ničemu vztahovat, tak jste pro společnost nebezpečný :)
Nejde o bohy, ale o to, abychom tady neměli velkej průser, společenstvo nezodpovědných a nesvéprávných sobců... pak by to bylo ono "peklo na zemi" :)
"Neznám člověka co dokáže obhájit svojí morálku aniž by se odkazoval na jednoho z bohů" toto je ukázka čiré stupidity...

Mojé chování se vztahuje k mojí morálce, stejně jako u těch 8 miliard lidí tam venku. Svéprávný asi jsem, sobecký jsem asi jako každý jiný, maximalizuji svůj užitek, a čirou náhodou mi užitek přináší pomáhat druhým a nebýt debil. Peklo na zemi by bylo kdyby se někdo pokusil skrz stát prosadit objektivní pravdu, ministersrvo pravd a lží si nepřeji.

Co je na tom stupidního vyjma toho, že se to neshoduje s vašimi subjektivními názory? Morálka stejně jako chuť a nechuť prostě je jaká je, to že mi něčí morálka nelíbí je jen moje naštvaná morálka, nic víc. Stejně jako já jsem naštvaný na zloděje protože krade, zloděj je naštvaný protože mu nechci dát svou peněženku, v očích vesmíru jsme si rovni, v očích mích je zloděj hňup, v očích zloděje jsem hňup já. A dokud nepřijde bůh a nebo Li aby nám řekli kdo má pravdu, pak jsme hňupi oba.

Vaším problémem je zřejmě nedostatek představivosti – to je určitý problém, který nejde léčit, omezená schopnost nazírání světa...

Já bych to nazval "nebýt přesvědčený, že moje morálka je objektivní pravda", podobně jako lidem necpu, že chuť vanilkové zmrzliny je objektivně dobrá. Nevím kdo je z nás ten omezený, ten co to své považuje za jedinou pravdu, ten co považuje svou morálku za tu objektivní, za tu božskou, či ten co si uvědomuje že jeho morálka je z vnějšího pohledu na stejné úrovni jako morálka každého. Je pravda že objektivní morálku si představit nedokážu, nejsem bůh, pravdu vesmíru bohužel neznám :(

no prý jsou takto postiženi zejména autisti, asperger apod., je to problém :(

Autista jsem, nevím o jakém problému mluvíte, to že mám jinou morálku než tu vaší? Že své názory nepokládám za objektivní pravdu? Co konkrétně? Zajímavé také je, že hodně lidí říká že Ayn Rand dost možná měla autismus, vykazovala hodně rysů. A svou diagnózu nepovažuji za postižení, má to spoustu mínusů ale i dost plusů, člověk se s tím musí naučit žít, změnit to nemůže.

https://veridici.com/ayn-rand-had-aspergers-syndrome/

Tak tím se mnohé vysvětluje, asperger? :)

"Vysvětlení AS po odborné stránce: jedná se o poruchu autistického spektra, vyznačující se narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Stejná triáda postižení se projevuje i při dětském autismu a atypickém autismu. Při Aspergerově syndromu může být hloubka postižení zpravidla mírnější než při ostatních poruchách autistického spektra, ale někdy tomu bývá i opačně."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Asperger%C5%AFv_syndrom

Nálepku Asperger nepoužívám, dneska to spadá pod PAS, Asperger byl nácek, ne díky. A nepovídejte mi o definici Aspergrova syndromu, a ještě k tomu z wikipedie. Zabírám se tím už několik let, půlka z těch. Ta diagnóza je trochu komplikovanější a drtivá většina neurotypických doktorů a terapeutů tomu pořádně nerozumí. Diagnostikuje se tak 10% autistů v populaci, a ženy méně jak muži, hodně lidí to o sobě ani neví a třeba nikdy vědět ani nebude. Představivost mi problém nedělá, spíš naopak, představuju si někdy až moc, každý autista je jiný.

"Představivost mi problém nedělá, spíš naopak, představuju si někdy až moc"
Není to o fantaziích, ale pokud modelujete systém, tak je nutné mít představivost dost rozvinutou, pracovat synchronně s oběma hemisférami, což je u autistů kámen úrazu :)

Mě to problém nedělá. Máte nějaký praktický příklad? Abych si to lépe představil ;)

Pokud vidíte ankap jako vyhovující systém, pak jste věřící člověk.
Pokud by právo bylo selektivní jen na "hmotné statky", tak tam něco nehraje.
Když to zkoumáte víc, tak je zjevné, že to nemá vůbec nic společného s LIBERTARIÁNSTVÍM ani s rakouskou školou.
Na čem to tedy stojí? Na knížce od Urzy... a to je dost málo :)

Ankap vidím jako nejvíc vyhovující v porovnání se ostatními systémy co znám, ale úplně vyhovující určitě není. Stojí na stejných věcech na kterých stojí ostatní systémy, názory několika pár lidí co se rozhodli napsat pár knížek. Rozdíl mezi vámi a mnou je ten že vy tu vaší knížku považujete za objektivní pravdu, já tu mojí jako pěkný nápad. Někdo zase vidí jako pěkný nápad narvat určitou rasu do pecí, někdo zase vidí jako pěkný nápad všechny okrást, PRINCIPIÁLNĚ se nijak nelišíme, ale to vy nikdy se svou jedinou pravdou nepochopíte.

Já nemám jedinou pravdu, ale vidím, že ta jediná ankap pravda stojí JEN a POUZE na víře.
To je dost málo... ne?

Můj argument je že to 1. není nutně pravda (objektivně) a za 2. každý systém stojí na víře.

Já si MYSLÍM že to je pravda, ale vždycky se můžu mýlit. A nemyslím si že Ankap stojí JENOM čistě na víře, ať se vám to líbí nebo ne vychází mimo jiné z praxeologie a z toho že člověk jedná, já si myslím že tento axiom je pravdivý a proto je axiomem, ale nikdy si nemůžu být jistý, pak tam jsou ekonomická pravidla, to je nebo není víra? Otázka je co považujete za víru, někdo by mohl říct že všechno v lidské mysli je vlastně tak trochu víra.

A co přesně víc než víru si přejete? Boží intervenci? Bohužel jsme jenom lidi, nezbývá nám víc než věřit, případně doufat, každý v něco věří, problém je když lidi začnou svou víru lidem předhazovat jako boží pravdu, to je původ skoro každé války.

Asi Vás zklamu, ale z praxeologie to rozhodně nevychází. Mises byl zastáncem MINARCHIE a z anarchokapitalismu by mu běhal mráz po zádech.

A to máte něčím podložené?

https://mises.org/power-market/what-mises-said-about-rothbard

A mimo jiné, Mises věřil v subjektivní/relativní etiku, zatímco Rothbard vyházel z přirozeného práva. Tady si jsem bližší s Misesem, respektive jsem ještě neslyšel argument pro objektivní přirozené právo který by mě přesvědčil. Marx byl taky zastáncem bůh ví čeho, to neznamená že z něj Stalin, Pol Pot, Kim a Mao nevycházeli.

Mises prý psal Ayn Randové obdivné dopisy :)
Přirozené právo je pro libertariány dost klíčové, bez toho to moc nejde...

To je váš názor. Podle mě to jde, já jsem důkazem. Mises byl klasický liberál, ale v dnešních termínech by byl libertariánem, znamená to že libertariánem není? Když věří v relativní etiku? Co tak vím tak půlka Ankapáků/libertarianů v přirozené právo věří a půlka ne, někteří jsou dokonce utilitaristi.

Vy to máte hodně pomotané... pokud neuznáváte přirozené právo, nejste libertarián (klasický liberalismus), jste levicový liberál (neomarxismus)
https://www.mises.cz/clanky/uvod-do-liberalismu-prirozena-prava-a-liberalismus-1974.aspx

Pak je Mises neomarxista. Překonala jste se. Četla jste vůbec Lidské jednání? Mises vyloženě argumentuje PROTI přirozenému právu.

Vy jste PADLÝ NA HLAVU. Ano, Lidské jednání jsem četla a mám ho doma :)
Mohu z něj případně citovat :)

Já si myslím, že ty morální hodnoty nakonec vycházejí z mých potřeb a pocitů, které si alespoň do jisté míry mohu pojmenovat.

" Teď bych řekl, že mým smyslem anarchokapitalismu je nejspíše to, že mi naplňuje potřebu respektovat ostatní lidi včetně těch, které neznám, a zároveň od nich dostávat respekt."

Tj. něco jako právo na respekt?? A to má být libertariánské??

Aha, von mě už Li předběhl, tak nic.

Myslím, že se nechápeme. Respekt je potřeba, ne právo. Právo však může být důsledkem potřeby.