Studio Svobodného přístavu: V 19 hodin živě o zdravotnictví (nejen v ČR)! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)
K pětiminutovce o právu na potrat mám takovou pochybnost. Když žena ví, že pokud otěhotní, dítě potřebuje její tělo k přežití po dobu 9 měsíců, není možné to brát tak, jakože tím, že (dobrovolně) otěhotní, vzniká smlouva mezi ní a dítětem o poskytování těla matky k přežití dítěte na potřebnou dobu? Pokud ne, tak jaký je potom rozdíl mezi tím, když doktor přijme (dobrovolně) pacienta na zákrok o kterém ví, že po něm možná bude pacient potřebovat nějaký přístroj (nebo jiný prostředek) k udržení života, následně by došlo k tomu,že pacient opravdu k přežití ten přístroj potřebuje, doktor mu ho poskytne a po nějaké době si doktor řekne, že už nechce pacientovi ten přístroj (svůj majetek) poskytovat a pacienta odpojí (a tím pádem nechá umřít) a mezi tím kdy žena dobrovolně postoupí akt o kterém ví, že může otěhotnět, následně otěhotní a pak se rozmyslí, že nechce dítěti poskytovat tělo (svůj majetek) a dítě potratí?
Myslím, že nikoliv; smlouva může být sice implicitní, ale není možné ji uzavřít s někým, kdo ještě neexistuje.
Mezi doktorem a pacientem vzniká nějaká smlouva (spíš explicitní, ale může být i implicitní), jelikož se jedná o dva (existující) lidi.
Matka svým aktem otěhotnění nemůže uzavřít smlouvu s dítětem, jelikož to dítě ještě neexistuje.
Úpravy toho konkrétního vztahu nezávisí na nějakém následném rozhodnutí účastníků, ale na smlouvě, která vznikne na počátku toho vztahu. Třeba smlouva mezi doktorem a pacientem vzniká, když ho přijme, ale nemůže se jednostranně měnit. Kdyby tedy třeba pacient slíbil platbu za přístroj, ale ta by pak nedorazila, doktor má mnedle právo léčbu ukončit (protože pacient porušil smlouvu; nemůže ji měnit, když se to už děje). No a v případě matky a dítěte na počátku smlouva nemohla vzniknout, ergo tam není.
A kdy začne dítě existovat? Pokud aktem početí, tak můžu říct, že se implicitní smlouva uzavírá zároveň s tím jak dítě začne existovat. Ne nutně předtím,kdy by vzniknout nemohla.
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Obecně dává větší smysl o věcech mluvit a snažit se, i když druhá strana nevypadá, že by měla zájem, než prosadit silou to, co chci, jen proto, že jsem zrovna silnější – vytvářím tím totiž přecedens, že tak to má být, přičemž ten precedens přetrvá, i když […]
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
To je právě ta chyba; k interpretaci dochází vždy. Akorát je často interpersonálně velice podobná, tak se může zdát, že k ní nedochází; jenže dochází – a mezi námi je výrazně odlišná.
Komentář 121688
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Díky. S tím tónem jsme se nepochopili – měl jsem ho proto, abych držel zpátky sám sebe, protože bych měl tendenci se s nimi hádat.
Komentář 121687
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
"Keby ma chceli za moje výroky voči Ondrovi pokutovať tak sa nebudem vyhovárať na neexistujúce právo šíriť nenávisť a pokutu zaplatím. Ale nie som si vedomý toho že by som svojimi výrokmi porušoval platné právo." Tohle je právě to, co Vás nejvíc […]
Komentář 121677
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Ne, nezapomínám; Vy ho jen zjevně nechápete, protože v tomto kontextu je potírání hate speech jasně útočným násilím. Ostatně… dnes tu za to kopete a kdo ví, kdo půjde zítra po Vás za výroky vůči trans osobám, kterých se rád dopouštíte. Jinak prevence pro […]
Komentář 121674
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Snažím se poukázat na to, že jde o interpretaci. Myslím těmi příspěvky přesně to, co v nich píšu; na druhou stranu něco jiného, než co v nich čtete. To je, co? Až budete ochoten na tohle přistoupit, můžeme se dostat dál.
Komentář 121672
Urza k #ne_poslušnosti: Svoboda projevu:
Přečetl jsem první větu; a dál netřeba. To přesně vystihuje ten mylný předpoklad, o kterém pořád mluvím – dokud si budeme oba myslet, že toho druhého chápeme, budeme se vzájemně mít za lháře, kretény, idioty, dementy; když si dovolíme s pokorou připustit, […]
Komentáře
Komentář 75391
Komentář 75395
Mezi doktorem a pacientem vzniká nějaká smlouva (spíš explicitní, ale může být i implicitní), jelikož se jedná o dva (existující) lidi.
Matka svým aktem otěhotnění nemůže uzavřít smlouvu s dítětem, jelikož to dítě ještě neexistuje.
Úpravy toho konkrétního vztahu nezávisí na nějakém následném rozhodnutí účastníků, ale na smlouvě, která vznikne na počátku toho vztahu. Třeba smlouva mezi doktorem a pacientem vzniká, když ho přijme, ale nemůže se jednostranně měnit. Kdyby tedy třeba pacient slíbil platbu za přístroj, ale ta by pak nedorazila, doktor má mnedle právo léčbu ukončit (protože pacient porušil smlouvu; nemůže ji měnit, když se to už děje). No a v případě matky a dítěte na počátku smlouva nemohla vzniknout, ergo tam není.
Komentář 75397
Komentář 75398