Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Samozřejmě, s tím nemám problém; označujte to, jak potřebujete.
Při znalostech matematiky samozřejmě vím, že ani jeden z těch popisů není "logičtější", protože ta škála je sama o sobě arbitrární.

Bohužel…

Tak se stavte zítra xD

Fakt mám pocit, že si ze mě děláte prdel; napřed neustále požadujete odpověď na cosi.
A když řeknu, ať mi sem dáte přímo citaci nebo link na to, na co mám odpovědět, přijdou píčoviny kolem a žádná citace ani link.

1/ Bude-li po tom dostatečná poptávka, ten monopol tržně vznikne (což jsem nikdy nevylučoval jako možnost – jen jsem ukazoval, že to není nezbytně nutný vývoj); tím pak volný trh skončí a vznikne stát, jak už jsem psal v minulém komentáři.

3/ Moc ne; není to ani smysluplná česká věta.
Krom toho myslím, že jsem Vám to se svobodou vysvětlil výše; a přesně tady se dostáváme do toho, že odmítáte to vysvětlení přijmout a vymýšlíte píčoviny. I když tu větu opravíte, dostaneme se k tomu, že jsem tu větu takto přímo nepoužil; a když se budeme vracet k tomu, co jsem skutečně řekl, začne na to platit to vysvětlneí výše.
A přesně to jsou ty chvíle, kdy mám pocit, že mě prostě jen obíráte o čas, abyste si pohonil ego.
Vysvětlil jsem Vám jasně výše, co jsem těmi tvrzeními o svobodě myslel; a Vy to budete ještě rozmazávat na několik příspěvků a snažit se to dostat do nějaké formy, ve které to nebude dávat smysl (byť jsem to v takové formě neřekl – a v té, co jsem řekl, obstojí vysvětlení výše).

OK, tak nic.

Tohle je ten komentář, ke kterému se mám vyjádřit?
Nechápu.

1/ Ano; když po tom bude dostatečně silná poptávka, mohou volnotržně nabídnout i regulace či monopol moci, což ten volný trh samozřejmě ukončí.

2/ Ne, ale nic takového jsem neřekl; vše jsem vysvětlil v minulém příspěvku. Už tedy víte, jak to definuji; Váš názor na mou definici je mi asi u prdele. Nějaké další otázky?

Nevidím žádnou otázku; jen irelevantní hodnocení mé osoby, které mě ale od Vás vůbec nezajímá.

To neříkám; ostatně jsem to uznal už výše.
Ale obviňovat oponenty z nekalých úmyslů, které nelze prokázat, není o nic věcnější.

No jasně, ale určuje to kdo? Vy? xD

Čtu.
Ano, post si mohu přečíst; prosím, překopírujte ho sem nebo na něj dejte link.

1/ Ne, fakt nebudu procházet ty nekonečné kupy hnoje, co tu hromadíte.
Teď už chápu, na co narážíte.
Můžu udělat revizi – asi ne "kdokoliv", ale spíše "někdo".
Už taky chápu, jak myslíte to "cokoliv"; ale tam si za tím stojím – v případě poptávky a absence státu na volném trhu vzniknou tak velké subjekty, jak jsou potřeba (vytváří je právě ta poptávka).

3/ Řekl jsem Vám, jak to nazývám, co tím myslím.
Vaše pomýlené analýzy mých vnitřních procesů a důvodů, proč co dělám, mě ani v nejmenším nezajímají; chcete mi sdělit ještě něco krom toho?

Dlouhé a nerozumitelné.
Chcete-li odpověď, vynechte omáčku a položte jen otázky.

No, stačí se podívat do zrcadla xD

Jo takhle…
Ode mě k Vám je to urážka, ale od Vás ke mně oprávněná kritika? xDDDD

A kdybych já řekl, že mě uráží, když mi říkáte, že se vymlouvám? Budete na to nahlížet stejně?

Ne, vážně – proč byste měl být arbitrem toho, co je a co není urážka?
Vy si asi nepřipadáte jako hlupák; já zas vím, že neuhýbám.

Zajímavý je ten dvojí metr:
Narážky na inteligenci jsou urážky, protože Vám vadí (byť mně by třeba narážky na mou inteligenci nevadily).
Narážky na "vymlouvání se" urážky nejsou, protože Vám nevadí (byť mně připadají daleko horší než narážky na inteligenci).
Uvědomujete si tu absurditu, že se pasujete do role toho, kdo posuzuje (za nás oba), co je vhodné a co ne?

Zaprvé to není úplně přesné, protože já po Vás nic nechtěl.
A zadruhé jak dlouho budeme foukat ještě to bebíčko? Omluvil jsem se už asi dvakrát; ale asi to tlo do živého? Tak co s tím?

Chcete-li po někom něco, doporučuju té žádosti nepředřadit označení dotyčného za nadutého analfabeta; bez toho je vyšší šance, že to dostante.
O co tedy žádáte? A pokud o to, abych četl, má odpověď zní, že to čtu (krom těch případů, kde Vám napíšu, že jsem to nečetl nebo dočetl až k X).

1/ Nechápu sdělení. Myslel jsem, že se ptáte Vy. Teď říkáte, že se ptám já. Nemyslím, že jsem se na něco ptal. Pokusil jsem se odpovědět na Váš dotaz. Z Vaší odpovědi ani nevím, jestli to byla pro Vás dostatečná odpověď.

3/ Ano, dává.
Na svobodu se lze dívat jako na škálu (třeba 0 až 100), přičemž bod 100 lze nazvat slovy "máme svobodu", zatímco 0–99 "nemáme svobodu", a to v různé míře (pak ji lze samozřejmě omezit třeba z 60 na 50 a podobně).
Podobně můžeme uvažovat třeba o velkém pivu, které bude 0,5 l; podmíráků lze natočit mnoho různých. A i když dostanu podmíráka, nemám velké pivo, ale někdo mi toho podmíráka může někdo třeba vylít; podobně jako když nemám svobodu (míru 100), může mi ji někdo omezovat.
Předpokládám, že ta slova vnímáte jinak. Upozorňuji, že jinak neznamená nutně lépe. Hodně bych ocenil, kdyby místo obvyklého hysteráku, jak ČŮRÁCKY se vyjadřuju a KLIČKUJU, přišlo prosté přijetí toho, že to mám jinak.

Nevidím ty otázky.

Dočetl jsem k analfabetovi.
Chcete-li odpověď na něco za tím, přeformulujte to bez toho hodnocení a soudů; za ně číst nebudu.

1/ V tom bodu tvrdíte, že COKOLIV, co zajišťuje stát, nemůže zajišťovat někdo jiný. Když zároveň připoušíte, že na NĚKTERÉ věci stačí zlomek prostředků, tak to tím vyvracíte. Nebo jste místo "cokoliv" chtěl ve skutečnosti napsat "ne vše"? To by pak byla úplně jiná otázka…

2/ OK, já reagovat nepotřebuju; Vy jste něco chtěl…

3/ Až to přeformulujete tak, že tam bude víc obsahu než omáčky o slaboduchosti a diagnózách, odpovím.

Očekáváte-li odpovědi, pokládejte otázky (ideálně jen otázky bez další omáčky).

"Uz asi poste Vam rikam, abyste si to precetl poradne, tedy abyste cetl, co je skutecne napsano. Ani hovno."
Dál nečtu; už mě fakt nebaví Vám pořád dokola psát, abyste si toto odpustil, načež se tím od Vás nechat spamovat.
Takže pokud mi chcete něco sdělit, vynechte tyhle mantry a jděte rovnou k věci.

Nemůžeme omezit délku příspěvků? Je to asi jediná možnost, jak zajistit, abyste mluvil o tom, co vážně chcete, bez těch nekonečných proslovů kolem.

Zkusím stručně odpovědět; pokud bude zase moc velká část odpovědi tvořena hodnocením, nadávkami a podobně, dopředu říkám, že přestanu odpovídat na to, co Vás zajímá (abyste pak zas netvrdil, že "kličkuju" – deklaruju to dopředu).
1/ Ne. Jednak existují velké subjekty, které mají více prostředků než malé státy; ale především jsou věci, které sice stát nabízí, ale spotřebovává na to jen zlomek svých prostředků (a ten zlomek už má daleko více subjektů).
2/ Nechápu.
3/ Na svobodu lze nahlížet oběma způsoby.

Chápu, že mi chcete něco objasnit; pořád nevím co a jak.

Já ani nevím, z čeho bych měl kličovat; netuším, co po mně chcete. Ale kdybych chtěl já něco po Vás, taky by mi přišlo, že kličkujete, protože ze sebe chrlíte slova, která mi vůbec nedávají smysl.
A teď znova: Jsme ve stavu, kdy se nejsme schopni dorozumět. Budeme hledat zlý záměr, nebo prostě nedorozumění?

První odstavec považuji za hodnotný; ty další dva jsou právě to, co způsobuje, že mi u čtení Vašich příspevků upadá pozornost. Prosím, šlo by se držet věci? Méně je někdy více; a pouze ten první odstavec mi předá víc než celá ta zpráva.

Ale někam jsme se posunuli; chcete uvést věci na pravou míru – tomu rozumím a je to pro mě smysluplná motivace.
Můžete říct, jaké věci? Ideálně opět jen ty věci bez toho komentování všeho okolo.

U drtivé většiny lidí se snažím věnovat rovnou tomu, co řeší; u Vás když to zkouším, rozjedete ten svůj kolovrátek hodnocení, nadávek a sprosťáren.
Zkouším na to tedy jít jinak a zjistit, co je smyslem toho; a dle toho se k tomu postavit.