Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

ano, pokud jsem se dobrovolně zavázal k dodržování zákonů daného státu (nebo soukromého subjektu), tak nemám právo je porušovat.

presne tak, srkze komercni banky, ale to vlastne neni podstatne. a hotovostni nebo bezhotovosni penize je uplne jedno, tak vyjimecne ma pravdu norbertek :)

1/ ale vsak to tisknuti tech nekrytych penez prave umoznuje stat. naopak v dobach zlateho standardu to bol podvod!

2/ založení fedu: "Hlavní rys zákona bylo získání pověření (z americké ústavy explicitně dané Kongresu) tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr" toto vam prijde v poriadku?
"Dle některých kritiků začala měna s nuceným oběhem vyvolávat hospodářský cyklus.[12] Později, co byl zrušen Brettonwoodský systém a opuštěn zlatý standard, to podle nich umožnilo nárůst inflace." a toto?

3/ no vsak samozrejme, ma pujcovat jenom svoje penize a ne penize klientou. (pokud se tedy s klientem nedohodnou jinak, napřiklad investicni banky)

4/ preco by vsak nemala pytat penaze za uschovu? vsak aj ked si ulozite kufor na nadrazi, tak platite za uschovu nie?

5/ ale vy byste asi chtel aby nikdo za nic neplatit a vsetko poskytoval stat "zadarmo" vsetkym stejne na pridel...

Hotovost prece emituje centralni banka z niceho - nove virtualni penize

"Keď chcú ľudia stavať v súlade s predpismi tak ich tie predpisy neobmedzujú."

1) muj predchozi komentář má řádky 3.

zřejme bude nejefektivnější ukončení, na ten bod 1) prostě nereagovat. kdo to zvládne první? :)

3) ok máte pravdu, že objektivně jsem zaplatil nějakou částku za nákup televize. ale i tak, cena té televize není objektivní. cenu určil subjektivně prodejce.

3/ vrazda se objektivne stala. s tím souhlasím.

stejně jako objektivně byla zaplecena nějaká částka. ale to ohodnocení zboží na tu částku je subjektivní. stejně jako hodnota samotných peněz je subjektivní.

4/ na tohle nebudete reagovat? "koupě/prodej/směna probíhá mezi dvěma subjekty" a zároveň "cena existuje jen pri prodeji" implikuje "dohodnuta cena existuje jen mezi dvěma subjekty"

6) chcete rict ze "film se mi libi" je subjektivni a "film je hezky" je objektivní? nebo v čem má být ten rozdíl?

nerozumím, co znamená "subjektivní škála". tak uvedte prosim priklad, kdyz teda procenta jsou objektivni...

jste si jisty ze s kazdym rozhodnutim vlady souhlasi vetsina?

Dekuji. Historii zlateho standardu jsem se zabyval naposledy nekdy na skole... Kazdopadne je to jen otazka definice. Za mne mame bankovnictvi frakcnich rezerv, i kdyz ne ciste, jelikoz, jak rika i urza v tomto videu, jsou tam dalsi mechanismy omezujici(regulujici) uvolnovani novych penez.

kdyby jsme meli primou demokracii, tak mozna...

fungovalo to docela dlouho. a vyhoda byla prave v tom, ze do toho stat nemusel vubec zasahovat. zlato mohl prodavat kdokoli, kdo ho nasel. stejne jako třeba ty plané jabka :)

přesne tak. v tomto s vami souhlasim. bezhotovostni nebo na bankovnim ucte, to je uplne jedno

Možná jo; otázka je, jestli by to fakt pomohlo.

ne, ta měna není krytá... kdyby to tak bylo, tak to není žádný problém a bylo by to samozřejmě srovnatelné se zlatým standardem...

to za co jsou ty peníze směnitelné na trhu je evidentní. ale nejsou směnitelné v té bance za žádné zlato ani jinou komoditu, kterou by vlastnila banka

tu hotovost také vytváří...

snad nemyslíte, že tohle se stalo až s internetem :)

centrální banka jim například omezuje výšku úroku nebo vůbec vydává bankovní licenci a pak další státní zákony, které právě třeba to frakční (podvodné) bankovnictví umožňují. takže teoreticky nepotřebují - odpovědí je volný trh. ale stát je právě ten, který to frakční bankovnictví legitimizoval.

já s urzou také souhlsím, tak uplně nevím teď, o čem se přeme my dva :)

s Wollgeld máte pravdu. ale neprijde mi to o nic vetsi katastrova nez dnesni nekryte penize :D

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami." a není to pravda?

to je jedno jestli v hotovosti nebo na účet, ne?

jako uznávám, že to není zcela přesné, ale myslím, že ten základ je v zásadě správný. zkrátka půjčují peníze, které nemají, čímž logicky vytvářejí nové, ale zároveň jsou povinné držet určité rezervy, ale třeba jen 10% a ne 100%, jak tomu bylo v případě zlatého standardu. tím pádem se jedná o státem legitimizovaný podvod.

jak si ověříme, že současná pravidla vyhovují většině?

Drobé doporučení pro Urzu. Myslím, že kdybyste pána nechal mluvit o jeho návrhu (ikdyž jsme všichni tušili, co z toho vyleze), debata by se o pul hodiny urychlila a stihli byste třeba ještě nějaké zajímavější téma. Uvědomuji si, že mluvil úplně o něčem jiném, než na co jste se ptal, ale přesto, byť se vší slušností a omluvou, jste mu opravdu skákal do řeči a nepomáhalo to.

a tím, že se ty poukázky jenom "přelepí" jinými poukázkami, se to uplne nevyřeší...

"pouze" poukázka na zlato. ano, ale když to tak bylo, tak to zlato reálně existovalo a rovnalo se hodnotě těch poukázek. a přesně jak píšete, kdykol jste měl právo poukázku za zlato vyměnit.

naopak teď je to poukázka vlastně na co? :D

ano vystavuje poukázku, ale která není ničím krytá, tak jakým právem ji vlastně vystavuje?

však stát je jediný, kdo může vytvářet peníze... tem komercním bankám pouze k tomu dává licenci, ale ony to rozhodne nemohou delat samovolne. pokud tedy do toho nepleteme bitcoin a dalsí ilegální platidla...

Vollgeld zní velice zajímavě. Ale jestli tohle je ta hlanví myšlenka, tak co je na tom špatně? "Pokud by návrh na Vollgeld prošel, znamenalo by to jednoduše to, že banky by mohly půjčovat pouze peníze, které si u nich někdo uložil."


mimochodem video jste viděl celé? a souhlasíte tedy s Urzou?

já si pod tím představuji přesně to, co je uvedeno například ve wikipedii, z čehož je také evidentní, že tento systém samozřejmě dnes máme

Nejděsnější ideologie sociální "spravedlnosti" prosakují přes stát z vyšších pater. Kdyby byl stát suverénní, tak ten nepořádek zamete a vysype pryč. To byla myšlenka libertariánů, než se toho termínu zmocnili neomarxisti a loutky typu Gréta... :)

poukazky na poukazky na poukazky... a nekde v americe mozna trochu zlata, absoutne neodpovidajici "hodnotě" poukazek...

1) napodobně :)

(ja ty komentare k 1) aspon zkracuji...

ptal a ptam se znovu, ale muzeme toho klidne nechat.

2) k ničemu a tudíž nelžu. i bod 2) můžeme opustit.

3) tak asi si pod slovem "objektivní" každý představujeme něco jiného.

4) jestli vám se chce, tak to dohledejte :) a máme po problému.

5) a pro vas je tak težke pochopit koncept řečnické otázky?
i bod 5) můžeme opustit


3/ "mezi dvema subjekty snad nemuze existovat nic objektivniho" - podle mě ne, pokud je to JEN mezi dvěma subjekty. ale rád změním názor, třeba na základě uvedení vhodného příkladu.

"koupě/prodej/směna probíhá mezi dvěma subjekty" a zároveň "cena existuje jen pri prodeji" implikuje "dohodnuta cena existuje jen mezi dvěma subjekty"

6) podmínka, aby byla škála subjektivní je, že musí někde končit?

u ceny končí v nekonečnu. a?

"objektivni pozice na subjektivni skale" - takže procentuální hodnocení filmu od jednoho člověka je podle vás objektivní? jako fakt?

samozrejme, ze existuje. a je to problem. ale vy si pod tim zase predstavujete neco jineho, nez to je....

sypal by je z vrtulniku pripadne by daval kazdemu poukazny na jidlo a zakazal by s nimi obchodovat... :) což nevite, jak si to predstavuji socialisti?

Jiste, ciste bankovnictvi frakcnich rezerv neni asi nikde... Co se prosim stalo roku 1971?

1) výtečně. lze tedy bod 1) opustit...

"Cena nevzniká rozhodnutim se, kolik penez budu pozadovat. Ale az tim prodejem." - dobrá, tedy před prodejem ta cena neexistovala. to je myslim evidentní. a dale jsem se ptal, jestli po prodeji ta cena dále existuje a nebo tedy zaniká a vzniká zase až při dalším prodeji?

ptal a ptam se znovu. klidně řekněte, že nevíte a můžeme to přestat řešit...

2) k čemu by mi to bylo, lhat o takove prkotině?

3) když si cením jablka na 11kč, tak si ho samozřejmě koupím i za 10kč. ale rozhodně ho neprodám za 10kč, když si ho cením na 11kč. leda bych změnil názor... subjektivně.

pokud z toho vyplyva, že objektivni cena jablka byla 10kč, tak ale opravdu byla jen v tu chvíli toho obchodu. potom tedy ta cena přestává existovat?
ptam se už po nekolikate... a cena jablka tedy není jeaho vlastnost?
a fakt prosim o odpovedi... (a ne ze uz jste to psal. prosím)

jde o to, že to jablko nemá žádnou objektivní cenu. ani 11kč ani 10kč. obe ty ceny jsou subjektivní. a to, ze se to za nejakou cenu zrealizovalo, povazujete zaroven za absurdni a zaroven za objektivni...


to je stejne, jako u toho hodnoceni. oba lide se shodnou na 5 bodech, ale stále to přece není objektivní hodnocení... ale jen názor vyjádřený bůhvíproč číslem.

máte pravdu, že rozdíl je v tom, že ikdyž jablko subjektivně ohodnocuji na 11kč, koupím ho za 10kč. ale to stále nepopírá, že moje subjektivní hodnocení toho jablka je 11kč... ano v běžné řeči bychom asi řekli, že cena jablka byla 10kč. (v okamžiku obchodu). pointa je, že neexistuje nic jako objektivní cena jablka. pořád je výsledkem nabídky a poptávky, tedy dohody subjektů. cena je smluvní - to už jste slyšel, ne?

4) dokud nedohledame dukaz, což se ani jednomu z nás evidentně nechce, tak nemá cenu se přít...

5) wtf?


3/ "s vecmi, ktere jsou naprosto jasne, te posilam doprdele"...aha, takže si to mam přeložit, jako "ano". vyborně. děkuji za vysvetleni.
tedy přestože ta dohodnuta cena existuje jen mezi dvěma subjekty, je podle vas objektivni...

6) no vsak priklady ktere uvadite jsou subjektivni. stejne jako cena :)

"Ale kde se dana vec na tve subj. skale nachazi, to umis objektivne vyjadrit napr. body ci procenty." takže přesně, jak říkám: pocit a hodnota je subjektivni, ale když se vyčislí, stává se objektivní

body ci procenty či korunami :)

Proč bych měl důvěřovat JAKÉKOLI instituci, která silou prosazuje "sociální spravedlnost?

pokud to lidi opravdu dodrzovat chteji, tak to nemusi byt narizeno, ale jen doporuceno...

Od roku 1800 zomrelo počas aktívneho boja vo vojnách na celom svete viac ako 37 miliónov ľudí.  Toto číslo by bolo ešte oveľa vyššie, ak by sa zohľadnili aj civilisti, ktorí zomreli v dôsledku bojov, zvýšený počet úmrtí v dôsledku hladu a chorôb v dôsledku týchto konfliktov a úmrtia v menších konfliktoch, ktoré sa nepovažujú za vojny. Vojny sú hrozné aj v mnohých iných ohľadoch: zneisťujú životy ľudí, znižujú ich životnú úroveň, ničia životné prostredie a v prípade boja medzi krajinami vyzbrojenými jadrovými zbraňami môžu predstavovať existenčnú hrozbu pre ľudstvo. Len pri pohľade na správy môže byť ťažké pochopiť, či v dôsledku vojny zomiera viac alebo menej ľudí ako v minulosti.  Človek sa musí spoliehať na štatistiky, ktoré sú starostlivo zbierané, aby sa dali porovnať v čase. Hoci každá vojna je tragédia, údaje naznačujú, že v posledných desaťročiach zahynulo v konfliktoch menej ľudí ako vo väčšine 20. storočia.  Krajiny si tiež vybudovali mierovejšie vzťahy medzi sebou a v rámci nich. Úmrtia v dôsledku konfliktov nedávno vzrástli na Blízkom východe, v Afrike a Európe, čo zdôrazňuje, že budúcnosť týchto trendov je neistá. Moje pohľady na vojnu a mier sú nasledovné: Ozbrojený konflikt je vo väčšine rokov a krajín zriedkavou príčinou smrti. Niektoré krajiny sú konfliktom zasiahnuté oveľa viac ako iné. Ozbrojený konflikt je bežný a má rôzne podoby. Vzťahy medzi krajinami sa stali pokojnejšími. Vojna je zriedkavou príčinou úmrtí vo väčšine rokov a krajín. V dôsledku bojov v ozbrojených konfliktoch zomrelo v roku 2019 na celom svete takmer 80 000 ľudí.  To znamená, že konflikty spôsobili približne 1 zo 700 úmrtí. Ozbrojený konflikt je oveľa zriedkavejšou príčinou smrti ako neprenosné alebo infekčné choroby.  Je tiež menej častá ako iné príčiny násilnej smrti: v roku 2019 zomrelo viac ako päťkrát viac ľudí na vraždy a takmer desaťkrát toľko na samovraždu. Počet obetí konfliktov sa však môže z roka na rok veľmi meniť – v roku 2005 zomrelo v ozbrojených konfliktoch menej ako 20 000 ľudí, zatiaľ čo v roku 1994, po genocíde v Rwande, to bolo viac ako 800 000.  Počas dvoch svetových vojen bol ozbrojený konflikt hlavnou príčinou smrti s niekoľkými miliónmi úmrtí ročne. A hoci sú ozbrojené konflikty vo väčšine rokov celosvetovo zriedkavou príčinou smrti, v niektorých krajinách sú oveľa bežnejšie.