Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Třeba tenhle týpek se posouvá od demokracie k anarchii, po rozhovoru mi řekl, že ho to posunulo hodně.

On ten rozhovor inicioval, já na něj kývl.

Taky je <3

Díky!

Díky za připomínku, už mě to i napadlo (občas poté, co to přečtu), budu si dávat větší pozor.

Splnilo očekávání?

Možná jo!

Děkuju.
Souhlasím.
A logicky je mi to jasné.
Jen v sobě mám nějaké nezpracované emoce, na kterých potřebuju ještě odvést nějakou práci.

Tohle mě fakt těší; líbí se mi ten posun.
Přesně pro tohle tvořím.

Myslím, že jsem obojí; ale ano, k anarchii mám emocionálně blíž.

Třeba já? A zdaleka nejsem sám…

A nezměnilo by se to právě tím, že by se k tomu lidi hlásili?

Pokud Vám na té odpovědi tak záleží, 1. dubna je akce, kde ji můžete dostat – přímo určená k nastolování libovolných témat publikem; můžete mi tu otázku položit veřejně, před stovkou lidí v sále, a navíc na záznam, takže by to viděly další tisíce online… Pokud jste si tak jistý, máte jedinečnou možnost mě znemožnit a vyvrátit celý ankap xD

To je ale pro neurotického internetového trolla, který mi už skoro deset let spamuje web a shazuje ostatní autory od doby, co jsem mu nepublikoval text, asi ten problém, což? Sedět za počítačem a anonymně se pouštět do ostatních je něco jiného než vyjít ven s kůži na trh, viďte?

Ty adikty jsem viděl; bylo na tom hodně vidět, že tvůrce si o tom četl, ale nezažil, neviděl…

Každopádně i Vy se řídíte nějakými principy; rozdíl je v tom, že je nejspíš neznáte či znát nechcete, což ale neznamená, že žádné takové nejsou.

Každopádně i Vy se řídíte nějakými principy; rozdíl je v tom, že je nejspíš neznáte či znát nechcete, což ale neznamená, že žádné takové nejsou.

Ano, je to společenský konstrukt.
Každá společnost se řídí nějakými zákonitostmi; dokonce i ti dva s řídí zákonitostmi, jen se tváří, že nikoliv (nebo se znají příliš málo na to, aby je chápali, případně se je nesnaží popsat).

Obávám se, mou pozici moc nechápete; ale to Vám zjevně nebrání ve Vaší nadřazenosti…

To ale není nic moc nového; říkáte jen ostrými slovy to, co říkám i já.
Nikdy jsem netvrdil, že vlastnictví je cokoliv víc než společenský konstrukt.
Ano, často vysvětluji, proč mi tento společenský konstrukt dává větší smysl než jiné; ale nedělám z něj nic víc.
Každopádně ani to, co přinášíte Vy, není bez síly; jen mi to připadá jako takové vznosně popsané "nic".

Co tedy přinášíte?

Ne, není to stejný systém.
Jen proto, že vlastnická práva i společenská smlouva jsou sociální konstrukty (a nikoli vlastnosti vesmíru), to ještě neznamená, že je to totéž.
Každopádně pokud nemáte nic lepšího než jen psát, že je to blbě, asi mi to moc nedává smysl.
Hlavně to pořád srováváte s ideálem.

Jinými slovy říkáte, že si každý má brát, co chce? Prostě když má sílu?

Myslím, že Vaši kritiku chápu; není třeba ji pořád opakovat.
Zajímá mě odpověď na mou otázku (nebo i konstatování, že ji nemáte).

Já ale přece nenapsal, že vlastnictví přináší nekonfliktní řešení sporů; řekl jsem, že přináší nejméně konfliktní řešení sporů, což je rozdíl – připouštím konflikty, jen říkám, že je ze všech mně známých řešení minimalizuje.
A právě proto tvrdím, že srovnáváte princip neagrese s dokonalým ideálem – mé „nejméně konfliktní“ překládáte na „nekonfliktní“, což by byl právě ten ideál.

Znovu se ptám: S čím tedy NAP srovnáváte? Pokud ne s ideálem (a já tam srovávání s ideálem vidím), s čím potom? Co dle Vašeho názoru přinese méně konfliktů o vzácné zrdoje než vlastnická práva?

Jste autor textu? Máte sice jiný účet, ale jestli náhodou nejste stejný člověk? Pokud ano, rád bych s Vámi o tom vedl diskusi.
Možná i pokud autorem textu nejste, protože máte podobnou myšlenku – a já pořád stejnou otázku: Co navrhujete místo vlastnictví?
V tom, co píšete (Vy i autor textu), čtu: „Vlastnictví není ideální.“
A souhlasím; netvrdím, že je. Otázka zní: Co je lepší koncept?

Díky za text; dle mého názoru je možná zbytečně ostrý, ale souhlasím s jeho pointou – vlastnická práva jsou sociální konstrukt, nikoliv součást objektivní reality.
Když však mluvím o jejich porušení, je za tím víc než pouhé „to se mi nelíbí“; adresuji koncept, který (dle mého subjektivního názoru) umožňuje nejsvobodnější (což je při mé definici vnější svobody tautologie, ale platí to mnedle dlouhodobě i pro svobodu vnitřní) a nejméně konfliktní řešení sporů o vzácné zdroje ve velkých společnostech (i proto mi připadá princip neagrese vhodně zvolený název).
Mám ale podobnou připomínku jako k Vašemu prvnímu textu: Beru tu kritiku, do značné míry se s ní i ztotožňuji; jakou však nabízíte alternativu? Pokud srováváte princip neagrese s dokonalým ideálem, pochopitelně neuspěje; pokud s něčím jiným, zajímá mě to „něco jiného“.
Byl byste ochoten o tom debatovat?

Souhlasím.

Jo, v zásadě souhlas (určitě to platí i pro menší tresty); jen bych asi i tak řekl, že na míře záleží (teoreticky; v praxi jsou ty tresty prostě velké).

Myslím, že Tomáš Cuník napsal diplomku Polycentrické právní systémy; ještě jsem ji nečetl, ale mám to v plánu. Kdybyste to někdo udělali dřív, prosím, dejte vědět, jak na Vás působila. Díky!

O diskusi zjevně zájem nemá; spíš o pořvádání a nadávání.
Nejde ani tak o to probrat nějaká témata, spíš o to mi nadávat, že z nich utíkám; no nic, kašlu na něj.

Myslím, že jsem Vám věnoval času už dost, nikam to nevedlo; zkusím ještě jeden pokus, pak na Vás házím bobek (a třeba si pukněte, že "uhýbám").

Vysvětlím to na konkrétním příkladu:
První čtyři řádky Vašeko komentáře jsou to, o čem jsem ochoten se bavit (u bodu 3/ si nejsem jist, do čeho se vyvrbí, ale zatím jsem ochoten).
Co v té diskusi ale aktivně nechci, jsou všechny ty Vaše postřehy k tomu, co se dle Vašeho názoru stalo, prezentovaná jako fakta; ptal jsem se na témata, ale nechci řešit, jakým způsobem shazujete mé reakce, ani kdo "uhýbá", "lže", nadávky ani exkurze o jiného vesmíru a všechnu tahle vatu – nechci ji vůbec ani číst.
Jelikož tentokrát jsou ty čtyři řádky krásně vizuálně odděleny od toho zbytku, mohl bych na ně zareagovat; jenže se obávám, že v dalším komentáři už by to přišlo jako promíchaná bramboračka – a tím se absolutně nechci zabývat.

Takže máte-li zájem řešit témata v prvních čtyřech řádcích komentáře, prostě je vezměte a ještě jednou mi je sem nakopírujte jako odpověď na tento komentář. Ty čtyři řádky. První čtyři řádky. Pouze ty první čtyři řádky. Nic k nim nedopisujte:
Temata:
1) Nesmyslne srovnavani statu s trhem.
2) Demagogicky dvoji pohled na svobodu.
3) Smysl otazek a odpovedi v diskusi a vliv jejich relevance na jeji delku.
Uděláte-li to, moc rád zareaguju; a budeme-li se pak držet pouze těch témat (bez komentářů k údajnému uhýbání, lhaní, kličkování, bez nadávek do sráčů, exkruzí do jiných vesmírů a podobně), budu rád pokračovat. Neuděláte-li to, už na Vás kašlu s tím, že prostě nemáte zájem o (nebo nejste schopen) dialog(u) bez toho, abyste u toho neustále napadal oponenta a povyšoval se nad něj pokaždé, když mu nerozumíte.

Nechci Vám křivdit; a upřímně nevím, jak jinak zjistit, zda mě trollíte (fakt nevím, jestli si to nejste schopen nechat od cesty a doopravdy to nevidíte, nebo jestli prostě provokujete a obíráte mě o čas).
Máte-li opravdu upřímný pocit, že uhýbám, a chcete-li se bavit o těch tématech, zkopírujte jen první čtyři řádky svého komentáře; slibuji Vám nejlepší a nejupřímnější reakci, jaké jsem schopen.
V opačném případě už reagovat nebudu a uzavírám to celé s tím, že trollíte (nebo si možná nejste schopen nechat ty připomínky od cesty, ale ani tomu nechci věnovat čas).
Vaše je volba.

Taky děkuju!