Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Hodnotis. Divis se, ze to nekdo resi, a dokonce chces nejaka z tveho pohledu racionalni pravidla. Dale pak zesmesnujes netradicni svazky - ze maji spolecny jen titul a daji si obed v bistru...

Nehodnotím cizí svazky. Ať se svazují čímkoliv, to mě fakt nezajímá. Motouzu dost.

Tobe neprislusi hodnotit cizi svazky. A ze se divis, proc se to resi? Ano, resi, protoze je poptavka po jinem druhu svazku nez nabizi ten tvuj zboznovany stat. Kazdy at si uzavre svazek, ktery mu vyhovuje. Statu by nemelo byt nic do toho, kdo s kym co uzavrel a za jakych podminek. Pak take budou spokojeni vsichni. My slusni lide se nechame oddat v cirkvi. Lide trpici nejakou odchylkou odda nekdo jiny.. a vsichni budou jednou provzdy spokojeni.

"Úplně se mu vyhýbat mi připadá nepraktické" Z jakého důvodu se manželství nechcete vyhýbat? :) Vždyť se dá vše potřebné k soužití ošetřit smluvně.

Nechápu proč se tohle tolik řeší a každý chce mermomocí uzavírat sňatek s kýmkoliv si namane. Prostě asi chceme, aby v tomto ohledu určovala určitá racionální pravidla, ne? A pokud manželce rovnou napíšete do papírů, že s ní vlastně nic, kromě toho "manželského titulu" nechcete mít společného, tak je to skutečná romantika a ve vztahu je asi hodně "lásky". Snad jen ještě můžete zajít se svoji milou na sváteční oběd do nejbližšího bistra a potvrdit si večerní styk přes sms.

Co znamena to vase uzemi, na kterem se nesmi nic menit? A pro vase info, ani nap neni nijak zavazny :-D

Tak to asi záleží, jak nadefinujete výchovu; pokud tu definici rozšíříte tak, že bude platit i na vztah autor-čtenář textu ve Stokách, pak půjde určitě napasovat i na děcka v Ježku.
Pokud však zůstanete u nějaké běžně užívané definice výchovy, tak to dost dobře nejde; a samozřejmě je OK používat definici výrazně rozšířenou, jen je fajn na to v takovém případě upozornit.

Ach jo; celý můj příspěvek je právě o tom, že to není negací výchovy. Vy napíšete, že na výrokovou logiku nemáte kapacitu, ale pak následuje (chybná) aplikace výrokové logiky. Doufal jsem, že mé vysvětlení bude dostatečné, ale když to shodíte tím, že na výrokovou logiku nemáte kapacitu, ale pokračujete v ní, zkusím to formulovat bez použití matematických symbolů, jen prostě česky:
Je pravda, že nelze zároveň vychovávat a nechat být; není však pravda, že když nevychovávám, automaticky to znamená, že nechávám být – existuje totiž spousta vztahů, které nejsou výchovou, ale zároveň to není "nechat být" (rovnocenný partnerský/kamarádský vztah, pracovní vztah, naše povídání tady ve Stokách a tak dále). A právě o tom mluvím; když děti v Ježku nevychováváme, automaticky to neznamená, že na ně kašleme.

No podle mě třeba, když píšeš text ve kterém se snažíte čtenáře přesvědčit k ankapu, že má "nechat ostatní bejt" a tak podobně - snažíš se ho tím vychovávat. Pokud vím, pro děti chystáte v Ježku různé lekce - a těmi se jim taky snažíte něco předat - ať už nějaké "hard" znalosti typu, jak se počítá, nebo nějaké "soft" návyky typu respektovat ostatní. Není to přece jen o tom, že si u stolu povídáte o tom, jaké je dnes počasí. Máte na stránkách vyloženě napsáno: "Vše, s čím se v naší škole setkají, jim pomůže se někam posunout, rozvinout se, uvědomit si své priority, obstát v životě, ale není to ta jediná cesta. " To myslím poměrně jasně a stručně popisuje, co se dětem snažíte předat.

Že takovou výchovu praktikujete velmi respektujícím způsobem a dítě se jí nemusí účastnit, to z toho výchovu nepřestává dělat.

Navíc je tam i aspekt toho, že sice děti mají svobodu, ale když se znelíbí, třeba tím že budou ostatním ubližovat, tak je můžete z Ježka vyloučit, ne? Máte na to nějaké metody a pravidla, ale pořád je to vlastně riziko trestu ostrakizace, vyloučení z kolektivu. To je taky výchova.

Jestli si tu jen tak nezávazně povídáme, výchova to být nemusí. Z mojí strany je třeba snaha se informovat o tom co v Ježku děláte, z tvojí strany popsat co děláš. Nicméně klidně to může mít ty aspekty výchovy - z mojí strany přesvědčit tě ať používáš korektní pojmy, z tvojí strany přesvědčit mě, že je lepší děti respektovat. To pak dost záleží jak to člověk vnímá. Může se tomu snažit vyhnout, nebo to naopak skrýt.

Protože to není výchova; je to vztah podobný jako mezi jakýmikoliv jinými lidmi.
Když si tu my dva píšeme, nevychováváme se, přesto si věnujeme čas; s dětmi to jde úplně stejně.

Jasně třeba někoho týrat nebo dávat někomu najíst = "nenechávat bejt" a zároveň to není výchova = "předávat správné návyky a vzorce chování", resp. nemusí to být její součástí. A co tam teda s těma dětma děláte? A proč se bráníte tomu názvu výchova?

V poho, já už na tyhle debaty momentálně taky nemám náladu :-)

Zaměňujete ekvivalenci s implikací.
Platít totiž "vychovávat -> nenechat být", ale opačná implikace nikoliv (tedy ani ekvivalence "vychovávat == nechat být").
Když někoho vychováváte, nenecháváte ho být; ale nenechávat někoho být lze realizovat více způsoby než pouze výchovou.
Jinými slovy platí, že kdo někoho nechá být, nevychovává ho; ale neplatí, že když někdo někoho nevychovává, nechává ho být (my v Ježku třeba děcka nevychováváme, ale to neznamená, že na ně kašleme).

Někdy muže být člověk i pozitivní a přesto podporovat státní moc. Jelikož může být takto nastaven ze školy. Ve škole mu bylo řečeno, že je stát potřeba, bez něj by neměl všechno co má rád. Může mít plno přátel, plno dobrých zálib, o politiku se nezajímat a pak před volbami zvolit tu autoritářskou stranu která ale má na plakátech moudře vypadající lidi.
Tedy o pozitivním či negativním přístupu to být mnohdy nemusí a já si troufám tvrdit, že mnohdy ani není. Protože vždycky budou víc vidět ti nespokojení co chtějí řešit ty důsledky které zavinili právě ti, co jsou pozitivní, ale vůbec neví co dělají.
Vidíme to krásně třeba na prezidentovi. Zatímco volby do poslanecké sněmovny zajímají jen část obyvatel ČR, tak volby prezidenta ČR zajímají skoro vśechny. Přitom v praxí má prezident ČR na veřejnost minimální vliv.

Jj, tak to použití slova závisí na kontextu; je podle mě zjevné, že naše malé ježečky nenecháváme být ve smyslu, že bychom na ně kašlali, naopak.

A ano, výchova je složená často z manipulací; proto to tak nechceme dělat. Ale neznamená to, že bychom na děti kašlali…

xDDDD

Díky!

víte, že to nebyla reakce na Vás... ? ;)

nutí vás k tomu u hetero parů?

manželství pro všechny jednoznačně ano, právě proto, že tu máme stát. ti lidé mezi sebou tu smlouvu většinou nepotřebují. ti lidé ti smlouvu potřebují právě kvůli státním nemocnicím, státem regulovaném dědictví a státnímu vdovskému důchodu... až nebude všechno tohle, tak nebude potřeba ani státní manželství.

otázka, které mě ohledně ankapu pálí nejvíc zní, co by se mělo rušit jako první, aby to negativně dopadlo na co nejméně lidí....

máte pravdu, že to jsou hodně abstraktní pojmy a opět se asi ztrácíme v jejich výkladu.

pokud nechat bejt znamená pouze nenařizovat, tak souhlasím a souzním. já si ale obvykle nechat bejt předkládám jako ani s ním třeba nemluvit... jednou jste to i takto použil: "pokud by mi na něm záleželo, tak bych s ním mluvit, pokud ne, tak bych ho nechal bejt."

vychovávání je za mě v podstatě manipulace (to zní hůř, ale je to medle to samé) a to jsou především nevyžádané rady a doporučování - mimochodem to nesnáším, když to dělají dospělí lidé dospělým lidem... v podstatě směřování tam, kde si myslím, že to je pro někoho nejlepší. dospělým to dělám naprosto výjimečně, když vidím, že jsou bezradní nebo i přímo žadoní o radu. ale dospělí s o sebe ve většině případů dokážou sami postarat a jsou si vědomí následků.

u dětí si to nemyslím a tak než aby si všechny ty následky museli vyzkoušet (ikdyž některé jistě ano), tak je budu preventivně vychovávat (samozřejmě v míře aby jim to vadilo co nejméně nebo si toho nevšimli)

všechny výdaje státních organizací by měly být dostupné na jedno, maximálně dvě, kliknutí

krásně a stručně shrnuto!

Já nevím, proč máte pocit, že "nechat bejt" je protikladem k "výchově".
Přece se můžu normálně s někým bavit (hodně), být s ním, třeba se s ním radit, radit jemu, nechat si radit, ale nemusím ho "vychovávat"; to jsou přece normální vztahy mezi lidmi…

jasně, mě se to, co píšete líbí. vyhraňuji se jen vůči extrému "je mi jedno, co dítě dělá, nevím co je pro něj dobré, nechávám ho bejt" atd...

a vidíte, už tam máte nějakou hranici že kojenec něco ale starší už něco jiného. :) já právě myslím, že je to postupné a tím je to samozřejmě i extrémně těžké. na začátku je dítě, hlavně tedy na matce, naprosto životně závislé a postupně se té závislosti zbavuje a získává nějaké schopnosti, kompetence asi i práva a až se té závislosti zbaví zcela, tak je dospělé (může to být v různém věku, to je podle mě individuální). ale ne do té doby.

sám píšete, že je necháváte je jít spát v kolik chtěj ale určujete jim v kolik mají vstávat, takže nějaká pravidla máte ;)

no to samozřejmě, ale myslím, že právě v rámci toho se můžou brutálně lišit ty výchovné přístupy. že to není jen 1 nebo 0 (donutím tě a nebo vaše oblíbené sousloví "nechám tě bejt" :) ) jak bych moh své dítě nechat bejt? jasně že se o něj budu starat, budu mu radit a doporučovat. otázka je právě ta míra...

No, me prijde, ze lide jsou takovi strasne...precitliveli :-) Maji pocit, ze kdyz to za to dite nevyresej, tak to dite...umre. Znici se. Propadne se do pekla...neco takoveho.
Mam zkusenosti, ze dite, kdyz se necha byt (samozrejme ne kojenec, bavime se o detech malicko starsich), tak typicky neumre (jiste, budou existovat extremne smolne pripady, kdy se tak stane, jenze podobne extremne smolne pripady se stanou i dospalym). Dokonce to dite typicky odhadne, co je mu prijemne a co ne a kdyz pujde spat ve 2 rano a pak ho v 6 budu budit, tak priste si to typicky samo rozmyli, ze radsi pujde driv, protoze ho sere, ze je nevyspale. A typicky, kdyz to dite nechame, tak si samo najde balanc, aby bylo v pohode.
Ja jsem rozvedenej, kdyz mam deti u sebe, nechavam je, at chodej spat v kolik chtej. Dopredu se vi, tak nejak, v kolik se bude vstavat rano, a at si to resej po svem. Perfektne to funguje. Oni vedi, ze je fer, ze po nich neco chci rano a ze kdyz by nespali, tak je to jejich problem:-)
To same s penezma, napriklad. Dostanou nejake penize...a pak si chteji koupit nejakou uplnou blbost. Ok, reknu jim svuj nazor, ze si myslim, ze by si nemeli kupovat tuto blbost. Oni si ji chteji koupit - super, jsou to jejich penize, at si to koupej. A sami pochopej, ze za 5 minut, az budou chtit neco jineho, tak uz na to proste nemaj a nemeli si kupovat blbost...
Neni potreba jim neco narizovat, zakazovat, prikazovat.
Pouze co se tyce toho slova "zavislost", tam je urcite dobre byt ostrazity a motivovat je k tomu, aby se zavisle nestaly...A nebo alespon ne na necem, co by jim fakt mohlo nejak uskodit zdravotne a podobne...
Imho.

Taky myslím, že je dobré radit nebo říkat názory; a zejména třeba jít příkladem.
Nicméně je fajn nechat toho člověka, aby s tím vším (tedy i rady, názory a příkladem) naložil po svém.

Sice to máme opačně ale asi jsme se nějak uprostřed potkali. S tímto souhlasím, bude to fungovat, jen když to bude fungovat. Vzhledem k tomu že společnost se řítí momentálně úplně opačným směrem, nějak z té praktické implementace ankapu nemám strach, k tomu je ještě dlouhá cesta. Jestli přijde nějaký náhlý rozpad společnosti a její proměna, stejně se to nebude řídit podle Urzových představ, on podle mě vůbec neaspiruje k tomu aby vedl nějaké davy a tolik fanoušků zatím nemá. Ale třeba když by viděl realistickou příležitost, chytne se.

To že lidi přesvědčuje k ankapu a jeho funkční představě, může napomoct tomu, aby pak vytvořili poptávku tím správným směrem. Ale samozřejmě to neznamená že je to zaručené a že společnost neovládnout tyranští warlordi.

A proč si myslíš že ani Svobodní by nebyli výhra? Jak by měl vypadat politik a jaký by měl být program, aby stálo za to po něm sáhnout?

Btw. kdo by měli být ti vážní oponenti? Urza se čas od času ptá na tipy na fb, koho vzít do studia.

Nezasírej tento web, nenaprogramoval si ho.

ale asi byste trochu pochopení mít mohl. asi jste také ankap nebyl od narození? navíc, pokud by ti lidé třeba součástí toho státu byli dobrovolně, nemáte tam násilí ani zlo, ani oběť ani agresora

pokud se většina nedohodne na opaku a nebude kdo by se proti tomu postavil. samozřejmě, že je obvykle nejsilnější ten, kdo má monopol na násilí a tak přináší nesvobodu. ovšem ten. kdo bude mít ekonomickou převahu, může udělat to samé. jen to z definice nebude nesvoboda, protože přece nemáte nárok (pozitivní právo) na nic, ale můžete být vydírán. jistě, mít mizerný plat a mizerné podmínky k životu je lepší než žádné, ale je to lepší než teď?

me se líbí ten postoj chovat se k detem jako k rovnocenným (za mě asi ne uplne jako k dospělým, protože prostě dospělé nejsou. myslím že je potřeba zohlednit jejich fyzické i psychické schopnosti v daných situacích... stejně jako u dospělých) ALE :) fascinuje mě ten přístup, že "nevím, co je pro mé dítě dobré" (a ted mluvím opravdu o mém dítěti, ne žákovi ve škole. já bych ostatně nechtěl aby škola mé dítě vychovávala, ať je jakákoli), nevím jestli je dobré být závislý, nemocný, mrtvý... jestli je dobré aby dítě celou noc spalo nebo pařilo na pc. a jak to má pak vědět to dítě? tím že to všechno vyzkouší? myslím, že je dobré mu občas třeba poradit nebo říct vlastní názor. nemusíme samozřejmě hned přistupovat k násilím nebo trestům ani motivacím ale zase tvrdit dítěti že je mi absolutně jedno co bude dělat mi přijde zvláštní... ale třeba to jednou pochopím :)